TŘIKRÁT MUZIKA! To takhle jednou sedim v redakci, chlastám erární kafe a kouřim Fredovu spartu, když najednou přijde Eman, práskne přede mě 3 placky (rozuměj cédéčka) a říká: ‘Hele, tohle by sis měl poslechnout, páč je to fuckt dobrý.’ Tak jsem pro jistotu stáhnul o cígo i Emana a že teda jako jo. Vzal jsem si tu muziku domů a položil ji na pracovní stůl. Kdo mě zná, ví, že jakákoli věc položená na můj stůl, mizí veskrze v propadlišti dějin (rozuměj bordelu). Jednou jsem ve svém pokoji hledal fotografický zvětšovák. Místnost má 3x 5x 6 m a zvětšovák jsem nemohl najít měsíc. Což by nebylo nic tak zvláštního, kdyby zvětšovák nebyl kráva, měřící 1x 1x 1,5 metru! No nic, jen jsem odbočil, abych popsal výraz: ‘Položil jsem si to na stůl.’ Shodou okolností jsem se o 2 dny později pustil do rozsáhlé debordelizace bydla, takže když jsem třídil věci na POUŽITELNÉ, KONZUMOVATELNÉ, OSTATNÍ a narazil na onu, Emanem doporučenou, muziku - 3 cédéčka. Okamžitě se mi vzpěnila krev recenzenta, sáhl jsem do kolonky KONZUMOVATELNÉ a do nabízených zvukových vln zabořil ušiska. Jako první vplulo do mechaniky album teplických F. S. Zove se to KrootenHead a originální přebal má podobu sympatického pauzovacího papíru s technickými výkresy, jež mi evokovaly nejkrásnější leta na střední, kdy jsem dělal reparát z elektrotechniky. Bezvadný! Pobulil jsem si ještě před tím, než jsem vosolil volume. Kucí řvou tentokrát anglicky a mně to, na rozdíl od Emana, nevadí. Po technický stránce je to povedený jak štrůdl mojí babičky (A ta vážně umí!) A jsou tam vyřvaný i hrozinky! Komu se to nelíbí, ať si Smolíka políbí a pro ostatní je tu: www.fsteplice.cz! Jako další jsem si do palice pustil formaci LUS3. Cédo v ‘pejprbeku’ skrývá víc, než by se na první pohled (a poslech) průměrného muzikozpytce mohlo zdát. Hlavní osu tvoří Kuba Zachovalů a do vokálního orgasmu vás dostane Majda Ambrožů (teda aspoň mě). Ovšem Vávro (bass) a Husák (drums), rozhodně nezůstávají pozadu a každou chvíli připomínají, že parta 4 borců tvoří nerozemknutelný zámek hudební rozevlátosti. Album nese název Pistol a kdo ho nemá, buď líbá Smolíka, nebo se málo snaží. Trochu vám pomůžu a pošlu vás víte kam? Na www.lus3.cz! HOWGH! A třetí věcička na závěr! Respektive VĚCIČKY. Tahle parta ztroskotala Na Ostrově a dle toho taky pojmenovala svý živý album. Spáchalo se to v Litoměřicích v pajzlu U Letního kina a posléze smíchalo v pražské Arše. Hlavní linka se nese čistě v instrumentální rovině (při které se mimochodem skvěle uklízí byt) a je vidět, že všichni zúčastnění jsou hudebně vyzrálé osobnosti. Je pravdou, že občas jsem si musel sednout, opřít si o stehno vysavač a uvědomit si, že mám vlastně depresi, ale naštěstí jsem blíženec, tak jsem to přechlastal. Součástí disku je taktéž datová stopa. Můj computer značky NEVIM to naštěstí ustál a nabídl mi fotky z koncertu, náhled přebalu alba a jako hyperbonus také mp3 alba Sweet Meat (kde i rodný jazyk zaslechnete). Pokud nemáte počítač značky FAKT NEVIM, na cédu Na Ostrově to najdete. A na závěr odkaz do patřičných míst: vecicky.wz.cz! Hotovo! Já vim, čekali jste určitě takový ty recenzentský kecy ve stylu: ‘Hardrock, opírající se o zakotvenou tradici ústeckého punku’ nebo ‘Není to soft-metal, je to hard-rock-folk’ ap. Muzika se ale dle mýho soudu dělí na DOBROU a ŠPATNOU. Chcete-li, na LÍBÍ a NELÍBÍ. Ty 3 placky, který mi Eman vrazil do pazour v redakci, jsou prostě DOBRÝ! A jestli chcete nesouhlasit, tak si je nejdřív poslechněte. Já jdu mezitím hledat ledničku. Přísahámbůh, že ještě před tejdnem v tomhle pokoji byla! Daniel Binko (dbinko@seznam.cz)
NA RECENZI TO VZHLEDEM K MALÉMU rozsahu (jen 2 skladby) není, ale na pochvalu jo. MALÉ DIVY (Teplice) mají další demo. ‘H2O ’ a ‘Hvězda ’. Něco je tu postaru, něco jinak. Tak třeba melodie - řekl bych, že výraznější, než dřív. Texty jsou pořád lyrické, přičemž se neřeší láska-vráska-páska-sázka. (A hlavně ne politika.) Kytara boosteruje od začátku do konce - co to? Že bych se před nima prokec, že to mám tak rád a byl by to dárek strejdovi k narozeninám? Tomuhle už se tak dobře do popíku (byť i slušnýho) nadávat nedá. No a ten David Linda na sobě zjevně zase dál pracoval. Vokál je samostatného života schopnější - ne, že by víc řval, to právě naopak, ale je čím dál víc svůj. Malé Divy (www.maledivy-music.net) se tak pro mě stávají řekněme Středními. Jestli je to předzvěst nového repertoáru, tak už z týhle lajny neuhýbejte! (pic) (jpichlik@centrum.cz)
PAVEL HOUFEK BAND - ´ demo ´ (2007) Kdo si pamatuje Pavla z mnou tady oplakané skupiny Smíšené Pocity, bude asi překvapenej komorností celkového zvuku i vokálu. I když něco repertoáru přešlo odtamtud sem. Projev celé čtveřice je tlumeně jazzový, všechno to tu dejchá potichu přicházejícím podvečerem někde na haciendě na okraji usínající prérie, mexický vesničani si chystaj večeři… Houfek se nepředvádí. Jako by to ani nebyl ten samej expresivní jedinec jako dřív, jedinej schopnej kromě Dana Bárty a Carla Andersona vystřihnout vstupní árii Jidáše z ‘Jesus Christ Superstar’ tak, jak má být. (To, že se v X-faktoru dostal jenom SKORO do finále, považuju za vizitku soutěž shazující.) Tenhle projekt se zdá inspirován jinou stránkou Bártovy činnosti. Ne vokálně, ale v celkovém pojetí kapely Illustratosphere. V obsazení kytara, basa, piano, perkuse jde o navození velmi uvolněné atmosféry, kde to cinká, klepe a swinguje. Nic nerachotí ani neboosteruje. Ze všech zúčastněných muzikantů asi nejvíc dominuje perkusista Tomáš Port. (Existuje v Teplicích něco, s čím nehrál?) Pokud se 4 demo skladby rozmnoží na rozměr regulérní desky, bude to chtít asi tu a tam něčím oživit - tempově, dynamicky, možná i nějakej ten textík trochu odlyrizovat. Ale tihle fořti (nebo fotři?) si už jistě nějak poraděj. (info: www.pavelhoufek.cz) Yarda Pichlík (jpichlik@centrum.cz)
jsem vosolil volume. Kucí řvou tentokrát anglicky a mně to, na rozdíl od Emana, nevadí. Po technický stránce je to povedený jak štrůdl mojí babičky (A ta vážně umí!) A jsou tam vyřvaný i hrozinky! Komu se to nelíbí, ať si Smolíka políbí a pro ostatní je tu: www.fsteplice.cz! Jako další jsem si do palice pustil formaci LUS3. Cédo v ‘pejprbeku’ skrývá víc, než by se na první pohled (a poslech) průměrného muzikozpytce mohlo zdát. Hlavní osu tvoří Kuba Zachovalů a do vokálního orgasmu vás dostane Majda Ambrožů (teda aspoň mě). Ovšem Vávro (bass) a Husák (drums), rozhodně nezůstávají pozadu a každou chvíli připomínají, že parta 4 borců tvoří nerozemknutelný zámek 
hudební rozevlátosti. Album nese název Pistol a kdo ho nemá, buď líbá Smolíka, nebo se málo snaží. Trochu vám pomůžu a pošlu vás víte kam? Na www.lus3.cz! HOWGH! A třetí věcička na závěr! Respektive VĚCIČKY. Tahle parta ztroskotala Na Ostrově a dle toho taky pojmenovala svý živý album. Spáchalo se to v Litoměřicích v pajzlu U Letního kina a posléze smíchalo v pražské Arše. Hlavní linka se nese čistě v instrumentální rovině (při které se mimochodem skvěle uklízí byt) a je vidět, že všichni zúčastnění jsou hudebně vyzrálé osobnosti. Je pravdou, že občas jsem si musel sednout, opřít si o stehno vysavač a uvědomit si, že mám vlastně depresi, ale naštěstí jsem blíženec, tak jsem to přechlastal. Součástí disku je taktéž datová stopa. Můj computer značky NEVIM to naštěstí ustál a nabídl mi fotky z koncertu, náhled 
přebalu alba a jako hyperbonus také mp3 alba Sweet Meat (kde i rodný jazyk zaslechnete). Pokud nemáte počítač značky FAKT NEVIM, na cédu Na Ostrově to najdete. A na závěr odkaz do patřičných míst: vecicky.wz.cz! Hotovo! Já vim, čekali jste určitě takový ty recenzentský kecy ve stylu: ‘Hardrock, opírající se o zakotvenou tradici ústeckého punku’ nebo ‘Není to soft-metal, je to hard-rock-folk’ ap. Muzika se ale dle mýho soudu dělí na DOBROU a ŠPATNOU. Chcete-li, na LÍBÍ a NELÍBÍ. Ty 3 placky, který mi Eman vrazil do pazour v redakci, jsou prostě DOBRÝ! A jestli chcete nesouhlasit, tak si je nejdřív poslechněte. Já jdu mezitím hledat ledničku. Přísahámbůh, že ještě před tejdnem v tomhle pokoji byla! Daniel Binko (dbinko@seznam.cz)
pochvalu jo. MALÉ DIVY (Teplice) mají další demo. ‘H2O ’ a ‘Hvězda ’. Něco je tu postaru, něco jinak. Tak třeba melodie - řekl bych, že výraznější, než dřív. Texty jsou pořád lyrické, přičemž se neřeší láska-vráska-páska-sázka. (A hlavně ne politika.) Kytara boosteruje od začátku do konce - co to? Že bych se před nima prokec, že to mám tak rád a byl by to dárek strejdovi k narozeninám? Tomuhle už se tak dobře do popíku (byť i slušnýho) nadávat nedá. No a ten David Linda na sobě zjevně zase dál pracoval. Vokál je samostatného života schopnější - ne, že by víc řval, to právě naopak, ale je čím dál víc svůj. Malé Divy (www.maledivy-music.net) se tak pro mě stávají řekněme Středními. Jestli je to předzvěst nového repertoáru, tak už z týhle lajny neuhýbejte! (pic) (jpichlik@centrum.cz)
oplakané skupiny Smíšené Pocity, bude asi překvapenej komorností celkového zvuku i vokálu. I když něco repertoáru přešlo odtamtud sem. Projev celé čtveřice je tlumeně jazzový, všechno to tu dejchá potichu přicházejícím podvečerem někde na haciendě na okraji usínající prérie, mexický vesničani si chystaj večeři… Houfek se nepředvádí. Jako by to ani nebyl ten samej expresivní jedinec jako dřív, jedinej schopnej kromě Dana Bárty a Carla Andersona vystřihnout vstupní árii Jidáše z ‘Jesus Christ Superstar’ tak, jak má být. (To, že se v X-faktoru dostal jenom SKORO do finále, považuju za vizitku soutěž shazující.) Tenhle projekt se zdá inspirován jinou stránkou Bártovy činnosti. Ne vokálně, ale v celkovém pojetí kapely Illustratosphere. V obsazení kytara, basa, piano, perkuse jde o navození velmi uvolněné atmosféry, kde to cinká, klepe a swinguje. Nic nerachotí ani neboosteruje. Ze všech zúčastněných muzikantů asi nejvíc dominuje perkusista Tomáš Port. (Existuje v Teplicích něco, s čím nehrál?) Pokud se 4 demo skladby rozmnoží na rozměr regulérní desky, bude to chtít asi tu a tam něčím oživit - tempově, dynamicky, možná i nějakej ten textík trochu odlyrizovat. Ale tihle fořti (nebo fotři?) si už jistě nějak poraděj. (info: www.pavelhoufek.cz) Yarda Pichlík (jpichlik@centrum.cz)
