Je potěšitelné, že v době, kdy se tvrdí, že zájem čtenářů o poezii opadl, objeví se mladá básnířka, která se prostě poezií vyjadřovat musí, protože ji k tomu má její vnitřní ustrojení: ‘Moje duše touží psát a myšlenky se řinou…’ Tolik úvodem slova spisovatele Ladislava Mušky. Jeho závěrečné slovo ke sbírce Křídla od Radky Váňové je povzbuzující a moudré. Pokusím se přiblížit vám tuto mladou ženu, která se odvážně pustila do veršování. Její básnická představivost spojená s osobní zpovědí se mi velmi líbí. Jak sama říká, rýmovala si vždycky jako odpověď na něco, co člověka někdy trápí. Existují lidé, kteří nejsou jen pro praktický život, literatura je věcí mezi nebem a zemí, nedá se zachytit. Ze sbírky odpovídá těmto filosofickým úvahám báseň ‘Tam’, ale i další. Člověk může žít všude, když má kolem sebe správné lidi. Opět cituji: ‘Každá má cesta je správná, každá tvá cesta je správná, každá jeho cesta je správná. Není možné někomu bránit, je nutné se zvednout a jít dál.’ Své básně nejdříve představila přátelům, ženě i muži. Když u nich uspěla, připravila u přátel v děčínské Modré čajovně výstavu svých fotografií a ke každé připojila báseň - zapadalo to do sebe. Výstava se líbila, a tak se odvážila oslovit básnířku Libuši Svobodovou z Roudnice n. L. V dopise jí poslala pár básní s prosbou, aby jí odpověděla, jestli stojí za to, aby s nimi přicházela na veřejnost. L. Svobodová ihned odepsala a domluvily si schůzku. K setkání došlo - i s L. Muškou - v Modré klubovně v Litoměřicích. Začala se s nimi vídat a výsledkem je sbírka Křídla. Na tato setkání ráda vzpomíná. Další jednotlivé básně poslala též p. L. Muškovi, a i když jsou jaksi ‘bolavé’, za povzbuzení, že snad by mohly vyjít v připravovaném almanachu, je vděčna. Úplně prvním kritikem jí ovšem byl syn Petr, jejímu veršování byl nakloněn a věřil, že se jí jednou podaří vydat knížku básní, i když mu tehdy bylo teprve 9 let. Na jeho podporu vzpomíná stále. Mezi její záliby patří také fotografování. Spojovat Básně s fotografiemi je zajímavé a nápadité. Pírka / Prý jenom ptáci létají, / pouze oni mají ten dar. / Však já létám... / …už roků pár. Mgr. Marie Peterková
Je potěšitelné, že v době, kdy se tvrdí, že zájem čtenářů o poezii opadl, objeví se mladá básnířka, která se prostě poezií vyjadřovat musí, protože ji k tomu má její vnitřní ustrojení: ‘Moje duše touží psát a myšlenky se řinou…’ Tolik úvodem slova spisovatele Ladislava Mušky. Jeho závěrečné slovo ke sbírce Křídla od Radky Váňové je povzbuzující a moudré. Pokusím se přiblížit vám tuto mladou ženu, která se odvážně pustila do veršování. Její básnická představivost spojená s osobní zpovědí se mi velmi líbí. Jak sama říká, rýmovala si vždycky jako odpověď na něco, co člověka někdy trápí. Existují lidé, kteří nejsou jen pro praktický život, literatura je věcí mezi nebem a zemí, nedá se zachytit. Ze sbírky odpovídá těmto filosofickým úvahám báseň ‘Tam’, ale i další. Člověk může žít všude, když má kolem sebe správné lidi. Opět cituji: ‘Každá má cesta je správná, každá tvá cesta je správná, každá jeho cesta je správná. Není možné někomu bránit, je nutné se zvednout a jít dál.’ Své básně nejdříve představila přátelům, ženě i muži. Když u nich uspěla, připravila u přátel v děčínské Modré čajovně výstavu svých fotografií a ke každé připojila báseň - zapadalo to do sebe. Výstava se líbila, a tak se odvážila oslovit básnířku Libuši Svobodovou z Roudnice n. L. V dopise jí poslala p
ár básní s prosbou, aby jí odpověděla, jestli stojí za to, aby s nimi přicházela na veřejnost. L. Svobodová ihned odepsala a domluvily si schůzku. K setkání došlo - i s L. Muškou - v Modré klubovně v Litoměřicích. Začala se s nimi vídat a výsledkem je sbírka Křídla. Na tato setkání ráda vzpomíná. Další jednotlivé básně poslala též p. L. Muškovi, a i když jsou jaksi ‘bolavé’, za povzbuzení, že snad by mohly vyjít v připravovaném almanachu, je vděčna. Úplně prvním kritikem jí ovšem byl syn Petr, jejímu veršování byl nakloněn a věřil, že se jí jednou podaří vydat knížku básní, i když mu tehdy bylo teprve 9 let. Na jeho podporu vzpomíná stále. Mezi její záliby patří také fotografování. Spojovat Básně s fotografiemi je zajímavé a nápadité. Pírka / Prý jenom ptáci létají, / pouze oni mají ten dar. / Však já létám... / …už roků pár.
