S blížícím se termínem zahájení cyklistické sezóny jsem začínal mít pochybnosti o globálním oteplování. Ranní pohledy z okna s komentářem ‘Jaro, jaro kde jsi, proč už tady nejsi…’ však byly nakonec vyslyšeny, a tak jsme mohli poslední březnovou sobotu cyklostezky skutečně odemykat. Téměř 4 desítky majitelů nejrůznějších kol zaplavily parkoviště, aby se po symbolickém otočení centrklíčem vydaly na stanovenou trasu. V doprovodu jednoho úředního majáku se dlouhý had protáhl středem města a pokračoval do Chabařovic, kde se u přesunutého husitského památníku přidala další skupina pod vedením samotného pana starosty. Po krátkém focení, kdy kola ležíce na travnatém palouku připomínala pobité křižácké vojsko, jsme pokračovali za jarním gulášem. I když nám následný průjezd staveništěm rodinných domků přinesl první defekt, za několik minut se ten den obec Roudníky stala centrem cykloturistiky s největší přehlídkou kolového parku v Ústeckém kraji. To již byla na místě i skupina teplického Factor Bike Teamu (www.factorbike.cz) a ke společné ochutnávce kančího guláše zde bylo rozdáno bezmála 60 porcí!! Centrklíč, který již na startu putoval z ruky do ruky, prodělal symbolické otočky i v černo-červeno-bílých dresech Faktoráků. Ten den jakoby se odemkla i obloha a po šedé a bílé prorazila modrá. Slunce se postaralo o příjemné stíny a po gastronomické přestávce, která díky Občanskému sdružení obce Roudníky (roudniky.xixao.com) tradiční zahajovací akci zpestřila, bylo jaro už velmi blízko. Došlo i na první kopce, které pole účastníků náležitě roztáhly, nicméně po přejetí dálnice a sjezdu přes Malhostice jsme si na trase 3071, podél řeky Bíliny, užívali nefalšovanou cyklistickou pohodu. Kdo již byl kilometry nasycen a volil zkrácenou verzi zahajovací jízdy přímo do cílového místa v Koštově, přišel o pohled, který snad nikdy nezevšední. Je od kostela sv. Barbory v Dubicích a patří mezi nejkrásnější. Mimo rozhledů na údolí Labe jsme s uspokojením sledovali stavební činnost při obnově kdysi vyhlídkové restaurace a s představou osvěžení jsme plánovali letní vyhlídkové trasy. Téměř 2 desítky nás pak společným fotem potvrdily svoji přítomnost a po té se všichni vydali na poslední část zahajovací jízdy. V cíli jsme s potěšením zjistili, že počet účastníků na startu se téměř nelišil od těch, co dorazili do cílového bodu a s uspokojením přijali skutečnost, že nás jaro nenechalo ve štychu - tím spíše, že v neděli byla jeho intenzita ještě větší. Za pár dní ale bylo všechno jinak. Teploty se vrátily do jednociferných hodnot a naše dojmy k přesvědčení, že to bylo jaro jenom na zkoušku. Snad příště bude mít větší výdrž. Mir. Konopásek (konopasekim@tiscali.cz)
centrklíčem vydaly na stanovenou trasu. V doprovodu jednoho úředního majáku se dlouhý had protáhl středem města a pokračoval do Chabařovic, kde se u přesunutého husitského památníku přidala další skupina pod vedením samotného pana starosty. Po krátkém focení, kdy kola ležíce na travnatém palouku připomínala pobité křižácké vojsko, jsme pokračovali za jarním gulášem. I když nám následný průjezd staveništěm rodinných domků přinesl první defekt, za několik minut se ten den obec Roudníky stala centrem cykloturistiky s největší přehlídkou kolového parku v Ústeckém kraji. To již byla na místě i skupina teplického Factor Bike Teamu (www.factorbike.cz) a ke společné ochutnávce kančího guláše zde bylo rozdáno bezmála 60 porcí!! Centrklíč, který již na startu putoval z ruky do ruky, prodělal symbolické otočky i v černo-červeno-bílých dresech Faktoráků. Ten den jakoby se odemkla i obloha a po šedé a bílé prorazila modrá. Slunce se postaralo o příjemné stíny a po gastronomické přestávce, která díky Občanskému sdružení obce Roudníky (roudniky.xixao.com) tradiční zahajovací akci zpestřila, bylo jaro už velmi blízko. Došlo i na první kopce, které pole účastníků náležitě roztáhly, nicméně po přejetí dálnice a sjezdu přes Malhostice jsme si na trase 3071, podél řeky Bíliny, užívali nefalšovanou cyklistickou pohodu. Kdo již byl kilometry nasycen a volil zkrácenou verzi 
zahajovací jízdy přímo do cílového místa v Koštově, přišel o pohled, který snad nikdy nezevšední. Je od kostela sv. Barbory v Dubicích a patří mezi nejkrásnější. Mimo rozhledů na údolí Labe jsme s uspokojením sledovali stavební činnost při obnově kdysi vyhlídkové restaurace a s představou osvěžení jsme plánovali letní vyhlídkové trasy. Téměř 2 desítky nás pak společným fotem potvrdily svoji přítomnost a po té se všichni vydali na poslední část zahajovací jízdy. V cíli jsme s potěšením zjistili, že počet účastníků na startu se téměř nelišil od těch, co dorazili do cílového bodu a s uspokojením přijali skutečnost, že nás jaro nenechalo ve štychu - tím spíše, že v neděli byla jeho intenzita ještě větší. Za pár dní ale bylo všechno jinak. Teploty se vrátily do jednociferných hodnot a naše dojmy k přesvědčení, že to bylo jaro jenom na zkoušku. Snad příště bude mít větší výdrž. Mir. Konopásek (konopasekim@tiscali.cz)
