úvodník
program - obsah
bylo, je či bude...
pozvánka do kina
primátoři
komunitní nadace UL
hvězdné okénko
nad dopisy čtenářů
náš tip na výlet
zoo
ústecké hospody
rozhovor
státní vědecká knihovna
náš Egytp
demo recenze
činoherní studio
naše soutěž
vaříme s jirkou
různé
kontakty

BESEDA S DOUGLASEM DUNNEM
aaTak jako každý rok v březnu uspořádala Britská rada v Ústí nad Labem další
z řady autorských čtení britských spisovatelů. Po Timu Parksovi, Arnoldu Weskerovi a Simonu Brettovi se ve čtvrtek 23. března v Anglickém klubu představil zájemcům přední skotský básník a prozaik Douglas Dunn (nar. 1942).
aa Douglas Dunn přečetl ukázky ze svých básnických sbírek a povídkových knih; v druhé polovině pořadu pak následovala diskuse s účastníky, kterých se sešlo kolem padesáti. Asi nejvíce zaujala poesie ze sbírky Elegie, kterou Douglas Dunn napsal v roce 1985 jako reakci na smrt své ženy. Svou prózu představil mj. v ukázkách z knihy Boyfriends and Girlfriends (Přítelkyně a milenci). Převážně volný verš Douglase Dunna vyniká melodičností jambického spádu a náznaky rytmizace bezrozměrných vět s četnými přesahy. Sám k tomu dodává, že vlastně jen rozvíjí blankvers, a to tak, že volné verše leckdy znějí jeho přátelům jako vázané. Obsahovou stránku Dunnovy poesie tvoří většinou impresivní, bezprostředně lyrická tématika.
aa Douglas Dunn, autor šesti básnických a několika povídkových knih, rozhlasových a televizních her, pochází z hudebně založené rodiny. "V dětství jsem rád četl Roberta Burnse a učil se nazpaměť staré skotské legendy", vzpomíná. Po prvních publikacích v různých časopisech debutoval roku 1969 básnickou sbírkou Terry street (Ulice Terry). V roce 1985 vydal první knihu povídek Secret villages (Tajná vesnice). Dílo Douglase Dunna získalo několik literárních cen, např. Ocenění Somerseta Maughama, Výroční cenu Geoffreye Fabera nebo Cenu Hawthornden za knihu Parlament sv. Kildy. Sbírka Elegie byla vyhlášena Knihou roku 1985 v nakladatelství Withbread. Douglas Dunn je překládán do němčiny, italštiny, polštiny a bulharštiny. Ve Francii vyšly jeho sebrané básně, U nás se věnuje překladům Dunnovy literární tvorby Ivo Šmoldas. Povídka Politické piáno z knihy Přítelkyně a milenci vyjde pravděpodobně ještě letos v Revolver Revue, v překladu Hany Masopustové.

'Ty průvaly energie by neudržel ani svatý," říká Zdeněk Bína
Mínus 123 minut do Věčnosti
aaSkvělé album 'Shooba dooba', titul Objev roku 1999 a nadšeně přijatý, hojně navštívený koncert Doma, toť největší Ústí se týkající úspěchy jazzfunkygrungelatinsvé trojky - 123 minut. 'Ten název vlastně nic neznamená,' říká po koncertě kytarista, zpěvák a autor muziky Zdeněk Bína. Jeho hra na kytaru přitom místy připomínala i slavná sóla latinu sekající legendy Carlose Santany. Jó, přesně toho, co tolik zabodoval v poslední americké Grammy!
'Převzatého jsme nikdy nic nehráli a ani hrát nebudeme. Doma nemám ani jednu Santanovu desku, ale rozhodně se mi líbí. Jsem rád, že takový člověk dostal tolik Grammy," usmívá se kytarista. A co vaše cena? ptám se. 'Je fajn a v hodně věcech nám pomůže, ale musíš to ocenit jen do určité míry. Jsme spíš šťastní, když se lidem líbíme na koncertech,' říká Bína. Popisuji mu tedy scénu po jejich odchodu z pódia, kdy holka objala druhou a nadšeně vydechla 'To bylo úžasný!'.'To je přesně to, z čeho máme největší radost, když se to lidem takhle líbí. Ve srovnání s cenou Akademie je to nebe a dudy,' míní zpěvák. Ale že by hrál kvůli holkám? 'Sám mám doma naprosto skvělou ženu, ale hudbu děláme kvůli lidem a mezi nimi jsou i holky… Takže asi jo,' maličko váhá Zdeněk.
Jít do Esa šaškovat a kravit s Kociánem Minuty nechtějí, proti odvysílání klipu 'Come Back' ale nic nemají. 'Je to naše nejsledovanější hudební hitparáda a když se tam někdo s naší hudbou seznámí a objeví nás, bude to jen dobře. Tak si uchováme tvář a oni přičichnou k jazzu, funky a soulu,' nebrání se kapela. Když ale porovnáte muziku z desky s koncertem, málem ty písničky nepoznáte. Trojka živě dost jamuje a improvizuje, až se sama nepoznává. 'Úpravy jsou závislé na momentální náladě; někdy zahrajeme standardně, a jindy je atmosféra, že děláme věci. Třeba dnes to bylo super. Málokdy někam přijedeme poprvé, najdeme krásný klub a lidi, kteří skvěle fungují. To nás burcuje a průvaly energie, které vždy prožíváme, by neudržel ani svatý. Pak hrajeme pro radost sobě i lidem,' vyznává se Zdeněk. Zpívá jen anglicky: na CD regulérní angličtinou, živě 'angličtinou jazzovou'. Z inspirací jmenuje soul a funk plný jazzové rytmiky 50. - 70. let. 'Vše bylo provoněné jazzem, období kdy muzikanti u hraní krváceli, mě oslovuje nejvíc. Dnes je to malinko sterilní, prokoumaný a hrozně uhlazený. Ta přirozenost mi chybí,' říká Bína.
'Minulost hudební je zároveň naší současností. Je s námi stále, nejde odpárat. Sám jsem prošel řadu kapel, řadu stylů a co jsem se naučil, využívám se Zdeňkem. V naší muzice to ze sebe vše můžu vydat,' přiznává bubeník Václav Zima. Sám je ve 4 roky existující kapele rok, švédský basák Fredrik Janáček (ex Sluníčko a Sluneční orchestr, textař Minut) 2,5 roku. Všichni se ale shodují: Někdy jsme v takové extázi, až je to šílené: vibruje ti celé tělo, zažíváš neuvěřitelné. Hudba nás dokáže dostat do stavu, kdy se všem motá hlava a jsme štěstím bez sebe. A ještě u toho myslíme na lidi: na to, že jim dáváme radost a vidíme jejich zářící oči… 'Já měl velké problémy s páteří a teď už jsem naštěstí po operaci, ale i v těch nejšílenějších bolestech před koncertem mě jich tahle energie dokázala zbavit. Vašek měl před dnešním koncertem horečku, byl nemocný a zničený, ale odehráli jsme koncert a je v pořádku,' uzavírá Zdeněk. Věřili byste tomu?
aaaaaaaaaaaaaaaaaaa

OBŠŤASTNÍK 1/2000 - Průvodce cyklistickým životem oddílu
aa Po loňském obšťastníku 1/99, který obsahoval celoroční přehled akcí i několik dalších informací, jsme vyhověli přání členů oddílu a připravili souhrnnou nabídku našeho klubu také pro rok 2000, vydanou jako Obšťastník 1/2000. Tiskárenské zpracování výtisků podobného druhu v malém vydání je poměrně drahá záležitost, a tak má trochu skromnější provedení. Kromě obálky se vyznačuje samovýrobou a vlastním redakčním a grafickým zpracováním. Věříme ve skutečnost, že tiskovina vydávaná hlavně pro členy oddílu a příznivce cyklistiky v našem regionu potlačí drobné nedostatky, svým obsahem naplní dané poslání a obšťastní všechny majitele. Z jeho obsahu se pak můžeme těšit na známé ústecké cyklomaratóny Kokořín, Křivoklát, Harrachov či Děčínský Sněžník, červnové cyklistické soustředění, dvoudenní Krkonoše, listopadový běh cyklistů či závody železničářské cyklistiky. Své akce zde najdou i nejmladší příznivci kola, kteří chtějí poznat víc než jen silnice kolem sídliště. Zmíněný kalendář lze získat na kontaktních adresách nebo na jednotlivých akcích oddílu. Dílčí činnost oddílu je monitorována informacemi na nástěnné desce ve výkladní skříni prodejny Trisport Roman Adámek s laskavým svolením majitele. První hlavní akcí sezóny 2000 bude 22. dubna již 5. ročník cyklomaratónu Kokořín. V trasách 50, 100 a 180 km se můžete s námi vydat Českým středohořím, delší trasy pak pokračují do CHKO Kokořínsko. Stokilometrová trasa vás vrátí přes Úštěk zpět do Ústí n. L., zatímco dlouhá stoosmdesátka vede nádhernou pasáží Kokořínského Dolu do bělé pod bezdězem, kde se dálková trasa rozdělí obědem. Po té nás cesta zavede do klidného kraje kolem Bezdězu a zpět na okraj CHKO Kokořínsko. Několik stoupání na dlouhé trase náležitě prověří zimní a jarní přípravu účastníků. Jedním z nich bude hned v prvních kilometrech Tlučeň, další pak následují v kokořínské oblasti, jimž vévodí zhruba na 80 km výjezd na Kaninu. Ve druhé části cyklomaratónu nás čeká náročný úsek členitou krajinou z Dubé přes Úštěk do Lovečkovic, završený 8 km sjezdem do údolí Labe v Malém Březně a zpět do Ústí n. L. Přesnou mapu a itinerář obdrží každý účastník na startu, který je v 7.30 hod. z parkoviště před železniční stanicí Ústí n. L. hlavní nádraží. Sraz a prezentace je již v 7.00 hod. Startovné činí 30 Kč na trasu 50 km, 150 Kč na trasy delší a obsahuje bufet a oběd na trase, pamětní tričko s logem akce a technický doprovod s převozem zavazadla. Zkuste to s námi 22. dubna. Možná ani sami netušíte, kde leží hranice Vašich možností. Budete-li spokojeni 13. května se jede další - Křivoklát.

"Every Cloud Has a Silver Lining"
aaBritská rada a Radio Praha (vysílání Českého rozhlasu do zahraničí) s potěšením vyhlašují druhý ročník celostátní soutěže esejí v angličtině pro studenty českých středních škol. "Po loňském úspěchu, kdy jsme byli skutečně nadšeni nejen znalostí anglického jazyka, ale hlavně ohromnou představivostí studentů, jsme neváhali tuto soutěž v roce 2000 zopakovat," říká šéfredaktor Radia Praha David Vaughan.
aa Tématem letošního ročníku je úsloví "Every Cloud Has a Silver Lining". Vyzvali jsme studenty středních škol ve věku od 15 do 18 let z celé České republiky, aby napsali krátkou esej na toto téma. Smyslem soutěže bylo podnítit představivost a originalitu, spíše než gramatickou bezchybnost. Do uzávěrky soutěže koncem ledna 2000 jsme obdrželi eseje z téměř stovky škol ze všech koutů republiky. Stejně tak jako vloni i letos jsou přihlášené eseje velice rozmanité a zpracovávají téma z mnoha nejrůznějších pohledů. Jedna studentka nám dokonce poslala píseň nahranou na kazetě!
aa Regionální kola - Soutěž je rozdělena na regionální kola a celostátní finále. Regionální poroty jsou složeny z pracovníků Britské rady, novinářů z anglického oddělení Radia Praha a učitelů angličtiny. "Vzhledem k vysoké úrovni esejí není vyhodnocení vítěze vůbec jednoduchý úkol" říká člen poroty Peter Smith z Radia Praha. Vítězné práce budou odměněny cenami, mezi nimiž jsou radiopřijímače, slovníky, encyklopedie a další knihy v angličtině. Ceny budou předány nejen úspěšným studentům, ale i jejich školám.
aa Celostátní finále - Studenti, kteří se umístili na prvních místech v regionálních kolech, postoupí do finále soutěže, jehož slavnostní vyhlášení se uskuteční v polovině dubna v prostorách Britské rady v Praze.
aa Ceny - Ceny do soutěže věnovali: Macmillan Heinemann, Longman, Oxford University Press, Cambridge University Press, Bohemian Ventures, ILC Czechoslovakia Ltd. a Big Ben Bookshop, Sony Czech.
aaCíl soutěže - Naším hlavním cílem je pomoci studentům, kteří se zajímají o anglický jazyk a podpořit je, aby získali větší jistotu a sebedůvěru. Všech sedm finalistů z národního kola bude pozváno do Radia Praha, kde budou mít možnost nahlédnout do zákulisí rozhlasového vysílání a aktivně se do něj zapojit tím, že přednesou své vlastní eseje, jejichž úryvky budou odvysílány anglickou sekcí Radia Praha. Eseje budou rovněž uveřejněny na internetových stránkách Radia Praha, které patří mezi nejpopulárnější internetové stránky v České republice. Radio Praha vysílá v angličtině do celého světa a když byly v loňském roce vítězné eseje odvysílány a uvedeny v textové i zvukové podobě na internetových stránkách, vyvolaly nadšenou odezvu posluchačů. Jeden posluchač z USA byl tak ohromen jednou z vítězných esejí, že se ji v současné době chystá začlenit do antologie soudobého psaní. Takové divy umožňuje mezinárodní vysílání! Práce vítězů minulé soutěže můžete vidět na stránce www.radio.cz/esej/vysledky/english.html.
aa Kontakty: Radio Praha - ČRo 7, David Vaughan, 02-24222153, dvaughan@cro.cz; The British Council, Alena Boroňová, 02-2199 1117,
alena.boronova@britishcouncil.cz

CO ZBYLO Z ČASOPISU VOKNO VE VTELNĚ U MOSTU

aaMost. Kdysi starogermánská lávka v bažinách mezi Krušnými horami a vrchem Hněvínem. Později slavné a bohaté gotické město Brüx - nyní provizorní a chaotické panelové hnízdiště přezdívané Keinbrüx nebo výstižněji - Bronx. Chanovské ghetto, skrz jehož vybydlené paneláky je možné zahlédnout hřebeny Krušných hor nad siluetami přesunutého děkanského chrámu a chladících věží Herrmanngöringnerku. Tramvaj do Staliňáku podél potrubí a komínů. "Rozsvítí-li se červený nápis, vypněte motor a zhasněte cigaretu!". Hladové romské děti u benzínových pump. Melodie pohřební písně "Už s námi kamaráde nikdy nesfáráš", omylem hrané sedmnáctileté dívce, která se předávkovala, mizí, ztrácí se v okolní pustě. A nad pustou bizarně čnějí třetihorní vyvřeliny - gigantické náhrobky sto šestnácti vyrabovaných a zaniklých vesnic v Severočeském hnědouhelném revíru. Obec Vtelno u Mostu zachránilo před podobným osudem to, že se pod ní nenašlo uhlí, v její bezprostřední blízkosti neprobíhá těžba, a proto nebyla ani takzvaně "vysvahována". Vtelno je známé především barokními architektonickými památkami, jejichž stavitelem byl litoměřický architekt Ottavio Broggio: ale ani tento fakt by obec při nálezu hnědouhelné žíly nezachránil před likvidací, jak tomu bylo v případě mnoha vesnic s chráněnými nemovitostmi. Broggiův komplex ve Vtelně tvoří areál kostela, fary a cisterciácké farní školy. Sem byly během 70. a 80. let převáženy památky z okolních vyuhlených vesnic. Vedle několika soch, sousoší a smírčích křížů jsou to především čtyři výklenkové reliéfní kaple z Libkovic. Záruka, že Vtelno zůstane zachované, inspirovala severočeské památkáře k myšlence vytvořit zde z transferovaných památek skanzen. Za sídlo základny pro těžební oblast Památkového ústavu v Ústí n. L. byl ve Vtelně vybrán zdevastovaný barokní statek, který O. Broggio roku 1738 postavil oseckým cisterciákům. Rekonstrukce statku proběhla v letech 1979 až 1992. Pozornost ke Vtelnu obrátilo bohužel i vedení hnědouhelných dolů, obehnalo celou vesnici řadami okálových kolonií pro ubytování horníků. Stavební aktivity památkářů a horníků se tak střetly a vytvořily ze Vtelna vskutku pozoruhodný reálsocialistický skanzem, dokumentující měření sil památkářů s barbarstvím a totalitarismem. Při rozhledu od kostela po okolních pustých pláních vytěžené krajiny připomíná Vtelno oázu v poušti. Oáza se ovšem jmenuje hornický night club pod kostelem. Ta skutečná, kde se člověk osvěží na těle i na duchu, se ale nachází v areálu Broggiova barokního statku.
aa V rámci kulturního využití nově rekonstruovaných budov vzniklo v prostorách statku roku 1992 Knihkupectví a galerie časopisu VOKNO. S pomocí redaktorů VOKNA a několika pražských výtvarníků bylo na Mostecku vytvořeno centrum pro šíření alternativní kultury, duchovních věd a filosofie. Své grafické listy zde dodnes vystavují a nabízejí k prodeji Karel Nepraš, Zbyněk Benýšek, Michal Cihlář, Luboš Drtina, Jan Hladík, Pavel Piekar, Michal Matzenauer, žák Vladimíra Boudníka - Oldřich Hamera a mnoho dalších. Z řady přednášek a literárních večerů, které se konají v knihkupectví a galerii VOKNO, lze vzpomenout na společné autorské čtení Ivana Wernische a jeho syna - Ewalda Murrera, nebo na vystoupení kalifornských indiánů z kmene Yuroků. Po zániku časopisu VOKNO v roce 1994 připomíná jeho jméno již jen vtelenská galerie.
aa Z důvodů útlumu těžby v Severočeském hnědouhelném revíru Památkový ústav své detašované pracoviště ve Vtelně zrušil. Knihkupectví a galerie VOKNO si pronajali manželé Emingerovi z Mostu. Po vyklizení základny pro těžební oblast a depozitářů Památkového ústavu rozšířili využití statku na jeho celý areál. Založili meditační centrum a čajovnu, kde nabízejí přes sto druhů čaje. Z řad přátel manželů Emingerových a pravidelných návštěvníků statku vzniklo občanské sdružení Klub Óm, jehož členové se podílejí na zajištění chodu čajovny a na přípravě kulturního programu.
aa V létě roku 1994 zde byla otevřena stálá expozice, dokumentující zaniklé obce v severních Čechách, a v prostorách bývalé konírny menší hospoda s koncertním pódiem. Domek, v němž kdysi bydlely služky, byl přestavěn na malou ubytovnu. Expozice zaniklých vesnic byla bohužel zničena při převozu na zámek Jezeří, ale již se shánějí finanční prostředky na její obnovení. V hospodě se pořádají koncerty a divadelní představení, při větší návštěvnosti v letních měsících slouží k těmto účelům pódium na dvoře statku. Pravidelně zde vystupuje Svatopluk Karásek se skupinou Pozdrav Pánbůh a Milan Hlavsa s kapelou Šílenství. Severočeští výtvarníci uspořádají letos ve Vtelně své druhé bienále.
aa V roce 1997 byl statek v restituci vrácen své poslední majitelce. Té se však využití objektu líbí a uzavřela s Emingerovými smlouvu o pronájmu. Velkým problémem Klubu Óm, knihkupectví a galerie VOKNO je otázka finančního zajištění běžného chodu. "Náklady na provoz činí 15.000 korun měsíčně, což je právě tolik, kolik za měsíc vyděláme", popisuje David Eminger. "Existenčně fungujeme díky pomoci Úřadu práce v Mostě, který refunduje mzdy tří zaměstnanců. Bohužel, i výše těchto prostředků se snižuje. Šancí by bylo najít partnera v německém pohraničí a žádat o podporu z fondu Phare," dodává Eminger.
aa Na troskách starého Mostu parazituje kultura konzumu. Na troskách kultury konzumu vyrostl epifyt alternativní kultury. Využití barokního statku ve Vtelně naplňuje snahu undergroundových komunit ze sedmdesátých let např. v Nové Vísce u Chomutova nebo v Řepčicích na Litoměřicku. Statek v Nové Vísce zničil požár založený státní bezpečností, časopis VOKNO finanční krize. Co to bude ve Vtelně? Doufejme, že ani jedno, ani druhé! - Že jde o výjimku, potvrzující pravidlo.

JARO ROKU 2000
aaKalendářně začíná jaro 21. března. V přírodě se někdy opozdí. Ale když růžově a bíle rozkvetou stráně nad Dolními Zálezly (říká se jim České Merano) až k dubickému kostelíku, pak vyrazí na výlet i zatvrzelí zimní spáči. Co vzít sebou podle Kavkova ilustrovaného průvodce po Království Českém? "Ačkoli stoupá terrain Českého středohoří až přes 800 m n. m., není přece velkých rozdílů teploty a vůbec celý kraj honosí se polohou dosti chráněnou a teplou. Pěší turista oděje se proto pokud možno lehce, učiní však dobře, vezme-li s sebou lehký nepromokavý plášť. Klobouk bude lehký, plstěný. Nejpohodlnějším zavazadlem bude stahovací vak, jenž nosí se na zádech zavěšený a o kříž opřený. Častěji než tohoto používají se tornistry, pro cestování nepraktické. Opěradlem nejlepším jest pevný deštník nebo hůl deštníková, zobcem okovaná. Kdo počítáš s noclehy a několikadenní cestou, vezmi s sebou: mýdlo, ručník, hřeben, kartáček na zuby a kartáč na oděv, nůž se zátkopáčem, jehlu, nitě, knoflíky, anglickou náplast, kapky opiové proti kolice a průjmu, natron bicarbonicum proti žáze, jelení nebo salicilový lůj, nebo místo toho mandlový olej proti opruzení, dále trochu citronové kyseliny k uhašení žízně, lahvičku koňaku nebo dobrého vína.
aa Pro cyklisty jest mnoho dobrých silnic, jež sledují hlavně směry údolím, tudíž stoupání je tu zřídka značné. Fotograf - amatér pochodí nejlépe s ruční komorou, neboť značné stoupání činí přístroje stojanové velmi obtížnými. Zde zvláště kodaky s filmy dobře se doporučují. Pro jednodušší tury dostačí úplně mapky tomuto průvodci připojené. Kdo cestovati chce podrobněji, opatří si mapy generálního štábu v měřítku 1 : 75 000, list po 50 krejcarech, na plátně po 90.
aa Ve Středohoří cestuje se vesměs levně, ceny nejsou nikde přehnané, i obyčejných hostinců je všude dost po ruce. Ani na vrcholech není příliš draho. Pěší turista, jenž požadavky své nepřehání a přece přístupné pohodlí a požitky si přeje, vystačí se 3 zlatými denně. Nocleh stojí 60 až 80 krejcarů.
aa Kromě výborného železničního spojení je dosti po ruce spojení poštovní. Ve venkovských městech povoz dvouspřežní na půl dne 3 zlaté. Cesty jsou všeobecně značkované a na nádražích, stanicích parolodních nebo na nárožích ulic lze najít ku značkám vysvětlení."