úvodník
program - obsah
bylo, je či bude...
pozvánka do kina
primátoři
komunitní nadace UL
hvězdné okénko
nad dopisy čtenářů
náš tip na výlet
zoo
ústecké hospody
rozhovor
státní vědecká knihovna
náš Egytp
demo recenze
činoherní studio
naše soutěž
vaříme s jirkou
různé
kontakty

Památková rezervace MĚSTSKÉ SADY.
aaDnes si poputujeme a představíme v pořadí druhý a podstatně rozsáhlejší ústecký park, který se jmenuje MĚSTSKÉ SADY. Tento je dokonale (zne)užíván vždy na 1. máje, kdy se zde ze setrvačnosti scházejí komunisté, aby zde na sebe vzpomněli a aby jako skutečné oběti komunismu uctili svou památku. U současných, velmi sporadických výsleších si však již nepamatují na NIC. Občas se tu míhají i tzv. EXHIBICIONISTÉ, kteří předvádějí IN NATURA ostatním lidem, jaké mají nové spodní prádélko. Je zde poměrně dostatek všeobecných typických sadových artefaktů, které si při naší procházce popíšeme. Jako nejvýznamnější z nich bych hodnotil tzv. archetypální MUŠLI v podobě jakési JESKYŇKY, do které právě na svátek práce usedají jako PERLORODKY hudebníci, po zbytek roku pak sprejaři, houmlesové a narkomani. Pravidelnou schůzku militantních kryptokomoušů narušila pouze někdy v roce 90 skupinka VÝROSTKŮ v čele se mnou (195 cm), kdy jsme vnikli (přes boční keře od polikliniky) s transparenty mezi nic netušící husákovce a skandovali hesla: "Oběste se sami", "vzdejte se, nic se vám nestane", "Štěpána na vás, hajzlové", "Kabrhelová už má zase kapavku" apod. Při naší promenádě mušle tehdy zmlkla a dokonce se nám podařilo rozehnat i MAŽORETKY, jelikož naše vzezření a kakofonický zvuk našeho saxofonisty ničil i nás, otrlé.

Ale zpět. Náš výlet zahájíme jedním ze čtyř 'vlezů' směrem od Šaldovy ulice. Po pravé straně se pne do flóry citlivě zasazený a nezbytný khaki parovod, který lemuje společně s MRTVÝM PLOTEM pravou část parku, až ke druhé vpusti (směrem od nemocnice - Palachova). Po pravé straně živicové pěšinky je postaven jakýsi domeček, na kterém je nápis POCHOP TO! Jeho význam jsem nepochopil. Podél cestičky se na nás ohýbají zmutované stromy a lampy, v noci pak milenecké páry. A to již přicházíme k vyvýšenině, obrostlé stromy, za které by se nemusel stydět ani Spielberg ve svém Jurském parku. U vchodu z Palachovy ulice je pomník obětem fašismu a bojovníků za svobodu 1938 - 45, v podobě 3-metrového zkomoleného hranolu, za který by se nemusely stydět ani Velikonoční ostrovy. Při sestupu z něj je třeba při každém kroku brát zřetel na četné psí exkrementy, které by nás mohly celou cestu doprovázet, obzvláště v případě, kdyby naše kroky vedly přímo do nich. Procházíme dalším kruhovým posezením s lavičkami, kde je možno posvačit. Poté již vcházíme do spodní části rezervace, ve které je mimo jiné i jakýsi BUZERPLAC pro děcka, pomník vojáka osvoboditele, zmíněná MUŠLE (s vnitřními nápisy I LOVE MÁŇA, GO a HOME), před níž je kruhový bazén tvaru kruhu. Po levé straně je nenápadný památník, věnovaný obětem komunismu, ke kterému komunisté (jako skutečné oběti komunismu) nechodí. Představuje drobnou, mírně ohnutou ženu s dlouhými plavými vlasy, které by tak trochu mohly symbolizovat utrpení nás, MÁNIČEK, v dobách NENORMALIZACE. Hned vedle je vybudován letitý zděný WC, jakási MOČOVÁ VILKA pro obě pohlaví (každé zvlášť) s provozní dobou po - so od 10.00 - 16.00 a v neděli je zavřeno, protože není pracovní den a močí se méně. Všude kolem cestiček jsou cedulky s nápisem 'volné pobíhání psů zakázáno', které bych ještě doplnil dovětkem 'vyměšování exkrementů pouze pod dohledem majitele'. V cíli našeho výletu bychom se teoreticky mohli napít z dvojhlavého lvího vodotrysčíku, který je uprostřed cestičky, ale to by byl i v případě jeho funkčnosti EKLHAFT. Dřív se dalo zajít na pivko na blízkou PRAŽAČKU, ale na jejím místě byl ztopořen hotel Vladimír, na jehož střeše vzpíná ruce k nebi socha Marie Vobecké.