úvodník
program - obsah
bylo, je či bude...
pozvánka do kina
primátoři
komunitní nadace UL
hvězdné okénko
nad dopisy čtenářů
náš tip na výlet
zoo
ústecké hospody
rozhovor
státní vědecká knihovna
náš Egytp
demo recenze
činoherní studio
naše soutěž
vaříme s jirkou
různé
kontakty

 

Známý teplický magnát a podnikatel ve věcech čistících pan Vladislav Kladivo slavil své narozeniny. Celá věc proběhla ve velkém stylu, neboť k oslavám pozvání přijaly nejen kapely, ale i významní jednotlivci. Tak jsme v sále mohli kupříkladu spatřit i jiného oslavence, významného astronoma z Ondřejova pana Michaela Varadyho s jeho družkou Petrou, paní Ivanu Oktábcovou z Teplic, jejíž syn Ondřej chtěl jet také, ale nakonec nejel, Kamilu Kurandovou z lázní Beethoven, manželku pana Kladiva Vendulku, dále tam byl někdejší prodavač z rybárny na Masaryčce, pan Radek Růžek z Bíliny, falešný policajt Rostislav Veselý i se svou sestrou, zpěvačka a saxofonistka Zorka Veselá, malíř a hudebník Marek Janotka, zpěvák Tomáš Hanzlík i multiinstrumentalista Jirka Závodný. Také tam bylo možno spatřit trubkaře Pepu Pondělíka, řidiče Avie Bohouše Zvolského, Davida Pelikána, Pavla Kalinu, byl tam Peťa i kulatá Radka. Literární vydavatelství zastupoval jistý Maťa, byl tam též Eda Nekvasil a Martina Janušková s Alenou Zemánkovou. Pak tam přijela taková jedna holka co měla špinavý prsty, jako by zrovna vyfárala a taky Věra Šrámková tam postávala a usrkávala alkohol. Martin Herbst se tam též mihnul a i jiní. Akce byla příjemná, nesla se v duchu hudby mnoha kapel a potažmo se dá říci, že se povedla. Nejvíce mne však dojala postava jakési máničky, člověka, který mi uvěřil, že myslím vážně své tvrzení o tom, že ministr kultury Pavel Dostál je kultivovaný a inteligentní člověk.

(neu)

 

Povodeň v Teplicích. Kdekdo si nyní řekne, co je to za blbost, Teplice přece leží v horách tak jakápak povodeň. Pravda je však daleko zapeklitější. Ač Teplice leží podobně jako každé Věčné město na několika pahorcích, najdou se v nich i místa nížeji položená. A právě tyto oblasti byly ve čtvrtek 9. 3. letošního roku totálně zaplaveny rozběsněným podzemním živlem. Říčka Bystřice, slévající se kdesi v městském undergroundu s populárním Sviním potokem vyrazila silou přeplněného potrubí ven kanálová víka a vytvořila v populárních severočeských lázních atmosféru zániku. Je známo, že se podzemním korytem Bystřice přede dvěma lety vypravili dva známí tepličtí dobrodruzi a ti také podali svědectví mj. i o závalech a zátarasech v podzemí. Tyto skutečnosti byly také hlavní příčinou předjarní povodně, díky níž se v současné době městu přezdívá Ústí nad Saubachem.

 
(neu)
 

 

Opět se musím vrátit (a budu se stále vracet) k 'věcem' okolo filmu. Tentokrát se jedná o tolik vychvalované PELÍŠKY J. Hřebejka. Film je to možná dobrý, to je otázka vkusu každého jednotlivce. Když se však člověk na něco hodně těší, tak je to pak většinou trochu jinak. A tak to je se vším. Pominu-li to, že v téměř každém novějším českém filmu hrají ti samí Polívkové, Janžurky, Bohdalky, Donutilové, Dejdarové a spol., tak Vám může sebelepší film doslova znechutit osazenstvo v hledišti. V případě tohoto 'strašně srandovního filmu' byl vkus diváků posazen v rozmezí 'swingové generace' až po televizní legraci typu 'S politiky netančím'. V šajnovém světelném kuželu promítačky létaly prskající světlušky ze slin diváků, z nichž se někteří zajíkali smíchy v místech, kdy nebylo vůbec nic k smíchu. Chce to holt chodit do kina častěji, aby bylo s čím porovnávat. A nebo jsem asi ňákej divnej!!

 

 

Naše ústecké Rudé & Mírové náměstí opět odhalilo svou pravou tvář. Před pár lety to byl cílený záměr a sice při natáčení filmu 'Zapomenuté světlo', kdy se zde točila jedna ze sekvencí a lidé v zelených ponožkách a hnědých polobotkách, kteří šli ráno kolem a spatřili archívní hesla a symboly Husákovy rezervace, se radovali nad tímto returnem předčasně. Na betonovém sousoší s 'Vanou' se v dnešních dnech zjevila bolševická hrozba s hákovým srpem a kladivem, která nás měla na věčné časy upozorňovat na to, že do 'práce' musí chodit každý a že na ní má i právo. Kdo dal však právo současnému majiteli tohoto morbidního betonového koupaliště sci-fi iluzí k tomu, aby nás zatahoval do ještě větší společenské stability blbosti. Navrhuji dvě řešení. Zahájit neprodleně trestní stíhaní proti provozovateli katafalku za propagaci fašismu a nebo druhou a nákladnější verzi, zakrýt z čelního pohledu z náměstí celou tuto ztvrdlou betonárku jakýmsi 'monitorovacím displeyem', který by nám dával každodenní pokyny a informace o tom, zdali máme dýchat více nebo méně, kolik dnes zemře asi lidí, jaké budou v televizi seriály, co právě připravuje Helenka Vondráčková, kdy budou další 'Novoty', vtípek od srandisty Náhlovského apod. A kdyby zbylo náhodou kousek místa někde v rohu, tak by zde např. mohl běžet seriálek 'Seznamy pro pamětníky', s nepřetržitým seznamem fízlů a spolupracovníků STB, kteří si dnes "UŽ NIC NEPAMATUJÍ".

 
J. B. Š.
 

 

Před interhotelem Bohemia je autotrolejbusová zastávka. Také je tam zábradlí. Na něm jsou připevněny hadrové poutače s 'upoutávkou'. V březnu mě zde upoutalo sdělení, že v KD Chlumec bude nějaká akce a že nebude jenom JEDNA, ale dokonce více než DVĚ. Na jednom z těchto hadříků bylo totiž napsáno NEDVĚ. Na sousedním zábradlí transparentně transponoval transparent s nápisem TRAVESTI SHOW BUTTERFLYES. To, že TRANSVESTITÉ jsou dnes pouze TRAVESTITÉ mně nevadí zdaleka tolik, jako nevědomost anonymního anglisty o tom, že Y ve slově 'ButterflYes', jež následuje po souhlásce, se v množném čísle mění na 'I'. Ale možná, že už jsem takový starý přeoperovaný motýl, který si vzal do hlavy, že lítat z kytky na kytku ho už nebaví. Návštěva podobného ŠOU (SHOW) také asi není zrovna nejlevnější a pro mě by to byla poměrně značná TRANSINVESTICE.

 
J. B. Š.
 

 

V mé současné rodné vsi se v březnu potkaly dvě sousedky. První z nich, pí. K., pravila: "Víte vo tom, že Bílá (česká zpěvačka - pozn. autora) už není 2 měsíce s tím svojím?" "Ale nepovídejte", odvětila pí. S, "vždyť spólu mají dítě!" "Ále, to jim asi vůbec nevadí, to víte, umělcí", řekla pí. K.
Já, (J. B. Š. - pozn. autora) jsem řekl: "Bílá to má dobrý, poněvač řekla, že se nemusí umět domluvit anglicky (natož naučit - pozn. J. B. Š.), když má vedle jejího baráku barák ta tenistka Novotná."
To jsem rád, že se domluvím se svými sousedkami, co maj vedle mě barák.

 
J. B. Š.
 

 

Prvního března se Žumpa znova otřásala v základech. HERO ZERO NEGRO pořádali už třetí Campostellu. Jako vždycky bylo úplně narváno. Večer patřil třem kapelám. Byly sice inzerovány čtyři, ale Sólový sbor z Poděbrad odřekli na poslední chvíli účast. První hráli Surrounding (Bílina). Pěknej drum'n'bass zpestřený saxofonem. První polovina koncertu byla moc příjemná. Dál bych pak uvítala víc změn a stupňování. Žerem psa (Most) se koncert povedl celej. Hrajou kytarový bigbeat s moc hezkým ženským vokálem. Takže jednička - není co dodat. Tombola samozřejmě taky proběhla - rozdalo se spousta triček a jeden katiJoint (=kladně nabitý joint). Po té se uskutečnila světová premiéra BetAversion (Manchaster). Vládli pódiu něco přes půl hodiny. Jsou těžko zaškatulkovatelnou míchanicí rocku a elektroniky. Skupina (ve které můžete najít mimo jiné Honzu Brambůrka - ex Houpací Koně nebo Franka Janačíka - ex Ayerdall) v ten den existovala právě měsíc - se zpěvákem Burym (-ne-ex UCN) pouhé 4 dny! Takže když přihlédneme k délce trvání kapely, podali kluci obdivuhodný výkon. Akorát napříště se bude muset vychytat pár much co se týče zvuku. Jinak se těším, co nám příště připravěj za překvápko.

 
Z.P.
 

 

Dvakráte se mi nepodařilo dostat na klíšskou Žumpu, kde se v říjenci a prosinci 99 rozjíveně rozjela hudební akce CAMPOSTELLA s několika hudebními kapelami. Do třetice... všeho nejlepšího?: Herovi a Zerovi a Negrovi (přiznám se, toho třetího neznám osobně, páč mi ještě nebyl představen) sem jakožto svůj vlastní tiskový mluvčí dpoledne potvrdil účast a večír vyjel do čtvrti, kde sem dříve, jakožto neobjevený a nedomrlý talent, pobýval. Juknu dovnitř, na středu 1. března téda narváno slušně. Většinou samej vykloktávka vysokoškolskej, nicméně já tam taky byl (na VŠ), škopkem se o titul připravil ("no to je škody")... Ze čtyř vystupujících kapel dopředu odpadla pouze jedna, Sólový sbor s města zkratkou označeného jako (PO). Jako první zahřívají flek bílinští SURROUNDING, aby po chvíli svým stále stejným ("nezapomněl tu někdo kolovrátek?") soundem začali trochu nudit. Spojení elektronického klávesového zvuku s běžnými nástroji a saxíkem neni nic nového, aby bylo, musí být trochu více nápaditý. Nicméně na rozjezd neuškodí. Zmíním samotnou prostoru, kde se takhle na ústecký poměry poměrně ojedinělá akce uskutečnila. Sálík této Žumpy vskutku nezapáchá našimi výkaly a vzdáleně připomíná jakous takous ponorku, či nafouklejší prostoru klubu Kladívko. Žíznivejch a debicelů chtivejch se sem vejde s klidem přes sto, cesta k pípě poté působí dojmem neklidným. Ve frontě na žejdlik sem taky potkal část mostecké kapely ŽEREM PSA a ptám se, co jako hrajou, že by ňákej tvrdší bigbít? Po odpovědi, že heavy metal to sice neni, ale že jako hrajou tvrdějc, sem byl na jejich set vcelku natěšenej. Prdel vody, z repráků se začal valit unylej bigbítek nekonkrétního kalibru a náplastí na posluchačův sluchovod budiž sličná slečna za mikrofónem. Jiná sličná slečna se se mnou při reprodukci Ž. P. dává do řeči, což má za následek (mimo jiné) můj méně vnímavý sluchovod v případě setu "odpadlíků" z kapel jako Houpací koně, Mikesh Band, UCN, či Ayerdall, souboru BETAVERSION. Očekávaný premiérový koncert ústeckých "tvrdých elektroniků" některé zklamal, jiné potěšil, nelze mu však upřít snahu vymanit se ze žánrového zaškatulkování. Campostella je slušná akce, která dává kapelám možnost zahrát si, a o to víc, zahrát si před početným publikem. Čeří stojaté vody ústeckýho a mimoústeckýho bigbítu a svym způsobem se připojuje k Tanečním besedám Českomoravského podpůrného spolku. Je dobrý vědět, že sou tady lidi, který maj chuť tohle dělat a hlavně vědi jak na to. Minimálně: z hubenýho koláče města působícím v případě koncertního dění zabitym dojmem, ukusujou nezanedbatelnou část.

 
Emilio
 

 

Po tom, co mi kapela MEWA utekla na habrákovském Skate O. N. Session 99, na litoměřickém fesťáku Dynamo 99 a v ústeckym Kladívku, docela sem se těšil na jejich další koncert v krásnobřezenském Axel clubu. Ve středu 15. března tam do toho měli totiž praštit s "předskákajícími" Uro Terror. Víme dobře, že začátek většiny koncertů avízovaný na 20.00 hodinu bývá ve většině případů spíš psanou oficialitou a začíná se pozdějc, ale praštit do toho někdy kolem 21.45 hodiny mi připadá trochu vopruz, o to víc ve všední den. A ještě o to víc, dyž se o pódium dělej 2 kapely. Takže, jestli podle někoho se právě v tuhle dobu "slejzaj ty správný lidi", tak podle mě pár správnejch jich je nuceno fre(u)dovsky řečeno: "jít do prdele" a dovolit si bejt kapku nasraný. Já byl, ale koho to vlastně zajímá? Aspoň, že si to přečtěte.

 
Emilio
 

 

U severočeské mutace TV NOVA tzv. TV TERRA ještě chvíli zůstaneme (viz březnové NÚP - reportér Berka je rváč...). V televizních relacích jsme si již na reportéra Berku docela zvykli, už nám dokonce ani nevadí, že kromě jeho tradiční žlutomodré bundy pravděpodobně zeje reportérův šatník prázdnotou. Veškeré reportáže mají však rub i líc, tedy reportéra (v tomto případě I. B.) a na straně druhé kameramana. Tento kameraman se jmenuje Zdeněk Polášek a kromě toho, že si z něj občas někdo vystřelí - naposledy to odneslo okno v kuchyni a projektil byl následně vyjmut z panelu - je to vášnivý řidič. S autem je tento kameraman bytostně spjat jako u Kentaura tělo koně s mužskou hlavohrudí. Nedávno však dostal záchvatík, neboť poté, co se bratru půl hodiny pokoušel sepnout bezpečnostní pás, zjistil že rve popruh ze zadních sedadel. Vztekle vyskočil z automobilu, dvakrát do něj kopnul jako pštros, párkrát zakrákal jako dlask a několikrát oběhl kolem vozu jako čáp. Inu, jsme jenom lidé, a i mistr okamžiku, umělec dramatického vystižení situace se někdy dovede mírně zapomenout, k srdečnému pobavení nás všech.

 
(neu)
 

 

Známý reportér NÚP Jiří Blackfoot Šerý se první jarní den podrobil operativnímu zákroku. V jeho důsledku byla Šerému odstraněna žíla, nikoliv však normální, nebo snad zlatá, ale ž. křečová. V mládí hodně sportoval a včil (jak se říká u nás na Moravě) je polomrzák. Proto má rada zní: nesportujte, chlastejte!! Chlast totiž má u člověka daleko pozitivnější následky než usilovné sportování a ještě jsem neslyšel, že by měl někdo z požívání lihovin křečáky. Leda snad, kdyby byla jeho oblíbená hospoda patnáct kilometrů od místa bydliště a nefungovala MHD. Jak se vyvíjí zdravotní stav p. Šerého není do uzávěrky známo a tak se všichni v redakci polohlasem modlíme: "Jen žádnou embolii, Jiří, lidé jako jsi ty jsou vzácní !! Ty nám to ale neuděláš, kluku, že bys nám chcíp!! To ať raději skoná třeba pan Grebeníček starší!!!

 
(neu)
 

 

Cenou Akademie populární hudby jako objev roku 99
ověnčená kapela -123 MIN... dorazila hnedle druhý den
od svého "vyznamenání", v pondělí 13. března do kulturní
jídelny Doma. Na jejich koncert sme se za Přehledy vyslali
s kolegou Strnadovic (zkratka eks) a zážitek to byl pro nás
víc než zajímavý. -123 min... ve své hudbě mísí funk
("trhaná" baskytara né nepodobná soundu Red H. Ch.
Peppers) s jazzrockem a bluesem, živě pak publikum svým energickým nářezem a pozitivními vibracemi dostali hnedle zkraje vystoupení. "Shooba-Dooba", bylo Doma ze zpěvákových úst slyšet nesčetněkráte a stějně tak se jmenuje i aktuální deska trojice Zdeněk Bína - kytara, zpěv, Frederick Janáček - baskytara, Vašek Zíma - bicí. Elpíčko se pouslouchá velmi příjemně, ale nic naplat, naživo je naživo a v tom je, troufl bych si tvrdit, taky největší síla "Minut". Ke konci už se houpali úplně všichni, metlíky a HC-čkáře nevyjímaje. Přijeli, zahráli a velmi mile překvapili. Zbývá jen zkrátit si čekání na jejich další koncert deskou "Shooba-Dooba".

 
emilio
 

 

Rachot lebek počtvrté, aneb ze Skorotic poprvé do Apolla! Po delší odmlce se na vás opět chystá zaútočit METALOVÁ PÁRTY, která přesunula svou základnu ze skorotické nálevny Pod Kaštany do klubu Apollo. V pátek 28. dubna se můžete těšit na všechny ty tvrděrockový a metálový pecky, co jenom znáte, pouštět bude DJ Karlos Červenka, jeho kámoš Fahri (oba z "Dojtšlandu") a bandaska Emilio. Živě vystoupí kapela BER-SARK (bratři Vrzalové + P. Klein) a jako "masírka večera" členové skupiny historického šermu HARTIGO. V tombole sou cédesa, trika apod., to všechno sakumrásk za mimořádnou jarní cenu Kč 50,-. "No, nevyser se na to!"

 

 

Zároveň upozorňujeme na akci METAL NIGHT,
předznamenávající Metálovou párty ve středu 5. dubna
v krásnobřezenském clubu Axel. Brejlatý, vlasatý a v souč. době i vousatý rádoby-pisálek Emilio (mj. -ex ex ÚD, rock magazin Heavy World a výhledově www.musicpage.cz) tam bude už potřetí pouštět hard,
heavy a death nářezy, k čemuž mu dopomáhej kámoš
Doli. Únorová a březnová Metal Night se setkaly
s vcelku kladnými ohlasy (jak jinak) a tak je nyní
zvažována možnost "opruzovat" s ní návštěvníky Axelu
každý měsíc.

 
(HKTN - hádej, kdo to napsal)
 

 

Fišer prý byl fajn. Ve středu 22. března, po ústecké autogramiádě první knížky velkopodnikatele v cestovním ruchu, spisovatele a senátora Václava Fišera mohlo být Knihkupectví Beran spokojeno. Prodalo se na 150 kusů, autor ovšem podepisoval i knížky, které si Ústečané koupili už dřív a věnování maj' i dítka v památníčcích. U Berana nechyběl rozhlas ani TV a majitel CK Fischer prý slíbil podporu školičkám, které o ni požádaly.

 
(eks)
 

 

Masakry a potůčky krve. Ani 3. díl hard sci-fi cyklu DIVOCÍ A ZLÍ Jiřího Kulhánka "Temný prorok" (Klub J. Vernea Praha, 2000) se nevymyká ze šablony dílů předchozích. Hrdina Patejl je stále téměř nesmrtelný superman v zrcadlových brýlích, po kterém jdou všichni (tentokrát včetně mrtvol, které rychlopalnými zbraněmi, pěstmi a granáty vyrobil). Bohužel má často štěstí, což je značné mínus paperbacku. A klady? Různé druhy smrtí, skvělí zombies, dost krve a hlavně pietní akce jako vzpomínka na námořní neštěstí, kde zahynuli celí Kelly Family.

 
(eks)
 

 

Legendární Čajovna balila. Koncem března jsem ve vyklizené Legendární Čajovně zastihl jejího majitele Lukáše Holubka. "Je to tu prázdný, Jářek už se odstěhoval, odchází jedna má životní etapa. Rve mi to srdce, je barbarství že to tu bourají, bude tu jen další skleněnej barák. Atmosféra tohoto místa se navždy vytratí, je to strašně smutný. Naše nové prostory na Masarykově třídě 49 (1. p) naproti Vladimíru jsou ve starém secesním domě, bude to tam větší, ale zase vše v klídku: jedna místnost tmavá, meditativní a asi s akváriem, druhá světlá. Otevřeme 15. až 20. dubna," říká Lukáš. U srdíčka ho naopak hřeje, že díky čajovně za 3 roky poznal tolik báječných lidí.

 
(eks)
 

 

Premiéra betAversion. Ze svého premiérového vystoupení, které proběhlo 1. 3. v Žumpě na Klíši na akcičce Campostella, prý má nová ústecká elektro parta okolo Hansi Brambůrka rozpačité pocity. "Docela dobrý, ale zvuk nic moc," nechal se slyšet Jen. Nejaktuálněji se betA zúčastní třídenního festivalu 28. - 30. dubna v Ostrově u Tisé. Navíc se Honza spolu s dalšími podílel na budování předlického studia Fa King Factory, které prý za velmi výhodných podmínek nabídne ústeckým skupinám možnost točit si demosnímky. Sláva jim!

 
(eks)
 

 

Ejdž Bí Ou v dubnu. Z dubnových premiér na HBO lze bez rozpaků doporučit snímky Hadí oči (skvělý Nicholas Cage), velmi akční komedii Big Hit (v níž se hl. hrdinovi - nájemnému vrahovi mj. "zbytky z minulé zakázky ještě v igelitových pytlech válí před domem") a Bídníci (L. Neeson, G. Rush a Uma Thurmann je loni točili i v Praze), z opakování pak poslední reprízu koncertu Björk: Koncert v Cambridge 22. 4.

 
(eks)
 

 

Vyzýváme tímto p. M. Haška (bývalého diskžokeje hardrockové hudby a nynějšího majitele komerčního rádia), aby si přišel do naší redakce vyzvednout nastřádané krabičky od cigaret zn. PETRA, které mu zde kupí na jednom ze svých úzkostlivě uklizených stolů náš náruživý sporťák. Panu Haškovi se zřejmě jedná o možnost výhry v nějaké reklamní rozhlasové soutěži, protože čím jich bude mít více, tak tím bude mít i větší šanci. To je přeci jasný! Ale my vůbec budeme tak nějak rádi, když se zase všichni uvidíme a uslyšíme od p. Haška nějaký vtip a zase se hodně nasmějeme.

 
J. B. Š.
 
Dětská TV odstartovala v DDM.
Ve čtvrtek 23. března při oficiálním otevření první ústecké redakce Dětské televize zažil DDM opravdu slavnostní okamžiky. Byla zde totiž podepsána smlouva mezi DDM a pražským centrem Dětské TV. "Když za mnou před časem přišly dvě studentky, jestli bychom v Domě dětí nechtěli zřídit DTV, moc jsme jim nevěřila. Svou chutí do práce a vytrvalostí mě ale přesvědčily, že to opravdu myslí vážně," říká ředitelka DDM Marie Majtínková. V současné době má redakce DTV, vedená Jiřinou Krestovou, Janou Macečkovou a Tomášem Duškem 9 dětských členů, přijatých po absolvování konkursu. Na slavnostní akci padla slova díků sponzorům Josefu Slukovi (za zapůjčení kamery) a Mostecké uhelné (za dva počítače) i pražskému partnerovi z o. p. s. Medialix Vratislavu Hláskovi. Redakce si hned vše dokumentovala na nezbytnou kameru Super VHS a že se sem tam i něco hned nedařilo tak, jako rozhovor s tajemnicí MO ing. Floriánovou, na to si malí redaktoři budou muset zvyknout. Krátké ukázky z prvních šotů ústeckých televizních elévů ale dokázaly, že jim smysl pro humor, nápady a postřeh nechybí. Na otázku po zkušenostech tří pražských redakcí DTV pan Hlásek poznamenal: "Několikrát už se stalo, že náš tým nejen že k události dorazil jako první, ale třeba i jako jediný. Jsme rádi, že ČT 1 a Prima vysílají pořady natočené dětmi a doufám, že už brzo divákům nabídnou i výsledky práce ústeckého studia." Studia za cca 250 tisíc Kč.
 
(eks)
 

 

Díky grantu PEER víkend. Od 7. - 9. dubna se 15 dětí 5. a 6. tříd z Peer klubu při ZŠ Velké Březno (plus 11 jejich kamarádů ze stejné školy) zúčastní víkendové akce v Žandově u Chlumce. Náplní činnosti více než 3 roky existujícího klubu je školení tzv. peerů, tedy dětí dobře informovaných o problematice drog a kladně působících v kolektivech tříd. 'Bude tam něco málo o drogách a něco o komunikaci, o pohled na sebe a spolupráci se skupinou. Děti se strašně těší a Komunitní nadace nám na ten víkend dala grant. Garantem projektu je paní Mgr Mörtlová z naší fakulty,' prozradila NÚP studentka Soc. ekonom. fakulty UJEP Kateřina Niklová, jedna z vedoucích klubu. S činností velkobřezenských klubu se loni veřejnost mohla seznámit mj. v rámci akce 30 dní pro neziskový sektor na výstavě v DDM.

 
(eks)
 

 

Amík HEJL Doma. Poté, co k slíbené návštěvě Ústí americkým rockovým písničkářem Terry Lee Halem nedošlo na loňském Habráku, jeho klidnější (byť místy patřičně temný), blues a countryovou muzikou šmrncnutý bigbít si vychutnáme až v úterý 25. dubna v restauraci Doma. Chlapík s kytarou, který svého času dost ovlivnil grungeový kvas v Seattle, aby poté pracoval i jako barman či koncertní agent a přijal roli svobodného otce i muzikanta z nočních lubů Seattle, své zatím poslední album
'Old Hand' točil s francouzskou doprovodnou kapelou Blind Doctors v Praze a tak není divu, že na něm hostují i Ivan Král a houslista Karel Holas. Od začátku 90. let pravidelně zajíždí do Evropy na turné, dnes žije střídavě v Seattle a ve Francii, ale nostalgie právě teď tohoto texaského rodáka spoutává víc než kdy dřív. Ne náhodou se totiž obloukem vrátil k zvuku své dávné rhythm'n'bluesové formace The Ones.

 
(eks)
 

 

CK VOCAL corsoval. Třicet let takřka neustálé umělecké činnosti před cca 100 diváky ve středu 23. v OKD Corso oslavila pražská skupina CK Vocal. Na mejdanu plném nostalgie, patosu a skvělé muziky samozřejmě nechyběli Ladislav Kantor, Jiří Cerha, Zuzana Hanzalová, Helena Arnetová, Hana Horká a Luboš Pospíšil. Víc příště.

 
 
(eks)

 

aa "S Lukášem z LEGENDÁRNÍ ČAJOVNY si nekonkurujeme, spíš se doplňujeme. Když je u něj plno, lidi přijdou k nám a obráceně. Jinak ale platí, že zatímco do LEGENDÁRNÍ ČAJOVNY chodí spíš mladí, u nás potkáte všechny věkové kategorie," dozvěděli jsme se v ČAJOVNĚ U BRATRA VLKA.

(eks)
 


Copyright © 2000 KK & UKP'98