Pojmem ‘rodinné stříbro’ označuje předměty, jichž se rodina nezbavuje ani ve chvíli, kdy tře bídu s nouzí. Ve sloupku o knihovně, který pro Nové Ústecké přehledy píšeme již 10tý rok, jsme jej použili několikrát, a vždy ve spojení s publikacemi vydanými na území Ústeckého kraje, a to především v Ústí n. L. a jeho blízkém okolí. Mnohé z takových vyšly v malém nákladu a leckdy se najdou pouze v naší knihovně, i když by neměly chybět ani v knihovně ústeckého muzea či archivu. Na rozdíl od nich je většinou snáze sháníme, ze zákona nám totiž vyplývá nárok na povinné výtisky. Znamená to, že regionální publikace nemusíme nakupovat, jejich vydavatelé jsou povinni nám je doručit do 30 dnů od vydání. Stejně tak musí regionální nakladatelé postupovat i vůči Národní knihovně ČR, která má ze zákona nárok na 2 exempláře zdarma, Moravské zemské knihovně v Brně a Vědecké knihovně v Olomouci. Tím však nakladatelům povinnosti nekončí, dalších 16 knihoven musí o vydání svých publikací informovat a nabídnout jim je ke koupi. Zákon je bohužel jedna věc, skutečnost druhá. Ne každý vydavatel jej dodržuje, a tak se o některé regionální literatuře nemusíme ani dozvědět, abychom ji mohli urgovat. Proto nám udělali před několika týdny velkou radost bratři Míla a Jiří Kotrbatý, když do ústecké knihovny donesli své básnické sbírky. Vydávají je vlastním nákladem od r. 2000 pod společným názvem Krokem tuláckým rokem (viz foto). Práci mají rozdělenu tak, že starší Míla (22. května oslavil 80tiny) píše texty a o 4 roky mladší Jiří knížky ilustruje. A protože oba přišli do Ústí n. L. hned po válce a stále tu žijí, jedná se skutečně o regionální literaturu a tedy i o rodinné stříbro. Podobně nás potěšil Arnošt Herman, když nám předal svou poslední knížku Dlouhé dny čekání. Že ji chystá u příležitosti 75tých narozenin, jsme věděli, protože jsme jí předem přidělili mezinárodní číslo ISBN, aby se dostala do distribučního systému. Autor ji však navíc podepsal, takže nám rozšířil kolekci knih s vepsanými věnováními či aspoň s autografy, kterou rovněž budujeme. O mnohých regionálních knihách se dozvíme jen náhodou. Díky hejtmanovi Ústeckého kraje jsme loni dostali soubor 73 knih, které od různých nakladatelů obdržel darem. Jaké bylo naše překvapení, když mezi nimi bylo 5 regionálních publikací, o nichž jsme neměli ani tušení. Řada z nich se do fondu knihovny dostane až po mnoha urgencích. Je zajímavé, že někteří nakladatelé se chovají, jako by jim nevadilo, že jim při neodevzdání povinného výtisku hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Když jsme letos chtěli získat povinný výtisk publikace Dopravní podnik města Děčína 1950 - 2005, museli jsme nakladateli poslat 1 obyčejný a 2 doporučené dopisy, asi 6 e-mailů a několikrát telefonovat. Uspěli jsme teprve, když jsme pohrozili, že vyvoláme jednání na krajském úřadě o udělení pokuty. Pokud budete v naší knihovně hledat jakoukoli regionální literaturu a nenajdete ji, vzpomeňte si na tento článek, který měl naznačit problémy, s nimiž se potýkáme. A pokud jste sami vydali nějakou publikaci nebo se k tomu chystáte, nezapomeňte na zákonnou povinnost odevzdat nám 1 výtisk. (abr) (brozeka@svkul.cz)