Redakce se omlouvá MUDr. Pichlíkovi, neboť díky reorganizaci jakýchsi věcí byla kamsi založena obálka s rukopisem, a ten již tedy nebyl, jak se tomu lidově říká znovu nalezen. Na rozdíl od MUDr. Pichlíka, který je vzorem svědomitosti, mají někteří členové redakční rady ještě své rezervy. Místo Pichlovníku tedy náhradně zařazujeme článek lékařova kamarádíčka hRvNa o komunistické demonstraci a sypeme si popel na hlavu. Redakce Núp
NAVŠTĚVUJEME KOMUNISTICKÝ MÍTINK
Mladý člověk má v současné době mnoho příležitostí k zábavě. Může sportovat, venčit psa, onanovat, chodit na pláž, fetovat, věnovat se umění, těžit uhlí, kitařit či balit holky. Mladý člověk se může věnovat i politice a nehledět na to, že je mladý a tudíž si toho moc nepamatuje a nemá zkušenosti jako někteří senioři. V případě komunistických seniorů zaplaťpánbůh za tuto absenci. Mladý člověk však má na rozdíl od dob dřívějších svobodu projevu, a tak mně, člověku staršímu, nezbývalo, než jednoho takového mládence doprovodit na komunistický mítink, kde chtěl své starší soudruhy podpořit jakožto mladý stalinista. Protože sám jsem taky někdy účelově stalinistou, vzal jsem si kameru, obraz Josefa Vissarionoviče a vyrazili jsme. Na teplickém náměstí to vypadalo jako na výjezdním zasedání gerontní mládeže a řečníci se střídali u transparentu S lidmi a pro lidi s tak zajímavými a burcujícími příspěvky, jako bylo např. řešení trolejbusové dopravy v Teplicích, kterou chce ten imperialistický zloduch Kubera asi nějakým telepatickým způsobem ovládnout. O co doopravdy šlo přesně nevím, řečník patřil k těm horším a zaslechnout od něj souvislou větu nebylo tak snadné, na druhé straně jsem ani já nebyl nejpozornějším posluchačem. V životě jsem se již naposlouchal tlachání dosti a můj mozek není třeba přesaturovávat. Mladý stalinista, jistý Radek Musil se mezitím převlékl do uniformy SNB a vyzbrojen lebkou na tyči a portrétem J. V. Stálina vyrazil k davu. Jako první nás přišel uvítat soudruh Havel (!!!), bývalý ředitel čehosi, tzv. starý poctivý komunista, co to myslel dobře. O tomto typu lidí se někteří mí přátelé vyjádřili slovy, že ti měli viset první. To je fakt drsný. Soudruh Havel se začal k mladému Stalinistovi RM tulit, až jsem si o něm začal myslet, zdali je s jeho orientací sexuální vše v pořádku, když už ta politická je vyjetá z trati jak rychlík u Šakvic v 53tém. Kmet vysvětloval své pošťuchování potřebou zabrat celý chodník a přilehlé území. Jo zabírat, to by jim šlo. Pak přišel agresivní chlápek jménem Soukup a nakopl lebku na tyči jíž pevně svíral v levici mladý stálinista Radek. Trošku jsem jej pokáral, že je to totéž, jako by naplil na pomník Gustávu Husákovi a stalinista Soukup se odšoural kamsi pryč. Havel lišácky podotknul, že oni si mohou plivat na koho chtějí, stejně tak jako my a já mu při přiznání tohoto demokratického principu dal srdečně zapravdu. Show nebralo konce - na kamenném pódiu se střídali bizarní herci, jako např. děda: ‘Vyjsteještěmladíanicsinepamatujete’ jemuž jsme sdělili, že ví lejno o tom, jaké to bylo, když jsme pro soudruha Stálina museli žnout lány. Pak tam byl nějaký Rusák, a ten nám s Ransdorfovským úšklebkem sdělil, že nebýt Stálina, nebyl by tu dnes již ani jeden Čech. Také nám prozradil, že to byl jeho Vůdce. Protože jsme někdy mladí stalinisté, dali jsme také tomuto kabrňáku zapravdu. Jeden z důchodců po nás hodil i modrý gelový ohřívač na záda, který stojí minimálně 3 stovky, takže nás ubezpečil o tom, že s jejich důchody to zase asi tak žalostné není. Ohřívač jsme si však domů nevzali, neboť bychom jej museli nejprve desinfikovat, abychom nechytli nějakou prašivinu. Celá taškařice byla ukončena příjezdem Policie ČR, která nás legitimovala, ale - vzhledem k absenci osobních dokladů - až na policejní stanici, kam jsme byli převezeni. Tam se za nás přišli zaručit Petr Stejskal se svou družkou Norou Veselou-Tamme, která nás vyplísnila, že jsme ji nevzali sebou. K chování policistů během zákroku mohu jen říci, že bylo naprosto korektní, profesionální a slušné. Na rozdíl od dob dřívějších to dnes v člověku nehrkne, když vidí policistu, a tak je vlastně nakonec vše v pořádku. Komunistické manifestace jsou príma zábava, doporučuji je navštěvovat a aktivovat tak biologický stroj času přesunující nás alespoň na chvilku do dob, kdy bez chleba nešlo jíst, bez vody pít a bez cholerické radosti žít život plný jedu. (hrvn)