Obec Rakvice neleží zdaleka blízko Teplicím. Stane se nám však, že tam nějakým osudovým řízením zapadneme a proto tento hospodský bedekr doplním o možnost, že se Vám to podaří. Mně se to povedlo celkem snadno, neboť ve zmíněné obci žije můj tatík. Nasedneme na vlak v Ústí či v Teplicích a vyrazíme směrem ku Praze. Pokud si připlatíme 60 korun za EC, je možné, že se nám to vrátí, neboť při mé misi vlak zůstal stát hodinu v polích poblíže jakýchsi Račic, jejichž podobným názvem cílové obci jsem se nedal oklamat, stejně jako jsem nepodlehl kouzlu nehezké ženy s raky na sukních. Lidová pověst praví, že když prý člověk bude více kouřit, rak si ho prý najde sám. Ale dost pověrám, je to to samé jako věřit tomu, že mne do vody stáhne vodník. Pověra však není, že když má EuroCity zpoždění delší než hodinu, vrátí nám dráhy po neuvěřitelné byrokratické čtvrthodince i příplatek. Z Břeclavi jedeme již osobákem a po Ladné a Podivínu zcela neomylně vystoupíme v Rakvicích. Nepřecházíme koleje, jednou jsem tam viděl, jak jakousi bábu málem sejmul rychlík! Nádražní ulicí se vydáme směrem ke kostelu, kde to švihnem prudce doleva, obdivujíce cestou místní rurální architekturu. Nalevo nás láká hospoda tzv. dolní, té však odoláme a vypravíme se nížeji, kde (napravo) na nás přímo volá otevřená brána hospody Pivoňka. Útulné domácké prostředí nás pozve buď na příjemnou terasu, nebo do mírně dekadentně zšeřelých a v létě chladných sálů, duším nás seveřanů tolik blízkých. Veliký výběr alkoholických nápojů nenechá nikoho na pochybách, že jsme zvolili správně. Pivo kvalitní a levné, chlazené tak dobře, jak si jen člověk dovede představit. Toalety jsou čisté a vzdušné, prostředí útulné, ba dokonce i rodiny s dětmi si přijdou na své: mohou klidně nasávat, zatímco si potomci hrají na relativně chráněném dvoře a jelikož majitel restaurantu, pan Ivan má rovněž dceru Viktorii, o hračky není nouze. Pokud za pípou stojí zrovna jmenovaný, pivo ani nestačíte dopíjet a už máte další. Jistě, na vsích bývají hospody rozličných kvalit, ale Pivoňku, tento Rolls-Royce mezi venkovskými pohostinstvími, je třeba nad jiné vyvýšit. (hrvn)
Obec Rakvice neleží zdaleka blízko Teplicím. Stane se nám však, že tam nějakým osudovým řízením zapadneme a proto tento hospodský bedekr doplním o možnost, že se Vám to podaří. Mně se to povedlo celkem snadno, neboť ve zmíněné obci žije můj tatík. Nasedneme na vlak v Ústí či v Teplicích a vyrazíme směrem ku Praze. Pokud si připlatíme 60 korun za EC, je možné, že se nám to vrátí, neboť při mé misi vlak zůstal stát hodinu v polích poblíže jakýchsi Račic, jejichž podobným názvem cílové obci jsem se nedal oklamat, stejně jako jsem nepodlehl kouzlu nehezké ženy s raky na sukních. Lidová pověst praví, že když prý člověk bude více kouřit, rak si ho prý najde sám. Ale dost pověrám, je to to samé jako věřit tomu, že mne do vody stáhne vodník. Pověra však není, že když má EuroCity zpoždění delší než hodinu, vrátí nám dráhy po neuvěřitelné byrokratické čtvrthodince i příplatek. Z Břeclavi jedeme již osobákem a po Ladné a Podivínu zcela neomylně vystoupíme v Rakvicích. Nepřecházíme koleje, jednou jsem tam viděl, jak jakousi bábu málem sejmul rychlík! Nádražní ulicí se vydáme směrem ke kostelu, kde to švihnem prudce doleva, obdivujíce cestou místní rurální architekturu. Nalevo nás láká hospoda tzv. dolní, té však odoláme a vypravíme se nížeji, kde (napravo) na nás přímo volá otevřená brána hospody Pivoňka. Útulné domácké prostředí nás pozve buď na příjemnou terasu, nebo do mírně dekadentně zšeřelých a v létě chladných sálů, duším nás seveřanů tolik blízkých. Veliký výběr alkoholických nápojů nenechá nikoho na pochybách, že jsme zvolili správně. Pivo kvalitní a levné, chlazené tak dobře, jak si jen člověk dovede představit. Toalety jsou čisté a vzdušné, prostředí útulné, ba dokonce i rodiny s dětmi si přijdou na své: mohou klidně nasávat, zatímco si potomci hrají na relativně chráněném dvoře a jelikož majitel restaurantu, pan Ivan má rovněž dceru Viktorii, o hračky není nouze. Pokud za pípou stojí zrovna jmenovaný, pivo ani nestačíte dopíjet a už máte další. Jistě, na vsích bývají hospody rozličných kvalit, ale Pivoňku, tento Rolls-Royce mezi venkovskými pohostinstvími, je třeba nad jiné vyvýšit. (hrvn)
