¨ Informační
středisko ALBIS
má velmi bohatou nabídku: propagačních materiálů, map,
knih, pohlednic apod. Jeho součástí je galerie ALBIS, kde probíhají
výstavy (např. Koláže M. Horníčka, kresby a keramika Z. Svobodové
ad.). Ale tentokrát bych vás chtěla upozornit na kalendáře,
které si můžete stále ještě zakoupit. Úplnou náhodou jsem v
Albisu objevila v prodeji dva velké (na rok 2002), se kterými
vás chci seznámit. Jeden vydal velmi známý malíř Dan Richter
(1930). Má v našem městě velké množství příznivců, a to právem.
V minulosti probíhaly v našem kraji jeho velké výstavy: 1. v
l. 1962 - 63 (Galerie Výtvarného umění v Litoměřicích, tvorba
z l. 1956 - 62). 2. v r. 1975 - výstava 180 obrazů z l. 1947
- 75 v Ústí n. L. - dříve to byla Výstavní a koncertní síň B.
Smetany, nyní kostel sv. Vojtěcha. Následovaly výstavy opět
v Litoměřicích (1980), Trutnově (1999) a v Duchcově (2000).
Tato se uskutečnila k autorovým 70tinám. Jeho obrazy jsou součástí
státních a soukromých sbírek u nás, dále v Itálii, Holandsku,
Francii, Švédsku, Dánsku, Německu, V. Británii, Rakousku, Švýcarsku,
Kanadě, USA, Austrálii a jinde. Kalendář obsahuje překrásné
obrazy, které lákají k zarámování. Miniatury jsou reprodukovány
v originální velikosti, je jich celkem 25, všechny z roku 1993.
Celkově jsou to malířská díla z l. 1950 - 01. Např. Rajská zahrada,
Kuřáci, Máky, Nad mořem, Velká cesta, Sen, Starý židovský hřbitov,
Vedro, Podzimní večer, Zimní večer a Mysterium Magnum. Další
autorkou zajímavého kalendáře na r. 2002 je Magda Valčíková
a její Modrá zátiší. 13 obrazů, které tvoří výtvarný doprovod
kalendáře by bylo možno chápat i jako úlohu na klasické malířské
téma ročních období. M. Valčíková (1973), jejíž školou byl ateliér
otce J. Valčíka a imaginativní díla naivního malířství, začínala
jako malířka krajin - konkrétně moravské, ale i imaginárně neurčité
v různých dobách roku. Byly buď bohatě koloristické, anebo nabývaly
charakteristický barevný tón jara, léta, podzimu či zimy. Později
přibývaly i jiné žánry: kytice, zátiší a spolu s krajinami vytvořily
malířský svět M. Valčíkové. 13 modrých zátiší, které vybrala
do kalendáře, vážících se k jednotlivým měsícům roku je možné
především interpretovat jako modré období. Obrazy jsou kouzelné,
ať už jde o Zátiší s rybami, Jarní zátiší, Konvalinky, Vlčí
máky, Slunečnice, Žluté melouny, Kytice, Podzimní zátiší, Modrá
vzpomínka a Vánoční zátiší. Oba kalendáře můžete v Albisu stále
ještě získat. Mgr. Marie Peterková
¨ MINI-PROFIL
ÚSTECKÉ KAPELY TRINITY -
'Moco měl slušný nápady, nám se líbily.
Tak jsme si řekli, že by z toho něco mohlo bejt a zhruba před
rokem jsme to dali dohromady', vzpomíná na vznik nové posily
ústecký kovačů basák Dan Novák (ex Sailing, Sorry). Oním Mocem
myslí kytaristu & zpěváka Pavla Motyčku (ex Destros), který
se šestistrunného nástroje chopil po cirka 10ti letech, dřív
taky tvrdil muziku. Třetím do party je otloukač škopků Richard
Rachlík (ex Sorry, Destros) mající pro změnu pauzu
2 roky. A že sou tři, stejně jako svatá trojice Bůh, otec a
syn, začli si říkat Trinity. (Svý k tomu měla i stejnojm. hrdinka
filmu Matrix.) Pomyslnou panenskou blánu protrhli metalíci
v pátek 5. 3. v Axelu UL, kde do světa hudebního pustili 6 vlastních
věcí + cover od Sepultury, 'Territory' věnovaný J. Arafatovi
('Je v nás revolucionářskej duch'.) Přesně padnoucí žánrovou
škatulku bychom pro Trinity, stejně jako pro hromadu dalších
kapel, hledali dlouho, sami se chápou jako něco od Slayer, Pantery,
Sepultury... 'Jsou to naše poctivě ukradený nápady od těhle
kapel', přiznává. Začátkem letošního prosince se Svatá trojce
chystá do studia Macac zvěčnit svůj otisk na pásku, resp. CD
(kamarádi ho prý budou mít zadarmo).
Kontakt: 0603-829 400 (Dan). Emilio + foto (zleva: Dan, Richard,
Pavel)
¨ KULTURNÍ
FESTIVÁLEČEK OČIMA POŘADATELŮ
(Účast každý den cca 100 diváků)
- 19. 4. - první den KF02 (www.usti-nl.cz/festivalecek) - projekce
filmů FAMU - avizovaní hosté nepřijeli z důvodu časové tísně,
večer - koncert HM… v DOMA… nepříliš velká návštěvnost, přestože
se koncert lidem líbil, byli v tomto prostoru trochu utopení,
příště podobnou kapelu musíme směřovat do menšího místa, (př.
Činoherní studio, kam jsme původně chtěli proniknout, bohužel
prostor nebyl vzhledem k představením a zkouškám možno v tomto
termínu získat). I přesto jsme, vzhledem k různým okolnostem,
byli s průběhem spokojeni. 17.4.: největší účast - filmy VOŠF
Zlín, s. r. o., jako host přijel Jan Gogola st., jeden z mála
českých film. dramaturgů, bývalý ředitel, nyní pedagog na VOŠF
Zlín. Dále Marta Nováková, absolventka studia režie na VOŠF,
kam podle slov p. Gogoly přišla již s výrazným talentem a zde
se pouze usměrnila, v současnosti ukončuje FAMU, má doporučení
na studium film. univerzity v Moskvě (VGIG), na KF02 přijela
s právě dokončeným krátkým filmem 'Spát a spát'. Momentálně
pracuje na absolventském celoveč. filmu, na který již získala
grant od ČTV. Třetím hostem byl Karel Honsa, student 1. roč.
produkce na VOŠF. Zmínění v rámci jakési diskuse divákům představili
školu; v porovnání s FAMU jde spíše o praktické zkušenosti a
pro většinu studentů jde o odrazový můstek na FAMU. Více inf.
lze najít na www.ateliery.cz. Naši hosté odjížděli velmi spokojení,
jak s návštěvností (neboť stejně jako my chápou, že takováto
akce má smysl i v případě 15 diváků), tak i s organizací KF02
a na spolupráci s VOŠF jsme se dohodli i v příštím roce. 17.
4., večer - VŠ BAR - Liberecká kapela Tres Udos rozpohybovala
mexickými rytmy naplněný bar a Dizlektická Divize (DJ's) pak
dále příjemně
udržovala atmosféru. 18. 4. - filmy FAMU - bohužel neočekávaně
nejmenší účast; vyst. performera Daniela S., Francouze, který
přijel z Berlína; hosté (viz. foto) T. Bařina ('Konec Sezóny'),
B. Hořínek - přivezl film kt. nebyl v dramat. záměru ('Zpověď
nože'), jejich dvorní scénárista R. Merkner a student režie
J. Sommer ('El Film' - ocenění na Festivalu FAMU 2001 jako nejlepší
film). Opět proběhla krátká diskuse na filmové téma. Avizovaní
hosté S. Gedeon a T. Vilhelmová nepřijeli z důvodu nemoci, opravdu
to nebyl taktický trik (stejně by nám byl nevyšel, neboť diváků
opravdu nepřišlo tolik, kolik jsme předpokládali, resp. si přáli).
V rámci projekce probíhala soutěž o divácky nejúspěšnější film,
každý den byl vylosován jeden z hlasujících diváků a ten získal
2 vstupenky na koncert skvělých FLOEX, který proběhl 23. 4.
v DOMA. Vstupenky předávali vylosovaným zástupci Hero Zero Negro.
Na závěr proběhla nejlepší akce celého KF02 a to v Blue Café,
kde vystoupilo divadlo Zrakoplav, vyhlásili jsme divácky nejúspěšnější
film - 'El film', r. J. Sommer - a tvůrci jsme předali cenu,
nádherný porcelánový váleček se silikonovým potiskem, který
je dílem Pavly Krčmaříkové studentky ateliéru keramiky na FUUD
v UL. V průběhu večera až do brzkých ranních hodin nám pohodovou
atmosféru vytvořil chilloutový DJ Tall. Všichni se myslím musí
shodnout na tom, že tento večer byl vynikající a že se všichni
velmi dobře bavili, zkrátka výborná věc. V rámci organizování
KF02 se samozřejmě vychytávali mouchy z loňska, něco jsme podcenili,
něco nestihli nebo zapomněli, ale celkový dojem mám skvělý,
což mi průběžně potvrzují i moji známí a přátelé a to je samozřejmě
velmi milé a příjemné. Zároveň se omlouvám, že jsme nestihli
poděkovat všem, kteří nám pomáhali nebo nás různým způsobem
podpořili. Ať jsou k nám shovívaví, neboť je opravdu velmi náročné
dát podobnou akci dohromady, aby všechno klaplo tak jak má,
ačkoliv to zvenku nevypadá. Jsem moc ráda, že jsme to zvládli
a ponaučeni zkušeností máme v plánu příští rok spolupracovat
s Hero Zero Negro, kteří organizačně zajistí hudební část KF
a pokusíme se spojit s dalšími nadšenci, kteří mají již zkušenosti
př. s divadlem apod. a tak se pokusíme vytvořit opravdu Kulturní
Festival v Ústí n. L. Samozřejmě vše závisí na množství finančních
prostředků, které seženeme. Oproti letošku jsme ve výhodě, neboť
Illuminati (občanské sdružení pořádající KF02) vzniklo teprve
v září a tak jsme nemohli využít veškeré možnosti grantů, vhodných
pro naše aktivity. Každá realizovaná akce nás samozřejmě posunuje
dál, co do zkušeností, tak i nápadů co všechno v Ústí chybí
a co všechno se vlastně ještě udělat dá.
Táňa (illuminati@centrum.cz)
¨ POHODOVÁ
TISKOVKA K FILMU VÝLET
- Osobně sem nečekal, že režisérka nového
českého filmu (jaxe s oblibou čerstvé kousky titulují) Výlet,
Alice Nellis spolu s herečkou Sabinou Remundovou, budou takový
pohodářky. I když záběry a útržky v novinách dávaly tušit. S
malým Kubou Chrbolkou, který v 'komediální road-movie z Čech
na Slovensko a zpět' hraje syna druhé jmenované, Leona, 'vtrhli'
28. 3. do klubovny č. 204 ústeckého Domu kultury, aby třem zvídavým
novinářům (maník z ÚDu, kolega EKS a já) byli 'po vůli'. Obrazně
řečeno, samozřejmě. 'Že jde o film pro ženy?!,' vyvrací fámu
vzniklou v médiích faktem, že jej natočila a napsala ženská
a hrajou tam 'samý' ženský (Iva Janžurová, Theodora Remundová,
Naďa Kotršová) a dosud pozitivní ohlas ze strany kritik i diváckou
návštěvnost chápou jako 'pozitivní typickou českou šeptandu.'
Podobnosti 100 min. dl. příběhu s jejich rodinným životem, Sabina,
sestra Theodory a dcera Ivy Janžurové, slovy: 'Jinak to vůbec
nejsme my', částečně připouští a podotýká, že: 'sme na sebe
takový něžný, asi pro ní budeme jako malý holčičky... Abychom
se mohli s věcmi vyrovnat, hledáme protipól v něze...'. Na DAMU
navštěvovala Sabina prof. Adamíru, který jí vždy radil větou
'To musíš přes hlavičku'. 'Od začátku vymyslet i to, co v tom
filmu ještě není - celý příběh, který vás v danou chvíli docpe
k tý správný emoci, plus najde správnou míru', reaguje na dráhu
budoucí režisérky s tím, že má blízko k jejich pocitu a s Alicí
už je domluvená, že u ní bude hrát. Díky menšímu průzkumu dubnových
Přehledů se dozvídáme, že zná i herce z Činoherního studia UL
a Martin Finger je dokonce jejím kamarádem. Alice jí doplňuje
slovy: 'Chystám se na menší, ne příliš náročné role' a vzpomíná,
jak na FAMU poznala většinu spolužáků, kamarádů, s nimiž dodnes
spolupracuje. 'Když jsem přesvědčená, že ten člověk má talent
od boha, byla by moje blbost to nepoužít.' S Jirkou Macháčkem,
který v 'komedii ze života' ztvárnil epizodní roličku Sabinina
manžela, se prý znala už dřív, rovněž epizodního Dana Bártu
(milenec-umělec Theodory) nikoliv ('já jim to nabídla, oni přijali
a bylo to'). Načež Sabina reaguje známou větou: 'Není malých
rolí, jen malých herců.' Zmínit třeba i vedoucí produkční Výletu
Kláru, s níž sem si padl do oka především díky podobné zkušenosti
s ukradeným mobilem ('Volám za ním: Vraťte mi ten telefon a
on: Nechoďte za mnou!') a pozvat vás do kina na takový velký
malý Výlet (viz programy kin, www.vylet.info). Emilio + foto
(zleva: Alice, Kuba, Sabina)
¨ Tenhle
měsíc se s vernisážemi roztrhl pytel.
Další z nich, neméně zajímavá, proběhla 15. 4. od 17.00 v knihovně
Doma. Tentokrát zde byly vystavovány loutky a obrazy, jejichž
autorem je mladý výtvarník M. Slávek Nebeský. Vernisáž uvedla
(samozřejmě s pomocí) jedna z vystavovaných loutek, jediná dáma
v zastoupení. Roztomilým způsobem představila svého stvořitele,
většinu přítomných a nezapomněla ani na své kolegy. Bylo to
originální milé a skutečně pohádkové. Takové osvěžení nám tu
na kulturní scéně opravdu chybělo. Lin, foto: eks
¨ Ženy,
děti, prázdné místo
- Ženy jakoby ve své umělecké tvorbě rezignovaly na jakoukoliv
angažovanost, programovost, symboličnost a mnohovýznamovost
výrazu. Snad proto, že svým údělem jsou nuceny stát při zemi
pevněji než muži, a věci tohoto světa pojímat čistě pragmaticky?
Retrospektivní výstava kreseb, grafik (a méně zastoupených dřevěných
plastik, keramiky a art protis) autorky Zdeňky Svobodové, proběhnuvší
v dubnu v galerii Albis, je ukázkovým příkladem takového bezprostředního
přístupu k životu a potažmo i k umění. Svobodová, narozená těsně
před válkou, větší část svého života strávila v Ústí n. L.,
kde v r. 2000 zemřela. Silnou inspiraci ke svému uměleckému
pojetí nalezla v povolání dětské sestry i ve vlastním mateřství.
Autorka ve svých studiích bohatě využívá zjednodušující výtvarnou
zkratku. Pozice dětí někdy evokují archetypy posedů a postojů
antických soch či egyptských sfing. Po vzoru raného Picassa
si Svobodová ve dvou dílech skládá z částí ženského těla vejcovitý
útvar - symbol plodnosti. Nesporný je vliv Gauginových tichomořských
krasavic s mandlovýma očima. Svobodové se zručně podařilo vystihnout
ženskou duši, utápějící se v tesknotách, uschovávající si tajemství,
intrikující a klevetící. Kam se však poděl muž? Není svět autorkou
vykreslený pouhou estetickou idealizací, která ještě tak vystačí
k výzdobě porodnických sálů ku dodání klamavé naděje svobodným
matkám v těžké hodince? Idyla mateřství bez otce může být jen
iluzí. A tato zploštělost skutečnosti bohužel v době, kdy autorka
svá dílka produkovala, jenom zapadla do oficiální tvorby socialistického
Československa. (jaro)
¨ Divadlo
Viola - Praha: 17. 4.
zde proběhla derniéra 'literárního a jevištního goblému z díla
a života francouzské prozaičky, scenáristky a filmové režisérky
Marguerite Durasové', uvedeného pod názvem 'Tím končím, tvá
láska M. D.' První částí představení byla předsmrtná báseň-výkřik
'Tím končím', která se dá charakterizovat jako 'deník plný úzkostných
stavů, milostný dopis psaný ve strachu'. Myšlenky jsou uspořádány
do vět s přesností dnu, hodiny a místa. Dramatická báseň o posledních
věcech člověka, kde ironie se mísí se zoufalstvím a hlubokým
citem k muži, k milenci už nepřítomnému. Druhou část pak tvořily
úlomky ze života Durasové a úryvky ze sedmi jejích děl. Roli
M. Durasové okouzlujícím způsobem ztvárnila Ljuba Skořepová
a neméně bravurně se své role o 40 let ml. milence Durasové
Yanna A. Seinera zhostil Jiří Hána. Pokud vám jméno M. Durasové
dodneška nic neříkalo, rozhodně byste se s ním měli seznámit.
Patří, podle slov J. Hány, ženě sice malé vzrůstem, ale velké
dílem. Lin
¨ Vernisáž
15. dubna 02 výstavy gym. Jateční 'Gym.Jat22' ve Fillovce
jsem bohužel propásla
(do 19. času dost), neb jsem se tam byla juknout již 16. Za
bůra nelituji, páč tato rozmanitě roztodivná výstava, aneb na
co si člověk vzpomene, jest výplodem prací studentů (dětí a
téměř dospělých), kteří, jak sami dodávají, nemusí být obdarováni
převratným talentem (ale můžou)… zato to však sršelo vtipem
a nápaditostí. V oné hlavní místnosti byly k zhlédnutí techniky
jako malba, kresba, grafika, ale i fotografie (vtělení se do
osob, jež portrétovali slavní - V. van Gogh, J. Mánes, L. da
Vinci) a různorodé plastické předměty (4 velikosti hamburgrů,
pasta na zuby ap.). Pak též parodie (doufám, že to nemysleli
vážně) na oblíbené Bravo a BravoGirl fotoromány (Rebelové vs.
Gymploidi,…) a reklamy (SONY=SLONY…). Ve vedlejší cimře pak
byla připravena plastická-prostorová gigamegahyperultra hostina
s prasečí hlavou v čele (před obědem jsem ji vskutku málem i
schramstla)… Tož, připadala jsem si asi následovně: KDO UMÍ,
TEN UMÍ, KDO NEUMÍ, TEN ČUMÍ!!!
Marfushka (Marfushenka@seznam.cz) + foto Emilio
¨ ČERNÝ
SI ZAHRÁL V KLADÍVKU
- Kdo zavítal v úterý 26. března do ústeckého Kladívka,
mohl si poslechnout DJ Jiřího Černého v pořadu Antidiskotéka.
Byla to vůbec první návštěva známého hudebního publicisty v
Ústí n. L., nepočítáme-li pouštění zakázaných desek v jednom
soukromém bytě v 80. letech, jak prozradil Černý. První polovinu
vyplnila hlavně alternativní hudba, asi 60 příchozích si vyslechlo
skladby nejen z Čech, ale také z Finska, Ameriky a dalších zemí
světa. Za všechny uvádím namátkou nahrávku mladé písničkářky
Radúzy, zpěvačky Zuzany Navarové, finské dívčí kapely Vertine,
českého Trabandu, Marcipánu a dalších. Mně osobně se nejvíce
líbila nádherná kytarová skladba sk. Frames 'Lay me down'. V
přestávce si mohli posluchači Antidiskotéky vybrat z cédéček,
která s sebou Černý do Kladívka přivezl. Po krátké přestávce
zazněly skladby Dana Bárty, Zuzany Lapčíkové, sk. Tara Fuki,
Žáha, Yes, atd. Všechny jistě zaujala píseň 'Motýlek' od Čp.
8 nebo Rolling Stones v černošské podobě. Kritik samozřejmě
nezapomněl na své oblíbence Dylana a Cohena, pro které má prý
slabost. Koho pořad zaujal, může poslouchat stanici Praha, kde
Černý vysílá hudební relaci podobného ražení s názvem Libeček.
Markéta Vaničková + foto
¨ GYM.JAT22
je internetová adresa ústeckého gymnázia v Jateční a byl to
též název
výstavy uspořádané v galerii Emila Filly mezi 15. a 19. dubnem.
Práce svých studentů vybraly učitelky výtv. výchovy na tomto
ústavu, Petra Šalanská a Lenka Procházková. Výstavu zahajoval
Profesor Miloš Michálek a ve svém proslovu obě učitelky - své
byvší žačky - pochválil, že přenáší tendence soudobého výtvarného
umění do výuky. Expozice zaujala širokým rozptylem nejen věku
zúčastněných, ale i různou formou zpracování zadaných témat.
Vedle kreseb, maleb a grafik se tu blýskly i koláže, komiksy,
fotografie a nechyběly ani trojrozměrné počiny jako např. realistické
laskominy na hodovním stole. Při vernisáži bylo ve Fillovce
nadupáno, veselo, studenti se bavili, zazpívali a zahráli a
dali světu vědět, že v jejich škole se líhne zdravě sebevědomá
generace. Tuto akci označila kurátorka E. Husáková za součást
širšího tematického plánu galerie EF na tento rok, jenž se věnuje
městu Ústí n. L. V jeho rámci proběhla 22. až 24. dubna veřejná
aukce výtvarných prací dětí speciální školy pro mentálně postiženou
mládež v UL 'Obrazy a obrázky', a můžeme se prý také těšit na
pokračování loni úspěšné Fillovky open, kdy galerie nabídla
své prostory všem, kdož projevili přání ukázat vnitřnosti svých
tajných šuplíků. (jaro)
¨ V
pondělí 25. března 02 se uskutečnil v Severočeské vědecké
knihovně v Ústí n. L.,
v přednáškovém sále v ul. W. Churchilla 3, křest nové knihy
p. Ladislava Mušky s názvem Žena... je Tvé jméno. Za hudebního
doprovodu Ústeckého dechového tria autor knihy, který je rovněž
předsedou Severočeského klubu spisovatelů, seznámil přítomné
návštěvníky se svou novou knihou a přečetl z ní nejhezčí pasáže.
Je sestavena ze dvou esejí. Zhruba 35 posluchačů se tak dozvědělo
jistě mnoho nového o šlechtičně Ulrike von Levetzow a jejím
'Gété' a o Emě Destinové. (opk)
¨ BILINA
DILINA ČÁST PRVÁ (4. 4.)
- V úterý, ale až to další, se Jack Pot vyšplhal až na 150 milionů,
vsadil jsem na poslední chvíli dva sloupce bez šance až v Bílině
na náměstí, den po vernisáži. Má výstava ve výstavní síni U
Kostela je dobrá, barevná, prodejní a navíc nainstalovaná za
3 hodiny. Karel Škrabal, můj řidič a holohlavý básník, byl cestou
tam i zpět snesitelný, pouze v jedné díře pár kilometrů od Biliny,
když jsem místo navigování sledoval romského spoluobčana s licousy
ujíždějícího na kole, na mě křičel, že jsem horší než jeho manželka.
Hrabě von Neuvirt byl při zahajovací řeči excelentní jako vždy.
Jenom to, že si našel babu (Géčko) se 3 děckama mě trochu zarazilo.
Poprvé jsem byl v Teplicích, poprvé jsem viděl nádherné velkorypadlo.
Spalo se u hraběte, ráno nás vzal na střechu domu, který patří
jeho matce. Odtud jsem spatřil ve sluneční záři krásný fotbalový
stadion. Nedávno dostali tepličtí od našich lemplů nářez a ani
Horváth jim nepomoh. Ale stadion ja fakt dobrej. Ale stejně
nejlepší z návštěvy severu byla zastávka na vaší posvátné hoře
Říp. Mizerné parkoviště, špatně značená cesta vzhůru. Na samotném
vrcholu, 20 metrů od rotundy jsem se kvalitně vysral a Karel
vychcal. Při zpátečním průjezdu hlavním městem jsme z auta křičeli
na kolemjdoucí Zapalte Prahu! Výherci jsou dva, oba berou okolo
75 melcků, já lautr nic. Za to si odvezu prvního května večer
obrazy z Biliny domů. Do Brna, kde žiju, do Brna které je v
tabulce sedmé a kde přehrada v červenci kvete a nesmí se v ní
koupat. Iwan Krajíček Brotschnitte
¨ Hledání
genia loci -
100 černobílých fotografií z let 1998 až 2001 vystavil v Biografu
u Františka v dubnu pod tímto názvem v ústí žijící Brňák Jan
Vejmola. Expozice se skládala ze tří tematických okruhů: V prvním
z nich nás autor zavedl do otevřené krajiny leckdy okořeněné
k nebi směřující přímkou věže, kostela či kříže Božích muk.
Druhý okruh zahrnoval pohledy na historické, zvl. barokní a
gotické a především sakrální stavby a jejich vnitřek, konečně
třetí okruh se věnoval moderní architektuře. Síla Vejmolovy
práce spočívá ve smyslu pro zachycení detailu. Proto nás zaujaly
práce, které vytvářely z vnitřního členění kostelů a chrámů
jakési obdoby hudebních symfonií. Dále nás okouzlily vnější
záběry těchto staveb, focené zezdola, aby umocnily onen gotický
pocit malosti člověka oproti Bohu. Posláním umění v každé době
má být objevovat poezii toho, co nás dennodenně obklopuje. Proto
nemohly nezaujmout hry se světlem a stínem na objektech moderní
architektury (autor se vyznal ze svého obdivu k funkcionalismu).
Naopak nás nezaujaly fádní záběry krajiny, kde nebylo zásahů
člověka. Toto téma vyšumí v záplavě jiných, povedenějších fotografií.
(jaro)
¨ OBLÍBENÝ
KRTEK, tentokrát U PORODU
- Nejnovější příběhy krtečka (www.fkr.comp.cz) mohou v mnohých
vyvolat určité rozpaky. Náš i dětský oblíbený hrdina v knížce
Krtek a maminka (www.albatros.cz/article.php?sid=308), kterou
vydalo nakladatelství Albatros, plní funkci psychologa, dohazovače
i gynekologa-porodníka. Jindy důsledně bezpohlavnímu tvorečkovi
naložili autoři Hana Doskočilová a malíř Zdeněk Miler na bedra
doslova bojový úkol: totiž zasvětit ty nejmenší děti do sexuální
výchovy (www.rodina.cz/scripts/detail.asp?id=2371). Ochotný
krteček asistuje u námluv králíků, posléze pomáhá žehlit pošramocený
vztah, jde jim za svědka a pomáhá u porodu. Kniha se nevyhýbá
ani samotnému aktu početí malých králíčat: 'Tulili se k sobě
pořád víc a víc, až si najednou připadali ne jako dva, ale jako
jeden zajíc'. Že na trhu chybí kvalitní metodické příručky,
je známé. Ale proč to musel odskákat chudák krtek (www.geocities.com/ankelang/krtecek.html)?
Zdroj: email_news@email.cz
¨ UDG
a Chiquita v motorkářském clubu Black Shadows
- 13. duben se stal v Děčíně
dnem chopperů, harlejů a jiných hlučných strojů. Občanské sdružení
a klubovna Black Shadows slavila 1. rok trvání. O akci se dá
mluvit asi jen v superlativech. Hrála zde jedna z nejpopulárnějších
děčínských kapel punk-rocková Chiqita a ústecká banda UDG, která
vystupovala asi po 5měsíční pauze. Navíc je pravděpodobné, že
kluci z UDG přijeli pouze kvůli avizovanému opékání prasátka
a půlnočnímu striptýzu. (Ba ne, Udg zase zkouší posíleni o dalšího
fotogenickýho týpka Boba [nominativ Bobo] vystoupí 24. května
v Axelu.) Samotný koncert jim tradičně vyšel!!! Přestože to
byl teprve 4. koncert v DC, má kapela docela četné fanouškovské
zázemí. Chiquita je výborná a hraje s obrovským nasazením. (Se
svým hitem Banány přijedou 24. 5. do UL AXELu spolu s UDG, RMR
a CARPE DIEM, jednou z nejoblíbenějších pražských rockových
kapel.) Během večera proběhlo několik typicky motorkářských
soutěží (v páce), ale hlavně v pití piva na čas. Vítězem se
myslím stal motorkář Malej Michal, který exoval pod 3,5 vteřiny.
I němečtí motokolegové, kterých zde bylo požehnaně, podávali
kvalitní výkony (okolo 7 s.). Vrcholem byla půlnoční stripshow.
Zachovalá pětatřicítka se kroutila jak kobra a motorkář s přezdívkou
Bobr měl očividně nahnáno. Byla to příjemná akce, kde se nikdo
nepral nikdo nehajloval a kde se všichni dobře bavili!!! (UDG
a RMR - 18. 5. Batalion Praha + CARPE DIEM - rock s prvky HC
z Phy; 24. 5. Axel Club UL+ CHICQUITA - punkrock - DC + CARPE
DIEM; 25. 5. Panorama Teplice + CARPE DIEM) Die-text
¨ KAVA
KAVA & spol.
- Zdá se, že britská skupina KAVA KAVA z Huddersfieldu na
Ústí n. L. tak nějak drží, alebrž je to už poněkolikáté, co
v tomto našem nevelkém a k rockové hudbě více než skoupém městě
vystoupila. Zasvěcení vědí, že je to hlavně díky osobnímu přátelství
leadera kapely Pata Fulgoniho s neúnavným rockovým organizátorem
Fredem. A taky proto, že se jim v Čechách líbí krajina i kluboví
posluchači. KAVA KAVA je rockově funková parádně rozjetá mašina
minimálně evropského formátu a na koncert jsem šel trochu s
tím, že recenzi budu uvádět známou pravdou o perlách a tom ostatním.
Pochmurná vize se naštěstí nevyplnila a i když koncert se odehrával
ve všední den, všechny prostory sportovní hospody DOMA se velmi
slušně naplnily. Minifestiválek zahajovali ústečtí ZEN. Jejich
grunge a skladby z obou dvou alb rozduněly sál a protože jsou
to moji oblíbenci, samozřejmě se mi líbili. Oni jsou ale doopravdy
dobří, nehledě na mé zavánějící subjektivní vychvalování. ROSE
MEANS ROSE předvedli standardní provedení svého nadstandardního
repertoiru. Prostě palby. Jen Romana coby lead vocalistka byla
poněkud více učiteloidně odměřená, než jindy. (Připravovala
se totiž na aprobaci na asi 17. vysokou školu, alebrž se rozhodla,
že vystuduje všechny v ČR. Už ji chybí jen Katolická - a tu
naštěstí rozpustěj pro asi 2000 let zastaralé osnovy a obecné
škůdcovství lidstvu po dobu zmíněných let - a VUML. A mimochodem
ta image zlé profesorky obklopené rozvernými punkery a parádním
bigbítem je dost dobrá.) K luxusnímu punkrocku RMR snad jen
jednu připomínku. Více nových songů bych prosil - chlapci a
dámo. Jelikož Vás mám rád a často Vaše recitály navštěvuji,
slyšel jsem Váš bigboš v prakticky nezměněné podobě asi tak
2000x. Abyste nezkameněli, jako církev. Jo a abych nezapomněl,
RMR křtili svoje první CD a za kmotra si přizvali rovnou KAVU
KAVU. Také jsem dostal champagne. KAVA KAVA se s tím moc nemazala
a hned do nás pustila své nadupané funky s poctivým bigbítovým
základem, takže okamžitě roztancovala celý našlapaný sál. A
co víc dokázala ho udržet roztancovaný až do konce produkce,
včetně několika přidávaček. Uhrančivý zpěv Fulgoniho podporovaný
tepající basou a bicími, ostrou kytarou a parádní dechovou sekcí
(rozšířenou občas o trubku právě Pata Fulgoniho) dokázali donutit
k podupávání nohou do rytmu i šatnářku. Hráli věci jak ze svého
posledního alba, tak i pár starších, poněkud rokovějších kousků
ze své ranné tvorby. Jedním slovem paráda. Jelikož jsem pracující
a časně vstávám do kolbenky, byli jsme se ženou nuceni odejít
předčasně a nezažít tak vystoupení pohodových GLORY DAYS. Co
jsem neslyšel již tradičně hodnotím dobře. Celkově lze akci
shrnout jako velmi zdařilou, znám případy co se domů dostaly
až v sedm ráno, zatímco my ostatní jsme již roztáčeli kola kapitalismu.
Dan, foto: Emilio
¨ V
měsíci dubnu proběhlo v pořadu o problémech jiných, nazvaném
Áčko, posezení pod názvem 'Jsem bohém - tak sbohem'.
Tam se nám velmi působivě představil, na čas se k ledu sám odloživší
introvert a zároveň člen naší redakce pan Jiří Blackfoot Šerý.
Vlastně - představoval se spíše Vám, já jej znám již přes 10
let. Po následném důvěrném rozhovoru s výše jmenovaným jsem
se dozvěděl a po vyčerpávajících informacích se i utvrdil, že
moderátorka Kubelková si na krávu asi jenom nehraje. Padla i
silnější slova, zejména v zákulisním rozhovoru mezi kolegou
Šerým a výjimečným hercem Pavlem Landovským. Tedy pro ty, kteří
zmíněné Áčko viděli několik informací, jimiž pan Šerý doplňuje
to, co bylo režií vystřiženo: Co se týče radikálního baletu
Vyžvejklá Bambule je nutno zdůraznit, že tento soubor nezanikl,
ale bude existovat do té doby, do kdy nás budou prudit baviči
na NOVĚ. Co se týče odporných skutků, jež probíhaly na jevišti
při vystoupení tohoto souboru v jeho pionýrských dobách, nutno
dodat, že VB je jako zrající hmota, je to pravé zrcadlo reality.
Balet již dávno opustil brutální atributy a v současnosti se
zaměřuje na komunální satiru, vyzdvihávaje legračnější stránky
života, jako je např. smrt lady Diany, Josefa Luxe, tragédie
ponorky Kursk, scény z rodinného života, obhajoba MMF &
SB, reklamní parodie aj. Navíc, poté, co po domluvě s jedním
ústeckým občanem, pozastavil své členství hRvN, vystupuje pouze
někdy a pouze akademicky v mysli hlavních protagonistů. Prostě
Kubelková ulítla a Blackfoot byl, jako vždy, vynikající. (neu)
¨ Kurdská
komunita žijící
v ČR uspořádala ve spolupráci s Poradnou pro integraci oslavu
svého národního svátku NEWROZ. Akce se odehrála v penzionu 'U
koupaliště' v Tisé u Libouchce. Oslava započala slavnostní vatrou,
která v den svátku NEWROZ hoří na všech místech světa, kde Kurdové
žijí. Možnost ochutnat kurdské speciality, tradiční čaje a zatančit
si na nádhernou kurdskou muziku mělo i na čtyřicet českých hostů.
Atmosféra večera byla strhující a končilo se dlouho po půlnoci.
Kurdové ten večer (30. 3. 02) ukázali, že jsou vysoce kulturním
národem a že jejich pobyt zde může být pro naši společnost přínosem.
Hlavní hvězdou večera byl pan ZENDIN ČELIK ze SRN, jehož hra
na TAMBURU nadchla každého účastníka večera v Tisé. ddr
¨ V
Božáku proběhl 23. III. 02
koncert kapely ECHT! a musím říct jedině, že D-O-S-T dobrý,
teda. Myslím že nezaslouženě je této kapele podsouvána šarže
tvorby ve vleku Irelandu. Jo, jo, ale řekl bych, že ta Praha,
z níž pocházejí, je v těch písničkách slyšet taky dost. Nejvíc
Žižkov, Libeň, Holešovice - čili zase hlavně hospody. No a pak
to Irsko - to je tam opravdu vehementní. Aspirujou na Půlliterovu
cenu za muziku, jenže ta holt ještě nebyla založená (na tom
budem teprve dělat). Odpovídá to hlavnímu odbytišti tohoto žánru
i v tom Irsku. Hudba pro dupárny ani tentokrát nezklamala -
jak se ostatně dalo čekat. Čtvrt roku po 3. (velmi zdařilé)
desce - viz recenze jinde v tomto plátkovi… vezmu to teda, abych
se neopakoval s recenzní rubrikou, hodně stručně, jo? Návštěva
v klubu průměrná, nálada NADPRŮMĚRNÁ, jak se dalo čekat. Stejně
jako výkony muzikantů, z nichž nejexcelentnějším zjevem je Tomáš
Schilla (též Dg. 307). Ale kupodivu ani Malíkův přímočarý zpěv,
stejně jako nekomplikovaný saxík, mě ani po x-tém slyšení (a
po těch letech) neomrzí. Člověku je při tom všem skočně, že
až zapomene, že se na svém maturitním plese (někdy po polovině
minulého století) zařekl, že už nikdy tančit nebude. Co ještě
k téhle hudbě patří? No pivo! A o to se, pokud jde o Božák,
opravdu nebojte! Jarda Pichlík
¨ Najde
se možná dost lidí, kteří si při slově harfa vybaví Máj (zejména
je-li květen) a 'zborcené harfy tón'. Avšak harfenistka Kateřina
Englichová přesvědčila zájemce z řad ústeckého publika o
tom, že harfa vůbec nepatří do hudebního muzea, ba naopak. Je
to nástroj, který prodělal na konci 19. stol. revoluční vývoj
a jehož podoba se ustálila teprve před sto lety. Proto také
zřejmě Englichová spolu s violistkou Jitkou Hosprovou v programu
svého komorního koncertu v Národním domě 23. 4. daly přednost
převážně moderním skladbám autorů vážné hudby 20. stol. Je jen
s podivem, že zatímco literární nebo výtvarná avantgarda z meziválečného
období je pro mladou generaci trvalým lákadlem, pro hudební
avantgardu téže doby to neplatí ani zbla. Snad že je méně 'líbivá'
(než třeba předchozí romantická hudba) a více intelektuálně
náročná. Na koncertu v Kruhu přátel hudby byste totiž na studenta
jen stěží narazili, což je velká škoda. Hlavně pro ně. Už proto,
že do Ústí n. L. mladí umělci světové úrovně zas tak často nejezdí.
Na druhou stranu ale musím připustit, že možná je to možná problém
image: Loni Kateřina Englichová v Ústí vystoupila v kostele
Nanebevzetí Panny Marie spolu s houslistou Pavlem Šporclem a
bylo doslova narváno, s průměrným věkem o 30 let nižším. Zbyněk
S.
¨ A
ježto Růžička
tradičně trumfuje Růžičku (v tomto případě Petr Luboše), zapěl
19. dubna ve Velvetu romantický bard Luboš Pospíšil se sestavou,
která má na svědomí jeho loňskou vynikající desku, čili s kytarovým
ostrostřelcem Bohoušem Zatloukalem, basákem Pavlem Jakubem Rybou
a bubeníkem Martinem Vajglem. Před asi 30. diváky (bohužel poslední
dobou nepěkný úzus - a to ještě bylo proti jindy hodně) přehráli
většinu zmíněné poslední desky, ale samozřejmě i nějaké ty svoje
staroby, z nichž některé známe už dvacet let nazpaměť. Škoda,
že jsme tentokrát neměli štěstí na zvukaře - nevím, kdo to byl,
viděl jsem ho poprvé a vokály to pěkně odnesly. Hlavně dvojhlasy
byly silně rozmázlé, prakticky nečitelné. Ale jinak dobrý, dobrý,
zaplaťpámbu za to! Zas musím zopakovat, že Pospy je jedním z
našich nejnedoceněnějších zpěváků a muzikantů vůbec. Jarda Pichlík
¨ 19
de abril 2002 - Teatro de Krušné Hory Teplice
- Rohlík - ideální šipkař - premiera de pieza teatral MARIE.
Dirección: Seňor Don Jorge Albaňil (Jiří Zedník). Yo y mi seňorita
visitamos presentación teatral de MARIA en esperanza (naděje)
de cualidad alta de ésta. Los actores fueron muy buenos. El
episodio era muy dramático. Director de la escenificación -
Jorge - era excelente, festivo y de grande formato europeo.!
Sea bienvenido en Europa, seňor Albaňil (Zedník)! ZDDR - especialista
¨ Velmi
potěšující byla v úterý 9. 4. Doma návštěva ostrovní kapely
KAVA KAVA, kterou
do UL přitáhl Českomoravský podpůrný spolek. Jeho protagonista
Milan Fred Pištěk toho radostně využil ke křtu alba vlastní
formace Rose Means Rose (viz foto), kterého se zhostil právě
frontman 'KAVY' Pat Fulgoni. K samotnému koncertu asi tolik:
První předkapelu ZEN jsem nestihl. Vystoupení RMR se stalo předmětem
našich dvou dost dlouhých debat s Fredem - nějak se mi zdálo,
že každý z muzikantů produkuje něco jiného - basák Brambůrek
spíše funky, bubeník Fred prostě bigbít a zpěvačka Romana vyloženě
punk. Kytarista toho zas tak moc nezahrál. Ještě více mi ale
muselo být líto toho, že Romaně vůbec nebylo rozumět, což může
být na vrub zvukařů - podle Freda jsou písničky RMR hlavně 'o
textech'. KAVA splnila očekávání a ukázala, že současný zvuk
potřebuje jak computery, tak dechy (pozoun, příčnou flétnu,
ságo, trubku). KAVA je jasným důkazem toho, že muzika, která
nutí ze své podstaty do tance, nemusí být nutně úplně vylízaná
ducárna, alébrž naopak. Závěrečné vystoupení Glory Days pak
doložilo ještě to, že to může být i prima legrace. Kokos s Kytičkou
a s potutelně flegmatickou kapelkou za zády se procházeli lážo
v oblečcích plážo všemi žánry (funky, reggae, ein kessel buntes,
atd.) a tak je osobně vyzdvihl jako roztomilý vrchol/závěr večera.
Zbyněk S.
¨ OBSAH
KVĚTNOVÉHO WHIPLASHE
(č. 31, 2/02) - rozhovory s: MANOWAR, SOILWORK,
PRO-PAIN, SUSPERIA, URSCHULLUM, YBCA, GREEN CARNATION, GALACTIC
INDUSTRY, ANGEL DUST, NOTRE DAME, VOMITORY, COWARD, V.A.R.,
FLOWING TEARS, The CROWN, ad... Epitaf: LAYNE STALEY (Alice
In Chains, viz foto)), Big Bossova Černá díra: Kooperace s MOONSPELL.
Články: Ceny APH 2001, Celorepublikový sraz zinařů,... + mnoho
recenzí, reportů, soutěž,... Kontakt: R. Bubeníček, P. O. Box
87, 709 00 Ostrava, 069/611 52 09, whiplash@volny.cz, www.whiplash.zde.cz.
Radek
¨ Po
loňské nešťastné neúčasti zahraničních účastníků byl letošní
9. ročník Mezinárodního festivalu sborového zpěvu v Ústí n.
L. jasně zdařilý. Vedle vyloženě domácích stálic (Ústecký dětský
sbor, Chorea academica, Komorní dívčí sbor UJEP) se představily
během dvou nesoutěžních večerů v Městském divadle 6. a 7. dubna
i dva sbory z Maďarska a po jednom z Francie a Holandska. Akce
však neměla charakter pouze hudební, ale i společenský - zejména
pro děti a mládež je možnost bezprostředního kontaktu s vrstevníky
z jiných zemí nenahraditelnou zkušeností, čemuž sloužil i doprovodný
program. Zbyněk S.
¨ LETEM
ÚSTECKÝM HOSPODEM
- KLÍŠE: Na Hvězdě vyrostla nová nálevna U sportovce.
V Cihelně kousek pod, směr koleje UJEP, zdražili Bernarda. Venkovní,
jakož i vnitřní prostory legendární Hnáty (viz foto) uklízí
stále ta samá pani (bych řek). Na Žumpě už delší dobu vyhrává,
krom cinkotu půlitrů, taky jukebox. Irská restaurace St. Patrick
působí při cestě kolem prázdným a smutným dojmem. Oblíbenci
Urbanových kresbiček jistě už dávno vědí, že jejich místo je
právě v Pivrncově hospodě. CENTRUM: V uličce nad Fillovkou vyrostla
mírně nóbl a staročesky vyhlížející restaurace U Špejchara.
VŠEBOŘICE: K inhalaci výfukových plynů láká venkovním posedem
hned u silnice směr 'Kefír' Pivnice Na růžku. STŘÍBRNÍKY: U
Pivína jest, tuším, jediná hospoda v ÚL, kde točej taky Svijanský
mok (taková osmička má fakt grády...). César mi nebaví a nikdy
nebavil a proto tam taky nechodim. K žízni a poslechu vám
o w-endu hrají v Country club U Prohnané lišky zkuste uhodnout
jaké kapely. V horním patře té samé budovy se, doufejme, extáze
nebere, i když se podnik tak jmenuje. ...ať vám chutná, když
šrajtofle nic nenamítá... Emilio
¨ HISTORIE
CHABAFESTU, aneb Kam punkáči, kam pudeme?
(dokončení z min. č.) - Do Cartelu se přišel podívat i majitel
Formana (pan Karel) s myšlenkou rozjet v Chaba CHABA znova;
ale s podmínkou ukončení ve 22.00. I rádi se Houbaři vrátili
tam, kde zapustili nejzdravější kořeny (než je někdo vytrh)
a na Chaba ouřad napsali žádost o prodloužení akce do odjezdu
dalšího busu (cca v 23.45 hod.). Osobně se vydal Michael jednati
s panem starostujícím Záhoříkem, který ho uvítal důvěřivě přátelskými
slovy: 'A vy tam fetujete s nima?'. Ňák se nakonec starostovi
vysvětlilo, aby si nedělal neoprávněné starosti a X. CHABA se,
za účasti Provokace, Chlapů z práce s.r.o., mnichovských Abscess
a Mongrel, Peshaty, N.V.Ú.ček a samolitr Houby, mohly 22. 9.
01 rozjet. Lidí přišlo dost, to jo, ale vzhledem k punko-svátkům
předešlým, jich docela ubylo. Domníváme se, že hlavním důvodem
bylo vstupné ve výši 100,- Kč (dřív od 50,- do 80,- Kč, pošesté
taky za kilko, - podle nároků kapel), což je ale, mezi náma,
za 7 (a ne ledajakejch) kapel furt v richtigu. (V Čerčanech
za Prahou sem za Volant, Znouzectnost a N.V.Ú. cáloval 8 pětek
a tak narvanej sál už dlouho neviděl.) Navíc se kapelkám musej
poplatit honoráře, nebo spíš aspoň cesťáky + další výdaje ze
zařízením akce spjaté. A i když se na tom kluci nesnaží vydělat,
'na Ústí je to moc', opáčí Martíček. Jasný, v tomhle bandaskově
sou lidi zvyklí vyndat dvacku, tři pětky, maximálně 4 a když
už je to 50, nebo 60, nebo víc, tak dostávaj srdeční kolaps.
Čék se volky nevolky musí srovnat s tim, že tady to nefunguje
jako na jinejch místech naší republiky a tomu výši vstupného
taky upřizpůsobit. Ale kilo za 7 kapel? (Martíček: 'Např. v
Liberci jsme hráli jen s Volantem a vstup byl 80 kč a lidí 150
platicích.'). To je snad v normě, ne? Kolik vás stály Chinaski,
nebo Monkey Business? Že sou známější? A nečumí jim z vočí spíš
kalkul, než touha hrát pro lidi za přijatelně 'lidové' vstupné?
'Jestli na to serou oni, tak my taky - aspoň na nějakej čas',
uzavírá s jistou nadějí v hlase Martíček. O touze 'zas něco
udělat' svědčí mj. fakt, že když se potkáme, taxe mě ptá, esli
bych nevěděl o ňákym slušně velkym fleku (stylu Chaba) na uspořádání
'Chaba'. 'Tady v Ústí...?!', opáčim. A nevíte náhodou vy? Zkuste
mu třeba namailovat na marticek@houba.info nebo zavolat (?!)
na 0606-226 621. Možná se pak přestanete s napruzenou zvědavostí
ptát 'Kdy budou další Chaba?!' a sami dopomůžete k jejich eventuelnímu
vzniku. Punk's not dead, punk si v UL jenom na chvíli zdřímnul...
Emilio
¨ Na
DDM MIX SHOW 02 vládlo NADŠENÍ -
7. dubna jsem zhlédla přehlídku tanců v
DKCH UL, které jistě předcházela obětavá činnost vedoucích kroužků
(10 let), podchycení zájmu dětí a pochopení rodičů. Dětí zde
tančí asi 500 - 600, na 600 diváků přišlo účastníky povzbudit.
Už od vtipného zahájení mělo představení spád. Vše uváděl O.
Vodný z rádia Strahov, zpíval ex moderátor Novy V. Havliš. Úvodem
p. ředitelka Majtínková děkovala J. Tesárkové, která řadu let
kroužky vedla, pak se kroužky představily. P. ředitelka všechny
vítala, děkovala sponzorům a hlavně magistrátu, který na soutěže
přispívá. Bez něj by přehlídka nemohla proběhnout, organizačně
pomáhali tanečníci ROU-ROU. V 1. části (děti do 11 let) okouzlily
'Mažoretky', vystoupení hostů TS Marverci (Mistři světa 01)
bylo rytmické a působivé. Následovala Plesová formace, Disko
dance - hip hop, Show formace - parketové kompozice. Hl. slovo
měla TŠ Mix J. Staré. V kat. do 11 let vystoupily Marverci (ved.
M. Vernerová a A. Lerch) s tancem Metro. TS Klubíčko - tanec
Gimi-Gimi a další. Je těžké říci, kdo byl lepší, všichni byli
výborní. Opět přišly roztomilé mažoretky (Pochod motýlků a čuníků),
znovu Maravenci - malá skupina TŠ MIX - tanec Hypo bankéři.
Potlesk nebral konce. A pak přišla Show formace - parketové
kompozice. Opět vévodila TŠ MIX a její Smogáček, Largo, Klubíčko,
Srdíčko a Marverci. Mezi nimi vystupovaly i OS DTK Domino Neštěmice
s působivým 'Kankánem'. Po přestávce začali junioři (12 - 15
let).
Nejdříve se objevily Alimrajky s 'Country Šmoulové' a pak Marverci
- malá skupina TŠ MIX s tan. U nás na stavbě. Následovaly Diskodance
- hip hop TS Marverci s tan. Charlie a Smog II. - t. Rais. Tanec
Fire předvedl ATK Rytmus Chlumec. Dalšími hosty byly TS SMOG
III. - tanec Pozpátku a Domino Neštěmice - t. Hadi. Skupin i
tanců zkrátka bylo mnoho, všechny jmenovat nelze, návštěvníci
ale určitě byli spokojeni. Přehlídkou DDM ukazuje, jak je možné
aktivně a příjemně prožít volný čas. Nenásilně se projevuje
soutěživost i motivace k lepším výkonům, děti se učí prohrávat,
ale i vítězit, rozvíjí se jejich vytrvalost a hravost. Po přehlídce
čeká děti reg. postup. soutěž v Liberci, pak Mistrovství Čech
v Chomutově a MČR v Prostějově (hl. kat. od 15 let). Junioři
(12-15 let) na MČR v H. Králové. Pak už jen Evropa a soutěže
světové. Konkurence je veliká, hlavně na Moravě. O to víc těší
úspěchy ústeckých TK z DDM. Přejeme jim i další, a za rok v
DK nashledanou! Mgr. Marie Peterková
map,
knih, pohlednic apod. Jeho součástí je galerie ALBIS, kde probíhají
výstavy (např. Koláže M. Horníčka, kresby a keramika Z. Svobodové
ad.). Ale tentokrát bych vás chtěla upozornit na kalendáře,
které si můžete stále ještě zakoupit. Úplnou náhodou jsem v
Albisu objevila v prodeji dva velké (na rok 2002), se kterými
vás chci seznámit. Jeden vydal velmi známý malíř Dan Richter
(1930). Má v našem městě velké množství příznivců, a to právem.
V minulosti probíhaly v našem kraji jeho velké výstavy: 1. v
l. 1962 - 63 (Galerie Výtvarného umění v Litoměřicích, tvorba
z l. 1956 - 62). 2. v r. 1975 - výstava 180 obrazů z l. 1947
- 75 v Ústí n. L. - dříve to byla Výstavní a koncertní síň B.
Smetany, nyní kostel sv. Vojtěcha. Následovaly výstavy opět
v Litoměřicích (1980), Trutnově (1999) a v Duchcově (2000).
Tato se uskutečnila k autorovým 70tinám. Jeho obrazy jsou součástí
státních a soukromých sbírek u nás, dále v Itálii, Holandsku,
Francii, Švédsku, Dánsku, Německu, V. Británii, Rakousku, Švýcarsku,
Kanadě, USA, Austrálii a jinde. Kalendář obsahuje překrásné
obrazy, které lákají k zarámování. Miniatury jsou reprodukovány
v originální velikosti, je jich celkem 25, všechny z roku 1993.
Celkově jsou to malířská díla z l. 1950 - 01. Např. Rajská zahrada,
Kuřáci, Máky, Nad mořem, Velká cesta, Sen, Starý židovský hřbitov,
Vedro, Podzimní večer, Zimní večer a Mysterium Magnum. Další
autorkou zajímavého kalendáře na r. 2002 je Magda Valčíková
a její Modrá zátiší. 13 obrazů, které tvoří výtvarný doprovod
kalendáře by bylo možno chápat i jako úlohu na klasické malířské
téma ročních období. M. Valčíková (1973), jejíž školou byl ateliér
otce J. Valčíka a imaginativní díla naivního malířství, začínala
jako malířka krajin - konkrétně moravské, ale i imaginárně neurčité
v různých dobách roku. Byly buď bohatě koloristické, anebo nabývaly
charakteristický barevný tón jara, léta, podzimu či zimy. Později
přibývaly i jiné žánry: kytice, zátiší a spolu s krajinami vytvořily
malířský svět M. Valčíkové. 13 modrých zátiší, které vybrala
do kalendáře, vážících se k jednotlivým měsícům roku je možné
především interpretovat jako modré období. Obrazy jsou kouzelné,
ať už jde o Zátiší s rybami, Jarní zátiší, Konvalinky, Vlčí
máky, Slunečnice, Žluté melouny, Kytice, Podzimní zátiší, Modrá
vzpomínka a Vánoční zátiší. Oba kalendáře můžete v Albisu stále
ještě získat. Mgr. Marie Peterková
líbily.
Tak jsme si řekli, že by z toho něco mohlo bejt a zhruba před
rokem jsme to dali dohromady', vzpomíná na vznik nové posily
ústecký kovačů basák Dan Novák (ex Sailing, Sorry). Oním Mocem
myslí kytaristu & zpěváka Pavla Motyčku (ex Destros), který
se šestistrunného nástroje chopil po cirka 10ti letech, dřív
taky tvrdil muziku. Třetím do party je otloukač škopků Richard
Rachlík (ex Sorry, Destros) mající pro změnu p
auzu
2 roky. A že sou tři, stejně jako svatá trojice Bůh, otec a
syn, začli si říkat Trinity. (Svý k tomu měla i stejnojm. hrdinka
filmu Matrix.) Pomyslnou panenskou blánu protrhli 
metalíci
v pátek 5. 3. v Axelu UL, kde do světa hudebního pustili 6 vlastních
věcí + cover od Sepultury, 'Territory' věnovaný J. Arafatovi
('Je v nás revolucionářskej duch'.) Přesně padnoucí žánrovou
škatulku bychom pro Trinity, stejně jako pro hromadu dalších
kapel, hledali dlouho, sami se chápou jako něco od Slayer, Pantery,
Sepultury... 'Jsou to naše poctivě ukradený nápady od těhle
kapel', přiznává. Začátkem letošního prosince se Svatá trojce
chystá do studia Macac zvěčnit svůj otisk na pásku, resp. CD
(kamarádi ho prý budou mít zadarmo). 
diváků)
- 19. 4. - první den KF02 (www.usti-nl.cz/festivalecek) - projekce
filmů FAMU - avizovaní hosté nepřijeli z důvodu časové tísně,
večer - koncert HM… v DOMA… nepříliš velká návštěvnost, přestože
se koncert lidem líbil, byli v tomto prostoru trochu utopení,
příště podobnou kapelu musíme směřovat do menšího místa, (př.
Činoherní studio, kam jsme původně chtěli proniknout, bohužel
prostor nebyl vzhledem k představením a zkouškám možno v tomto
termínu získat). I přesto jsme, vzhledem k různým okolnostem,
byli s průběhem spokojeni. 17.4.: největší účast - filmy VOŠF
Zlín, s. r. o., jako host přijel Jan Gogola st., jeden z mála
českých film. dramaturgů, bývalý ředitel, nyní pedagog na VOŠF
Zlín. Dále Marta Nováková, absolventka studia režie na VOŠF,
kam podle slov p. Gogoly přišla již s výrazným talentem a zde
se pouze usměrnila, v současnosti ukončuje FAMU, má doporučení
na studium film. univerzity v Moskvě (VGIG), na KF02 přijela
s právě dokončeným krátkým filmem 'Spát a spát'. Momentálně
pracuje na absolventském celoveč. filmu, na který již získala
grant od ČTV. Třetím hostem byl Karel Honsa, student 1. roč.
produkce na VOŠF. Zmínění v rámci jakési diskuse divákům představili
školu; v porovnání s FAMU jde spíše o praktické zkušenosti a
pro většinu studentů jde o odrazový můstek na FAMU. Více inf.
lze najít na www.ateliery.cz. Naši hosté odjížděli velmi spokojení,
jak s návštěvností (neboť stejně jako my chápou, že takováto
akce má smysl i v případě 15 diváků), tak i s organizací KF02
a na spolupráci s VOŠF jsme se dohodli i v příštím roce. 17.
4., večer - VŠ BAR - Liberecká kapela Tres Udos rozpohybovala
mexickými rytmy naplněný bar a Dizlektická Divize (DJ's) pak
dále 
příjemně
udržovala atmosféru. 18. 4. - filmy FAMU - bohužel neočekávaně
nejmenší účast; vyst. performera Daniela S., Francouze, který
přijel z Berlína; hosté (viz. foto) T. Bařina ('Konec Sezóny'),
B. Hořínek - přivezl film kt. nebyl v dramat. záměru ('Zpověď
nože'), jejich dvorní scénárista R. Merkner a student režie
J. Sommer ('El Film' - ocenění na Festivalu FAMU 2001 jako nejlepší
film). Opět proběhla krátká diskuse na filmové téma. Avizovaní
hosté S. Gedeon a T. Vilhelmová nepřijeli z důvodu nemoci, opravdu
to nebyl taktický trik (stejně by nám byl nevyšel, neboť diváků
opravdu nepřišlo tolik, kolik jsme předpokládali, resp. si přáli).
V rámci projekce probíhala soutěž o divácky nejúspěšnější film,
každý den byl vylosován jeden z hlasujících diváků a ten získal
2 vstupenky na koncert skvělých FLOEX, který proběhl 23. 4.
v DOMA. Vstupenky předávali vylosovaným zástupci Hero Zero Negro.
Na závěr proběhla nejlepší akce celého KF02 a to v Blue Café,
kde vystoupilo divadlo Zrakoplav, vyhlásili jsme divácky nejúspěšnější
film - 'El film', r. J. Sommer - a tvůrci jsme předali cenu,
nádherný porcelánový váleček se silikonovým potiskem, který
je dílem Pavly Krčmaříkové studentky ateliéru keramiky na FUUD
v UL. V průběhu večera až do brzkých ranních hodin nám pohodovou
atmosféru vytvořil chilloutový DJ Tall. Všichni se myslím musí
shodnout na tom, že tento večer byl vynikající a že se všichni
velmi dobře bavili, zkrátka výborná věc. V rámci organizování
KF02 se samozřejmě vychytávali mouchy z loňska, něco jsme podcenili,
něco nestihli nebo zapomněli, ale celkový dojem mám skvělý,
což mi průběžně potvrzují i moji známí a přátelé a to je samozřejmě
velmi milé a příjemné. Zároveň se omlouvám, že jsme nestihli
poděkovat všem, kteří nám pomáhali nebo nás různým způsobem
podpořili. Ať jsou k nám shovívaví, neboť je opravdu velmi náročné
dát podobnou akci dohromady, aby všechno klaplo tak jak má,
ačkoliv to zvenku nevypadá. Jsem moc ráda, že jsme to zvládli
a ponaučeni zkušeností máme v plánu příští rok spolupracovat
s Hero Zero Negro, kteří organizačně zajistí hudební část KF
a pokusíme se spojit s dalšími nadšenci, kteří mají již zkušenosti
př. s divadlem apod. a tak se pokusíme vytvořit opravdu Kulturní
Festival v Ústí n. L. Samozřejmě vše závisí na množství finančních
prostředků, které seženeme. Oproti letošku jsme ve výhodě, neboť
Illuminati (občanské sdružení pořádající KF02) vzniklo teprve
v září a tak jsme nemohli využít veškeré možnosti grantů, vhodných
pro naše aktivity. Každá realizovaná akce nás samozřejmě posunuje
dál, co do zkušeností, tak i nápadů co všechno v Ústí chybí
a co všechno se vlastně ještě udělat dá.
nového
českého filmu (jaxe s oblibou čerstvé kousky titulují) Výlet,
Alice Nellis spolu s herečkou Sabinou Remundovou, budou takový
pohodářky. I když záběry a útržky v novinách dávaly tušit. S
malým Kubou Chrbolkou, který v 'komediální road-movie z Čech
na Slovensko a zpět' hraje syna druhé jmenované, Leona, 'vtrhli'
28. 3. do klubovny č. 204 ústeckého Domu kultury, aby třem zvídavým
novinářům (maník z ÚDu, kolega EKS a já) byli 'po vůli'. Obrazně
řečeno, samozřejmě. 'Že jde o film pro ženy?!,' vyvrací fámu
vzniklou v médiích faktem, že jej natočila a napsala ženská
a hrajou tam 'samý' ženský (Iva Janžurová, Theodora Remundová,
Naďa Kotršová) a dosud pozitivní ohlas ze strany kritik i diváckou
návštěvnost chápou jako 'pozitivní typickou českou šeptandu.'
Podobnosti 100 min. dl. příběhu s jejich rodinným životem, Sabina,
sestra Theodory a dcera Ivy Janžurové, slovy: 'Jinak to vůbec
nejsme my', částečně připouští a podotýká, že: 'sme na sebe
takový něžný, asi pro ní budeme jako malý holčičky... Abychom
se mohli s věcmi vyrovnat, hledáme protipól v něze...'. Na DAMU
navštěvovala Sabina prof. Adamíru, který jí vždy radil větou
'To musíš přes hlavičku'. 'Od začátku vymyslet i to, co v tom
filmu ještě není - celý příběh, který vás v danou chvíli docpe
k tý správný emoci, plus najde správnou míru', reaguje na dráhu
budoucí režisérky s tím, že má blízko k jejich pocitu a s Alicí
už je domluvená, že u ní bude hrát. Díky menšímu průzkumu dubnových
Přehledů se dozvídáme, že zná i herce z Činoherního studia UL
a Martin Finger je dokonce jejím kamarádem. Alice jí doplňuje
slovy: 'Chystám se na menší, ne příliš náročné role' a vzpomíná,
jak na FAMU poznala většinu spolužáků, kamarádů, s nimiž dodnes
spolupracuje. 'Když jsem přesvědčená, že ten člověk má talent
od boha, byla by moje blbost to nepoužít.' S Jirkou Macháčkem,
který v 'komedii ze života' ztvárnil epizodní roličku Sabinina
manžela, se prý znala už dřív, rovněž epizodního Dana Bártu
(milenec-umělec Theodory) nikoliv ('já jim to nabídla, oni přijali
a bylo to'). Načež Sabina reaguje známou větou: 'Není malých
rolí, jen malých herců.' Zmínit třeba i vedoucí produkční Výletu
Kláru, s níž sem si padl do oka především díky podobné zkušenosti
s ukradeným mobilem ('Volám za ním: Vraťte mi ten telefon a
on: Nechoďte za mnou!') a pozvat vás do kina na takový velký
malý Výlet (viz programy kin, www.vylet.info). Emilio + foto
(zleva: Alice, Kuba, Sabina)
jakoukoliv
angažovanost, programovost, symboličnost a mnohovýznamovost
výrazu. Snad proto, že svým údělem jsou nuceny stát při zemi
pevněji než muži, a věci tohoto světa pojímat čistě pragmaticky?
Retrospektivní výstava kreseb, grafik (a méně zastoupených dřevěných
plastik, keramiky a art protis) autorky Zdeňky Svobodové, proběhnuvší
v dubnu v galerii Albis, je ukázkovým příkladem takového bezprostředního
přístupu k životu a potažmo i k umění. Svobodová, narozená těsně
před válkou, větší část svého života strávila v Ústí n. L.,
kde v r. 2000 zemřela. Silnou inspiraci ke svému uměleckému
pojetí nalezla v povolání dětské sestry i ve vlastním mateřství.
Autorka ve svých studiích bohatě využívá zjednodušující výtvarnou
zkratku. Pozice dětí někdy evokují archetypy posedů a postojů
antických soch či egyptských sfing. Po vzoru raného Picassa
si Svobodová ve dvou dílech skládá z částí ženského těla vejcovitý
útvar - symbol plodnosti. Nesporný je vliv Gauginových tichomořských
krasavic s mandlovýma očima. Svobodové se zručně podařilo vystihnout
ženskou duši, utápějící se v tesknotách, uschovávající si tajemství,
intrikující a klevetící. Kam se však poděl muž? Není svět autorkou
vykreslený pouhou estetickou idealizací, která ještě tak vystačí
k výzdobě porodnických sálů ku dodání klamavé naděje svobodným
matkám v těžké hodince? Idyla mateřství bez otce může být jen
iluzí. A tato zploštělost skutečnosti bohužel v době, kdy autorka
svá dílka produkovala, jenom zapadla do oficiální tvorby socialistického
Československa. (jaro)
propásla
(do 19. času dost), neb jsem se tam byla juknout již 16. Za
bůra nelituji, páč tato rozmanitě roztodivná výstava, aneb na
co si člověk vzpomene, jest výplodem prací studentů (dětí a
téměř dospělých), kteří, jak sami dodávají, nemusí být obdarováni
převratným talentem (ale můžou)… zato to však sršelo vtipem
a nápaditostí. V oné hlavní místnosti byly k zhlédnutí techniky
jako malba, kresba, grafika, ale i fotografie (vtělení se do
osob, jež portrétovali slavní - V. van Gogh, J. Mánes, L. da
Vinci) a různorodé plastické předměty (4 velikosti hamburgrů,
pasta na zuby ap.). Pak též parodie (doufám, že to nemysleli
vážně) na oblíbené Bravo a BravoGirl fotoromány (Rebelové vs.
Gymploidi,…) a reklamy (SONY=SLONY…). Ve vedlejší cimře pak
byla připravena plastická-prostorová gigamegahyperultra hostina
s prasečí hlavou v čele (před obědem jsem ji vskutku málem i
schramstla)… Tož, připadala jsem si asi následovně: KDO UMÍ,
TEN UMÍ, KDO NEUMÍ, TEN ČUMÍ!!!
Kladívka,
mohl si poslechnout DJ Jiřího Černého v pořadu Antidiskotéka.
Byla to vůbec první návštěva známého hudebního publicisty v
Ústí n. L., nepočítáme-li pouštění zakázaných desek v jednom
soukromém bytě v 80. letech, jak prozradil Černý. První polovinu
vyplnila hlavně alternativní hudba, asi 60 příchozích si vyslechlo
skladby nejen z Čech, ale také z Finska, Ameriky a dalších zemí
světa. Za všechny uvádím namátkou nahrávku mladé písničkářky
Radúzy, zpěvačky Zuzany Navarové, finské dívčí kapely Vertine,
českého Trabandu, Marcipánu a dalších. Mně osobně se nejvíce
líbila nádherná kytarová skladba sk. Frames 'Lay me down'. V
přestávce si mohli posluchači Antidiskotéky vybrat z cédéček,
která s sebou Černý do Kladívka přivezl. Po krátké přestávce
zazněly skladby Dana Bárty, Zuzany Lapčíkové, sk. Tara Fuki,
Žáha, Yes, atd. Všechny jistě zaujala píseň 'Motýlek' od Čp.
8 nebo Rolling Stones v černošské podobě. Kritik samozřejmě
nezapomněl na své oblíbence Dylana a Cohena, pro které má prý
slabost. Koho pořad zaujal, může poslouchat stanici Praha, kde
Černý vysílá hudební relaci podobného ražení s názvem Libeček.
Markéta Vaničková + foto
název
výstavy uspořádané v galerii Emila Filly mezi 15. a 19. dubnem.
Práce svých studentů vybraly učitelky výtv. výchovy na tomto
ústavu, Petra Šalanská a Lenka Procházková. Výstavu zahajoval
Profesor Miloš Michálek a ve svém proslovu obě učitelky - své
byvší žačky - pochválil, že přenáší tendence soudobého výtvarného
umění do výuky. Expozice zaujala širokým rozptylem nejen věku
zúčastněných, ale i různou formou zpracování zadaných témat.
Vedle kreseb, maleb a grafik se tu blýskly i koláže, komiksy,
fotografie a nechyběly ani trojrozměrné počiny jako např. realistické
laskominy na hodovním stole. Při vernisáži bylo ve Fillovce
nadupáno, veselo, studenti se bavili, zazpívali a zahráli a
dali světu vědět, že v jejich škole se líhne zdravě sebevědomá
generace. Tuto akci označila kurátorka E. Husáková za součást
širšího tematického plánu galerie EF na tento rok, jenž se věnuje
městu Ústí n. L. V jeho rámci proběhla 22. až 24. dubna veřejná
aukce výtvarných prací dětí speciální školy pro mentálně postiženou
mládež v UL 'Obrazy a obrázky', a můžeme se prý také těšit na
pokračování loni úspěšné Fillovky open, kdy galerie nabídla
své prostory všem, kdož projevili přání ukázat vnitřnosti svých
tajných šuplíků. (jaro)
L.,
v přednáškovém sále v ul. W. Churchilla 3, křest nové knihy
p. Ladislava Mušky s názvem Žena... je Tvé jméno. Za hudebního
doprovodu Ústeckého dechového tria autor knihy, který je rovněž
předsedou Severočeského klubu spisovatelů, seznámil přítomné
návštěvníky se svou novou knihou a přečetl z ní nejhezčí pasáže.
Je sestavena ze dvou esejí. Zhruba 35 posluchačů se tak dozvědělo
jistě mnoho nového o šlechtičně Ulrike von Levetzow a jejím
'Gété' a o Emě Destinové. (opk)
Děčíně
dnem chopperů, harlejů a jiných hlučných strojů. Občanské sdružení
a klubovna Black Shadows slavila 1. rok trvání. O akci se dá
mluvit asi jen v superlativech. Hrála zde jedna z nejpopulárnějších
děčínských kapel punk-rocková Chiqita a ústecká banda UDG, která
vystupovala asi po 5měsíční pauze. Navíc je pravděpodobné, že
kluci z UDG přijeli pouze kvůli avizovanému opékání prasátka
a půlnočnímu striptýzu. (Ba ne, Udg zase zkouší posíleni o dalšího
fotogenickýho týpka Boba [nominativ Bobo] vystoupí 24. května
v Axelu.) Samotný koncert jim tradičně vyšel!!! Přestože to
byl teprve 4. koncert v DC, má kapela docela četné fanouškovské
zázemí. Chiquita je výborná a hraje s obrovským nasazením. (Se
svým hitem Banány přijedou 24. 5. do UL AXELu spolu s UDG, RMR
a CARPE DIEM, jednou z nejoblíbenějších pražských rockových
kapel.) Během večera proběhlo několik typicky motorkářských
soutěží (v páce), ale hlavně v pití piva na čas. Vítězem se
myslím stal motorkář Malej Michal, který exoval pod 3,5 vteřiny.
I němečtí motokolegové, kterých zde bylo požehnaně, podávali
kvalitní výkony (okolo 7 s.). Vrcholem byla půlnoční stripshow.
Zachovalá pětatřicítka se kroutila jak kobra a motorkář s přezdívkou
Bobr měl očividně nahnáno. Byla to příjemná akce, kde se nikdo
nepral nikdo nehajloval a kde se všichni dobře bavili!!! (UDG
a RMR - 18. 5. Batalion Praha + CARPE DIEM - rock s prvky HC
z Phy; 24. 5. Axel Club UL+ CHICQUITA - punkrock - DC + CARPE
DIEM; 25. 5. Panorama Teplice + CARPE DIEM) Die-text
na
Ústí n. L. tak nějak drží, alebrž je to už poněkolikáté, co
v tomto našem nevelkém a k rockové hudbě více než skoupém městě
vystoupila. Zasvěcení vědí, že je to hlavně díky osobnímu přátelství
leadera kapely Pata Fulgoniho s neúnavným rockovým organizátorem
Fredem. A taky proto, že se jim v Čechách líbí krajina i kluboví
posluchači. KAVA KAVA je rockově funková parádně rozjetá mašina
minimálně evropského formátu a na koncert jsem šel trochu s
tím, že recenzi budu uvádět známou pravdou o perlách a tom ostatním.
Pochmurná vize se naštěstí nevyplnila a i když koncert se odehrával
ve všední den, všechny prostory sportovní hospody DOMA se velmi
slušně naplnily. Minifestiválek zahajovali ústečtí ZEN. Jejich
grunge a skladby z obou dvou alb rozduněly sál a protože jsou
to moji oblíbenci, samozřejmě se mi líbili. Oni jsou ale doopravdy
dobří, nehledě na mé zavánějící subjektivní vychvalování. ROSE
MEANS ROSE předvedli standardní provedení svého nadstandardního
repertoiru. Prostě palby. Jen Romana coby lead vocalistka byla
poněkud více učiteloidně odměřená, než jindy. (Připravovala
se totiž na aprobaci na asi 17. vysokou školu, alebrž se rozhodla,
že vystuduje všechny v ČR. Už ji chybí jen Katolická - a tu
naštěstí rozpustěj pro asi 2000 let zastaralé osnovy a obecné
škůdcovství lidstvu po dobu zmíněných let - a VUML. A mimochodem
ta image zlé profesorky obklopené rozvernými punkery a parádním
bigbítem je dost dobrá.) K luxusnímu punkrocku RMR snad jen
jednu připomínku. Více nových songů bych prosil - chlapci a
dámo. Jelikož Vás mám rád a často Vaše recitály navštěvuji,
slyšel jsem Váš bigboš v prakticky nezměněné podobě asi tak
2000x. Abyste nezkameněli, jako církev. Jo a abych nezapomněl,
RMR křtili svoje první CD a za kmotra si přizvali rovnou KAVU
KAVU. Také jsem dostal champagne. KAVA KAVA se s tím moc nemazala
a hned do nás pustila své nadupané funky s poctivým bigbítovým
základem, takže okamžitě roztancovala celý našlapaný sál. A
co víc dokázala ho udržet roztancovaný až do konce produkce,
včetně několika přidávaček. Uhrančivý zpěv Fulgoniho podporovaný
tepající basou a bicími, ostrou kytarou a parádní dechovou sekcí
(rozšířenou občas o trubku právě Pata Fulgoniho) dokázali donutit
k podupávání nohou do rytmu i šatnářku. Hráli věci jak ze svého
posledního alba, tak i pár starších, poněkud rokovějších kousků
ze své ranné tvorby. Jedním slovem paráda. Jelikož jsem pracující
a časně vstávám do kolbenky, byli jsme se ženou nuceni odejít
předčasně a nezažít tak vystoupení pohodových GLORY DAYS. Co
jsem neslyšel již tradičně hodnotím dobře. Celkově lze akci
shrnout jako velmi zdařilou, znám případy co se domů dostaly
až v sedm ráno, zatímco my ostatní jsme již roztáčeli kola kapitalismu.
Dan, foto: Emilio
oslavu
svého národního svátku NEWROZ. Akce se odehrála v penzionu 'U
koupaliště' v Tisé u Libouchce. Oslava započala slavnostní vatrou,
která v den svátku NEWROZ hoří na všech místech světa, kde Kurdové
žijí. Možnost ochutnat kurdské speciality, tradiční čaje a zatančit
si na nádhernou kurdskou muziku mělo i na čtyřicet českých hostů.
Atmosféra večera byla strhující a končilo se dlouho po půlnoci.
Kurdové ten večer (30. 3. 02) ukázali, že jsou vysoce kulturním
národem a že jejich pobyt zde může být pro naši společnost přínosem.
Hlavní hvězdou večera byl pan ZENDIN ČELIK ze SRN, jehož hra
na TAMBURU nadchla každého účastníka večera v Tisé. ddr 
kterou
do UL přitáhl Českomoravský podpůrný spolek. Jeho protagonista
Milan Fred Pištěk toho radostně využil ke křtu alba vlastní
formace Rose Means Rose (viz foto), kterého se zhostil právě
frontman 'KAVY' Pat Fulgoni. K samotnému koncertu asi tolik:
První předkapelu ZEN jsem nestihl. Vystoupení RMR se stalo předmětem
našich dvou dost dlouhých debat s Fredem - nějak se mi zdálo,
že každý z muzikantů produkuje něco jiného - basák Brambůrek
spíše funky, bubeník Fred prostě bigbít a zpěvačka Romana vyloženě
punk. Kytarista toho zas tak moc nezahrál. Ještě více mi ale
muselo být líto toho, že Romaně vůbec nebylo rozumět, což může
být na vrub zvukařů - podle Freda jsou písničky RMR hlavně 'o
textech'. KAVA splnila očekávání a ukázala, že současný zvuk
potřebuje jak computery, tak dechy (pozoun, příčnou flétnu,
ságo, trubku). KAVA je jasným důkazem toho, že muzika, která
nutí ze své podstaty do tance, nemusí být nutně úplně vylízaná
ducárna, alébrž naopak. Závěrečné vystoupení Glory Days pak
doložilo ještě to, že to může být i prima legrace. Kokos s Kytičkou
a s potutelně flegmatickou kapelkou za zády se procházeli lážo
v oblečcích plážo všemi žánry (funky, reggae, ein kessel buntes,
atd.) a tak je osobně vyzdvihl jako roztomilý vrchol/závěr večera.
Zbyněk S.
SOILWORK,
PRO-PAIN, SUSPERIA, URSCHULLUM, YBCA, GREEN CARNATION, GALACTIC
INDUSTRY, ANGEL DUST, NOTRE DAME, VOMITORY, COWARD, V.A.R.,
FLOWING TEARS, The CROWN, ad... Epitaf: LAYNE STALEY (Alice
In Chains, viz foto)), Big Bossova Černá díra: Kooperace s MOONSPELL.
Články: Ceny APH 2001, Celorepublikový sraz zinařů,... + mnoho
recenzí, reportů, soutěž,... Kontakt: R. Bubeníček, P. O. Box
87, 709 00 Ostrava, 069/611 52 09, whiplash@volny.cz, www.whiplash.zde.cz.
Radek 
sportovce.
V Cihelně kousek pod, směr koleje UJEP, zdražili Bernarda. Venkovní,
jakož i vnitřní prostory legendární Hnáty (viz foto) uklízí
stále ta samá pani (bych řek). Na Žumpě už delší dobu vyhrává,
krom cinkotu půlitrů, taky jukebox. Irská restaurace St. Patrick
působí při cestě kolem prázdným a smutným dojmem. Oblíbenci
Urbanových kresbiček jistě už dávno vědí, že jejich místo je
právě v Pivrncově hospodě. CENTRUM: V uličce nad Fillovkou vyrostla
mírně nóbl a staročesky vyhlížející restaurace U Špejchara.
VŠEBOŘICE: K inhalaci výfukových plynů láká venkovním posedem
hned u silnice směr 'Kefír' Pivnice Na růžku. STŘÍBRNÍKY: U
Pivína jest, tuším, jediná hospoda v ÚL, kde točej taky Svijanský
mok (taková osmička má fakt grády...). César mi nebaví a nikdy
nebavil a proto tam taky nechodim. K žízni a poslechu vám 
v
DKCH UL, které jistě předcházela obětavá činnost vedoucích kroužků
(10 let), podchycení zájmu dětí a pochopení rodičů. Dětí zde
tančí asi 500 - 600, na 600 diváků přišlo účastníky povzbudit.
Už od vtipného zahájení mělo představení spád. Vše uváděl O.
Vodný z rádia Strahov, zpíval ex moderátor Novy V. Havliš. Úvodem
p. ředitelka Majtínková děkovala J. Tesárkové, která řadu let
kroužky vedla, pak se kroužky představily. P. ředitelka všechny
vítala, děkovala sponzorům a hlavně magistrátu, který na soutěže
přispívá. Bez něj by přehlídka nemohla proběhnout, organizačně
pomáhali tanečníci ROU-ROU. V 1. části (děti do 11 let) okouzlily
'Mažoretky', vystoupení hostů TS Marverci (Mistři světa 01)
bylo rytmické a působivé. Následovala Plesová formace, Disko
dance - hip hop, Show formace - parketové kompozice. Hl. slovo
měla TŠ Mix J. Staré. V kat. do 11 let vystoupily Marverci (ved.
M. Vernerová a A. Lerch) s tancem Metro. TS Klubíčko - tanec
Gimi-Gimi a další. Je těžké říci, kdo byl lepší, všichni byli
výborní. Opět přišly roztomilé mažoretky (Pochod motýlků a čuníků),
znovu Maravenci - malá skupina TŠ MIX - tanec Hypo bankéři.
Potlesk nebral konce. A pak přišla Show formace - parketové
kompozice. Opět vévodila TŠ MIX a její Smogáček, Largo, Klubíčko,
Srdíčko a Marverci. Mezi nimi vystupovaly i OS DTK Domino Neštěmice
s působivým 'Kankánem'. Po přestávce začali junioři (12 - 15
l
et).
Nejdříve se objevily Alimrajky s 'Country Šmoulové' a pak Marverci
- malá skupina TŠ MIX s tan. U nás na stavbě. Následovaly Diskodance
- hip hop TS Marverci s tan. Charlie a Smog II. - t. Rais. Tanec
Fire předvedl ATK Rytmus Chlumec. Dalšími hosty byly TS SMOG
III. - tanec Pozpátku a Domino Neštěmice - t. Hadi. Skupin i
tanců zkrátka bylo mnoho, všechny jmenovat nelze, návštěvníci
ale určitě byli spokojeni. Přehlídkou DDM ukazuje, jak je možné
aktivně a příjemně prožít volný čas. Nenásilně se projevuje
soutěživost i motivace k lepším výkonům, děti se učí prohrávat,
ale i vítězit, rozvíjí se jejich vytrvalost a hravost. Po přehlídce
čeká děti reg. postup. soutěž v Liberci, pak Mistrovství Čech
v Chomutově a MČR v Prostějově (hl. kat. od 15 let). Junioři
(12-15 let) na MČR v H. Králové. Pak už jen Evropa a soutěže
světové. Konkurence je veliká, hlavně na Moravě. O to víc těší
úspěchy ústeckých TK z DDM. Přejeme jim i další, a za rok v
DK nashledanou! Mgr. Marie Peterková
