Tak
už je to tady zas: jaro v rozpuku. Všechno se budí. Všeliké
boží hovado procítá a uvědomuje si svoji identitu v integraci
s přírodou a vesmírem vůbec v novém vegetačním a kohabitačním,
prostě reprodukčním období. Sněženky a sasanky jsou dávno pryč,
podběly a fialky dožívají. Švestky měly letos budíka nějak na
dřív, uspěchaly to dokonce na únor a jak to tak u revolučních
myšlének bejvá, jsou pěkně ve prdeli. Na Moravě bude smutnější
sezóna. (No - že by to byla ňáká škoda… Už delší čas jsou ty
Moravmeni trochu moc rozjuchaný - aspoň se to zklidní.) Jidášova
ucha na bezinkách se po nedávných deštíkách nově našpicovala.
Žížalky vylezly ještě před hadama a štírama a bohorovní chodci
s hlavama v oblacích z nich tuhle po ránu na chodníku před poliklinikou
vytvořili chutnej hutnej blivajz. Na stráňce nad chatou u Sázavy
se 28. III. vzmátořil a vypochodoval na oparem prosakující slunce
i jeden zmatenej slepýš (ale na mou radu zase zalezl do díry).
Všelijaký pěnkavy, koňadry, ťuhýci i jiná havěť staví hnízda
a roztodivně při tom čiřiká - asi nadávaj, jak jde všecko po
tý zimě ztuha. Tuhle nás už doma vopruzovala jedna vosa. Měla
pohřeb v porculánovým splachatóriu. Masařky, po zimě vyhublý,
ale už dotěrný, ani nepočítám. Horší bylo, když se v jedněch
sušenejch houbách vyklubali od podzimu zakuklený moli. (Ti se
ovšem dočkali regulérního pohřbu žehem v troubě.) Srnky vyrukovaly
na louky a pole podél silnic a vočumujou, jaký nový autíčka
si do nový sezóny pořídili jejich starý známí paďouři, co tudy
jezděj každej weekend na chaty. Kachny se šikujou na vodě a
zatím to vychází tak dvě na jednoho kačera (příznivější poměr
proti loňsku). Housenky se naparujou na keřích, protože už v
sobě tušej motejly. Poštolky nad polem zkoušejí, jestli jim
přes zimu nezeslábl zrak a jestli tu myš z 200 metrů furt ještě
uviděj - a většinou zjišťujou, že k stáru je to lepší, než to
bylo… Při cestě přes náves kdesi v Posázaví mě posrala první
vlašťovka, která jak známo jaro nedělá. Houmlesáci v Zámecký
zahradě vopucovali lavičky, ty poražený postavili, vynesli na
ně zapařený celty z vybydlenejch baráků a chytají bronz, aby
nasrali pracující lid, kterej na to bude mít čas až v létě v
Chorvatsku… a to ještě, jestli do toho nepřijde nějaká lokální
válka hlodavců s obojživelníkama. Romové v Trnovanech 'sehnali'
nový velký pytle, zánovní šperháky, páčidla a dranžíráky… Učitelky
zkrátily sukně a nahoře rozeply o knoflík víc, aby při zkoušení
lépe zblbly rudolící ušaté premianty. Mají zbrusu nový stíny
pod očima - jednak od Diora a jednak po nocích strávenejch s
třídníma darebákama, který z loňskejch osmiček a devítek dorostli
do beztrestně sklizněschopnýho věku. A některý si taky opatřily
nový rákosky, důtky, bičíky a pouta (jděte se podívat na film
'Pianistka'). Podnikatelé přitáhli z teplejch krajů a než zas
poletí, vydali nové příkazy personálu - koho vyhodit, koho vyměnit,
koho pošimrat za uchem, s kým do sudu a hurá směr Orlík, koho
volit a kam ulejt doláres. Politici jeví s jarem taky zvýšenou
aktivitu - jednak verbální (budou volby), ale taky organizačně-investiční
(neví, jestli po těch volbách budou mít ještě co investovat).
Usámovci-Ládinovci a jim příbuzný party taky zas pookřele skotačí
a na světě to furt někde bouchá. Dramaturgie TV Nova nasadila
nový seriály. Snad se probuděj i lidi. Jarda Pichlík
