Církev bratrská (CB) v Ústí n. L. je větví křesťanské církve navazující na českou i světovou reformaci. Sbory CB vidí svůj úkol ve vyznávání křesťanské víry, ve vedení k této víře, ve vytváření společenství věřících a v praktické pomoci potřebným lidem. Trocha historie : Svými kořeny sahá do doby duchovního probuzení v Čechách a na Moravě v 19. stol. Návaznost na staletí utajovanou živou domácí tradici staré Jednoty bratrské je při tom nesporná. První ohnisko duchovního rozvlažení se začalo ukazovat od 40. do 80. let 19. stol. v Orlických horách a na Náchodsku. Druhé ohnisko probuzení začalo krystalizovat v 60. letech v samotné Praze. V r. 1864 se pokusila působit v Praze skotská misijní společnost, která o několik let předtím založila svou práci ve Vratislavi a Zhořelci. Misie stojí v pozadí vzniku Svobodné evangelické církve české, jejíž vůdčí postavou se stal lidový kazatel Jan Balcar (1832 - 88). Konečně v r. 1872 tu zahájila činnost americká ‘Bostonská’ misijní společnost. Misijní pokus se záhy rozšířil do jihozápadních Čech a do Brna a posléze vedl k založení Svobodné církve reformované, a to v témž roce (1880), kdy byla vystavěna první modlitebna svobodné církve v Čechách. Vůdčí postavou nově vzniklé Svobodné církve reformované v Praze se stal koncem 80. let 19. stol. kazatel Alois Adlof (1861 - 1927). Obě svobodné evangelické církve pracovaly vedle sebe jen krátce. V l. 1888 - 92 docházelo k postupnému překrývání práce a splývání v jednu církev v Čechách a na Moravě. Jako Svobodná reformovaná církev česká trvala pak až do prvních měsíců československé samostatnosti, kdy se v r. 1919 přihlásila k ‘dědictví otců’ novým názvem Jednota českobratrská. R. 1880 dnes považujeme za skutečný počátek dnešní Církve bratrské. Základní teze a vyznání : Za pravidlo víry a života přijímá CB Písmo Svaté - Bibli. V přesvědčení, že církev může uskutečnit ve světě své poslání jenom tehdy, když zůstane věrná své Hlavě - Ježíši Kristu, který je jejím základem a který ji zachovává a dovede až k cíli - se členové CB hlásí k tomuto vyznání víry. Je otevřeným společenstvím lidí, kteří věří v Ježíše Krista jako Božího Syna a svého Záchrance, přijímají Bibli za měřítko víry, učení a života. Členem se může stát každý, kdo vyznává víru v Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele, je pokřtěn a jeho život je svědectvím pro druhé lidi. Pravidelné bohoslužby : NE 9.30 - nedělní bohoslužba; ÚT 16.00 - setkání dorostu (dobrodružný program pro školní děti do 15 let); ST 18.30 - setkání nad Biblí; PÁ 18.00 - setkání mladé generace. Kazatel sboru: Mgr. Štefan Paluchník, vikář: Patrik Horváth. Kontakt: V Zahrádkách 33, 400 01 Ústí n. L., e:mail: usti@cb.cz, www.cb.cz/usti. Připravil Pablo (capitaine@centrum.cz)
Církev bratrská (CB) v Ústí n. L. je větví křesťanské církve navazující na českou i světovou reformaci. 
Sbory CB vidí svůj úkol ve vyznávání křesťanské víry, ve vedení k této víře, ve vytváření společenství věřících a v praktické pomoci potřebným lidem. Trocha historie : Svými kořeny sahá do doby duchovního probuzení v Čechách a na Moravě v 19. stol. Návaznost na staletí utajovanou živou domácí tradici staré Jednoty bratrské je při tom nesporná. První ohnisko duchovního rozvlažení se začalo ukazovat od 40. do 80. let 19. stol. v Orlických horách a na Náchodsku. Druhé ohnisko probuzení začalo krystalizovat v 60. letech v samotné Praze. V r. 1864 se pokusila působit v Praze skotská misijní společnost, která o několik let předtím založila svou práci ve Vratislavi a Zhořelci. Misie stojí v pozadí vzniku Svobodné evangelické církve české, jejíž vůdčí postavou se stal lidový kazatel Jan Balcar (1832 - 88). Konečně v r. 1872 tu zahájila činnost americká ‘Bostonská’ misijní společnost. Misijní pokus se záhy rozšířil do jihozápadních Čech a do Brna a posléze vedl k založení Svobodné církve reformované, a to v témž roce (1880), kdy byla vystavěna první modlitebna svobodné církve v Čechách. Vůdčí postavou nově vzniklé Svobodné církve 
reformované v Praze se stal koncem 80. let 19. stol. kazatel Alois Adlof (1861 - 1927). Obě svobodné evangelické církve pracovaly vedle sebe jen krátce. V l. 1888 - 92 docházelo k postupnému překrývání práce a splývání v jednu církev v Čechách a na Moravě. Jako Svobodná reformovaná církev česká trvala pak až do prvních měsíců československé samostatnosti, kdy se v r. 1919 přihlásila k ‘dědictví otců’ novým názvem Jednota českobratrská. R. 1880 dnes považujeme za skutečný počátek dnešní Církve bratrské. Základní teze a vyznání : Za pravidlo víry a života přijímá CB Písmo Svaté - Bibli. V přesvědčení, že církev může uskutečnit ve světě své poslání jenom tehdy, když zůstane věrná své Hlavě - Ježíši Kristu, který je jejím základem a který ji zachovává a dovede až k cíli - se členové CB hlásí k tomuto vyznání víry. Je otevřeným společenstvím lidí, kteří věří v Ježíše Krista jako Božího Syna a svého Záchrance, přijímají Bibli za měřítko víry, učení a života. Členem se může stát každý, kdo vyznává víru v Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele, je pokřtěn a jeho život je svědectvím pro druhé lidi. Pravidelné bohoslužby : NE 9.30 - nedělní bohoslužba; ÚT 16.00 - setkání dorostu (dobrodružný program pro školní děti do 15 let); ST 18.30 - setkání nad Biblí; PÁ 18.00 - setkání mladé generace. Kazatel sboru: Mgr. Štefan Paluchník, vikář: Patrik Horváth. Kontakt: V Zahrádkách 33, 400 01 Ústí n. L., e:mail: usti@cb.cz, www.cb.cz/usti. Připravil Pablo (capitaine@centrum.cz)
