u DĚJINY SKAUTINGU NA ÚSTECKU - 35. část - U skautských vůdců 1. stř. Bílý Javor (bilyjavor.skauting.cz) ještě zůstanu, a to uvedením bratra Miloše Jóna, řečeného Erg. Vyprávění začal takto - když byl kluk, skauting neexistoval. Narodil r. 1946 v Ústí n. L. Tatínek, Vladimír Jón, měl na rohu Pařížské ul. fotoateliér, jako první ve městě začínal s barevnou fotografií. Maminka, Marie Jónová byla ředitelkou v mateřské školce v Kr. Březně, kde rodina i bydlela. První setkání s hnutím zprostředkovali rodiče. Otec měl Foglarovy knížky, svázané ročníky časopisu Junák a Miloši o skautech vyprávěl. V Lukavci v Podkrkonoší, odkud pocházel, byli 2 bratři, kteří se skautování věnovali tak, že se ani nestačili oženit. Miloš se též dozvěděl o krásnobřezenské junácké rezervaci nad studánkou, kam se šel podívat, zůstaly ale už jen zbytky: 1 objekt, studna, část nízké zděné budovy (zřejmě bývalá klubovna), vše opuštěné a zničené. K dalšímu setkání došlo až po vojně r. 1969. Přečetl si plakát s pozvánkou na slavnostní skautský oheň právě ve zmiňované rezervaci. Pamatuje si na staré vlajky, vysazovala se lípa Čsl. republiky, matně si i vzpomíná na skautskou vedoucí a na družinu tygrů. Činnost se opětovně rozjížděla, byl postaven nový srub… vše bohužel brzy skončilo. Život ale pokračoval, r. 1965 maturoval na Střední průmyslové škole stavební v Děčíně a po splnění základní vojenské služby (2 a půl roku) v Ústí nastoupil do Pozemních staveb, kde 25 let pracoval jako technik. Následoval Pivovar Zlatopramen, zde na místě vedoucího hospodářské správy setrval až do důchodu. Ke skautingu se vrátil po r. 1989. Pro dceru Terezu hledal možnost vyžití, obrátil se na vedoucí Ústecké dvojky (2.premyslaorace.cz). Stala se světluškou a poté skautkou, jíž je doposud. Miloš začal pomáhat, víceméně si vrátil mládí. Prošel všemi stupni, absolvoval rádcovský, čekatelský i vůdcovský kurz, které, jak to má být, ukončil zkouškami. Od r. 1991 se zapojil do Okresní rady Junáka (ORJ), je výchovným zpravodajem chlapeckého kmene. Od poloviny r. 2007 je i vůdcem 27členného 2. old skautského klubu, jenž pomáhá při organizaci, např. závodu ‘Po liščí stopě’ pořádaného v ústecké ZOO Ústí či Dne dětí (u Hypernovy). Participovali i na přípravách nedávné skautské výstavy na S. Terase. Dále asistovali rádcovskému i lesnímu kurzu Netopýr. Plánují ovšem též akce vlastní (týden zimních prázdnin trávili v Krkonoších). I když se zaměřují zejm. na podporu, přesto se rozjíždějí i aktivity zcela samostatné, byť časově náročné, neboť členové jsou ještě v pracovním poměru, a tak se jim vše musí přizpůsobit. Rád vzpomíná na krajskou výpravu na Jamboree v Anglii při 100. výročí skautingu. Nádherný týden, vyšlo i slunečné počasí. Poznali skauty z různých zemí a odvezli si celoživotní zážitky. Předseda ORJ Petr Svoboda - Důče připravuje Eurokempy, jichž se také zúčastňují, navštívili Francii a Německo a letos se na Plzeňsku, na přelomu dubna a května, koná setkání Klíč 2008 (4 - 5 dní). Množství dětí vyžaduje příslušný počet vedoucích, vzájemně se poznávají, navazují kontakty, stanují, vaří si… a old-skauti nechybějí. Podílejí se na odd. letních táborech 1. střediska a dle možností se účastní buď tábora celého (14 dní) nebo jen části u Ústecké dvojky, kde je zástupcem vedoucího odd. - Václava Macka (Kamzík). Jako každý skaut má Miloš přezdívku (Erg), souvisí s jeho velkou zálibou - kosmonautikou. Zabýval se jí do r.1990, sbíral a četl sci-fi knížky, stavěl makety raket, byl členem neštěmického sci-fi klubu Nazca. Scházeli se v klubovně, promítali filmy, srovnávali sbírky, vyměňovali ap. Jméno velitele kosmické lodi z jedné knihy mu už zůstalo. V klukovském věku mu byl postoji a zásadami vzorem. Klub už snad neexistuje, skončil prý na poč. 90. let. Na jiné koníčky mu příliš času nezbývá, sběratelství však zůstalo, zajímá se o skautské odznaky a vyznamenání, delší dobu sbírá i vyrábí betlémy, vlastně záliba celé rodiny. Nechybí ani rukodělné práce (vypalování do dřeva). Životní náplní je ale skauting. Jak říká - jde o způsob života, kdo se jednou skautem stane, je jím navždy. Co by chtěl? Aby byl zdravý a mohl v podpoře mladších pokračovat. Na závěr vyslovil přání - rád by ještě jednou navštívil světové skautské Jamboree, v r. 2011 ve Švédsku. S dalším vůdcem se seznámíte příště. Mgr. Marie Peterková
Bílý Javor (bilyjavor.skauting.cz) ještě zůstanu, a to uvedením bratra Miloše Jóna, řečeného Erg. Vyprávění začal takto - když byl kluk, skauting neexistoval. Narodil r. 1946 v Ústí n. L. Tatínek, Vladimír Jón, měl na rohu Pařížské ul. fotoateliér, jako první ve městě začínal s barevnou fotografií. Maminka, Marie Jónová byla ředitelkou v mateřské školce v Kr. Březně, kde rodina i bydlela. První setkání s hnutím zprostředkovali rodiče. Otec měl Foglarovy knížky, svázané ročníky časopisu Junák a Miloši o 
skautech vyprávěl. V Lukavci v Podkrkonoší, odkud pocházel, byli 2 bratři, kteří se skautování věnovali tak, že se ani nestačili oženit. Miloš se též dozvěděl o krásnobřezenské junácké rezervaci nad studánkou, kam se šel podívat, zůstaly ale už jen zbytky: 1 objekt, studna, část nízké zděné budovy (zřejmě bývalá klubovna), vše opuštěné a zničené. K dalšímu setkání došlo až po vojně r. 1969. Přečetl si plakát s pozvánkou na slavnostní skautský oheň právě ve zmiňované rezervaci. Pamatuje si na staré vlajky, vysazovala se lípa Čsl. republiky, matně si i vzpomíná na skautskou vedoucí a na družinu tygrů. Činnost se opětovně rozjížděla, byl postaven nový srub… vše bohužel brzy skončilo. Život ale pokračoval, r. 1965 maturoval na Střední průmyslové škole stavební v Děčíně a po splnění základní vojenské služby (2 a půl roku) v Ústí nastoupil do Pozemních staveb, kde 25 let pracoval jako technik. Následoval Pivovar Zlatopramen, zde na místě vedoucího hospodářské správy setrval až do důchodu. Ke skautingu se vrátil po r. 1989. Pro dceru Terezu hledal možnost vyžití, obrátil se na vedoucí Ústecké dvojky (2.premyslaorace.cz). Stala se světluškou a poté skautkou, jíž je doposud. Miloš začal pomáhat, víceméně si vrátil mládí. Prošel všemi stupni, absolvoval rádcovský, čekatelský i vůdcovský kurz, které, jak to má být, ukončil zkouškami. Od r. 1991 se zapojil do Okresní rady Junáka (ORJ), je výchovným zpravodajem chlapeckého kmene. Od poloviny r. 2007 je i vůdcem 27členného 2. old skautského klubu, jenž pomáhá při organizaci, např. závodu ‘Po liščí stopě’ pořádaného v ústecké ZOO Ústí či Dne dětí (u Hypernovy). Participovali i na přípravách nedávné skautské výstavy na S. Terase. Dále asistovali rádcovskému i lesnímu kurzu Netopýr. Plánují ovšem též akce vlastní (týden zimních prázdnin trávili v Krkonoších). I když se zaměřují zejm. na podporu, přesto se rozjíždějí i aktivity zcela samostatné, byť časově náročné, neboť členové jsou ještě v pracovním poměru, a tak se jim vše musí přizpůsobit. Rád vzpomíná na krajskou výpravu na Jamboree v Anglii při 100. výročí skautingu. Nádherný týden, vyšlo i slunečné počasí. Poznali skauty z různých zemí a odvezli si celoživotní zážitky. Předseda ORJ Petr Svoboda - Důče připravuje Eurokempy, jichž se také zúčastňují, navštívili Francii a Německo a letos se na Plzeňsku, na přelomu dubna a května, koná setkání Klíč 2008 (4 - 5 dní). Množství dětí vyžaduje příslušný počet vedoucích, vzájemně se poznávají, navazují kontakty, stanují, vaří si… a old-skauti nechybějí. Podílejí se na odd. letních táborech 1. střediska a dle možností se účastní buď tábora celého (14 dní) nebo jen části u Ústecké dvojky, kde je zástupcem vedoucího odd. - Václava Macka (Kamzík). Jako každý skaut má Miloš přezdívku (Erg), souvisí s jeho velkou zálibou - kosmonautikou. Zabýval se jí do r.1990, sbíral a četl sci-fi knížky, stavěl makety raket, byl členem neštěmického sci-fi klubu Nazca. Scházeli se v klubovně, promítali filmy, srovnávali sbírky, vyměňovali ap. Jméno velitele kosmické lodi z jedné knihy mu už zůstalo. V klukovském věku mu byl postoji a zásadami vzorem. Klub už snad neexistuje, skončil prý na poč. 90. let. Na jiné koníčky mu příliš času nezbývá, sběratelství však zůstalo, zajímá se o skautské odznaky a vyznamenání, delší dobu sbírá i vyrábí betlémy, vlastně záliba celé rodiny. Nechybí ani rukodělné práce (vypalování do dřeva). Životní náplní je ale skauting. Jak říká - jde o způsob života, kdo se jednou skautem stane, je jím navždy. Co by chtěl? Aby byl zdravý a mohl v podpoře mladších pokračovat. Na závěr vyslovil přání - rád by ještě jednou navštívil světové skautské Jamboree, v r. 2011 ve Švédsku. S dalším vůdcem se seznámíte příště. Mgr. Marie Peterková 
