úvodník
program - obsah
bylo, je či bude...
pozvánka do kina
primátoři
komunitní nadace UL
hvězdné okénko
nad dopisy čtenářů
náš tip na výlet
zoo
ústecké hospody
rozhovor
státní vědecká knihovna
náš Egytp
demo recenze
činoherní studio
naše soutěž
vaříme s jirkou
různé
kontakty

VÝZNAČNÉ OSOBNOSTI - XXI.
aa 23. 11. 1767 se narodil v Ústí n. L. v domě čp. 207 na Tržním náměstí Franz Arnold. U svého otce se vyučil mědikovcem, už jako čtvrtá generace. Od r. 1815 působil jako nezkoušený radní. Starostoval od r. 1831. Pro nemoc a stáří se vzdal úřadu v říjnu 1832. Teprve v dubnu následujícího roku mu gubernium vyhovělo. Zemřel 25. 6. 1833.
aa Arnolda v úřadu vystřídal (1833 - 1838) Adalbert Ignaz Tham, narozený 7. 9. 1772 v Ústí n. L. Byl synem někdejšího starosty Adalberta Wenzela Thama a jeho ženy Marie Anny, sestry starosty Franze Köhlera. Po smrti svého otce zdědil dům čp. 209 na Tržním náměstí. Po 5 letech se z funkce poděkoval. Zůstal ještě členem městské rady, jako později jeho syn Adalbert. Starosta zemřel 16. 6. 1861.
aa V majetku textilní rodiny Wolfrumů býval akvarel od Karla Augusta Richtera, pohled na Ústí v r. 1820. Tehdy tady stálo 300 domů s 1400 obyvateli. Syn Ludvík se narodil 28. 9. 1803 v drážďanském předměstí Fridrichstadtu. Základy malby získal u otce, profesora krajinářství na drážďanské akademii výtvarných umění. Měl nejen talent, ale i štěstí. Dostal se do doprovodu výmarského velkovévody Karla Augusta na jeho zahraničních cestách (jako Goethe). Ten pro něho objevil Polabí a České středohoří. Zajížděl sem od roku 1834 o každých prázdninách a pilně maloval. U nás jsou z jeho obrazů nejznámější Převoz u Střekova, Bouře nad Střekovem, Labské údolí u Střekova či veduta Soutok Bíliny a Labe při Ústí n. L. Malíř Ludvík Richter zemřel 19. 6. 1884.

aa 31. 8. 1835 nařídilo Zemské presidium všem městům zakládání kroniky. Ústí mělo potíže, protože všechny spisy starší roku 1325 byly zničeny požáry nebo válkami. Po četných urgencích shora pověřil magistrát 22. 1. 1839 svého registráta a diurnistu (písař s denním platem) Fridricha Sonnewenda vypracováním pamětní knihy o dějinách města. Sonnewend se narodil 12. 2. 1800. Studoval práva, ale duševně onemocněl a byl dán pod kuratelu. Z chorobopisu vyplývá, že choroba vznikla nadměrným požíváním alkoholu. 1831 byl vyléčen. Zaměstnancem ústeckého magistrátu byl od r. 1834 do 1839. Zemřel 20. 5. 1875 jako kancelista českolipského soudu. Jeho dějiny města byly znovu vydány 1915.
aa Na politickou scénu přichází 1838 (do 1850) Josef Hoyer. Narodil se 10. 1. 1800 v Děčíně. Jeho otec, magistrátní rada se brzo nato s rodinou přestěhoval do Ústí. Syn studoval práva. 1829 se stal občanem města a nastoupil jako pomocník svého otce u magistrátu. Později byl justiciárem na panstvích Střekov a Velké Březno. V červenci 1838 byl zvolen starostou s 300 zlatými odměny. Od manželů Lauchenových koupil dům s podloubím. Ve sklepení domu se při přestavbě našlo přes 30 zlatých předmětů a mince ze 16. a 17. století v ceně 600 zlatých. Tak vznikla jedna ústecká pověst o zlaté kvočně s kuřátky. Po přestavbě to byl první dvoupatrový dům ve městě, v naší době známý jako kavárna a cukrárna Sokol (Falk). Starosta Hoyer podporoval paroplavbu na Labi i výstavbu dráhy. Nechal zbořit renesanční radnici a 1847 postavit novou empírovou. V roce 1850 se stal prvním okresním soudcem. V důchodu přesídlil do Litoměřic, kde 1881 zemřel.

Popis: Stará ústecká radnice z r. 1542 za starosty Hoyera. Zbořena 1845.