úvodník 
  program - obsah 
  bylo, je či bude...I. 
  bylo, je či bude...II. 
  primátoři 
  hvězdné okénko 
  káráme & chválíme I.  
  státní vědecká knihovna
  
nová bystřílna 
  ústecké hospody 
  teplické hospody 
  zoo 
  kontakty 
  odkazy 
  podporují nás 
  návštěvní kniha

 
   

Jste

návštěvník

Kde natankovat
v Ústí n. L.?

novinky z kultury na severu Čech

HOKEJ V ÚSTÍ N. L.

Ústí nad Labem - aktuální zpravodajství

KULTURNÍ OBZOR - informační servis o kultuře na Litoměřicku

Počasí v Ústí n. L.

 

NAŠE MĚSTO, JEHO PRIMÁTOŘI

A VÝZNAČNÉ OSOBNOSTI - XLIV.

   Od 26. 5. 1954 do 24. 6. 1960 seděl na starostenském stolci Ervín Smolař. Narodil se 7. 12. 1909 v Modlanech, zemřel asi v roce 1991 v Ústí n. L. Pocházel z hornické rodiny, byl vyučen soustružníkem kovů. Za války žil na Rakovnicku. V roce 1945 začal pracovat jako úředník v Městských dopravních podnicích. 26. 5. 1954 při vzniku Městského národního výboru byl zvolen jeho předsedou. Po červnu 1960 se stal vedoucím kontrolního výboru ONV.
   V roce 1960 vydala Ústřední správa geodézie a kartografie mapu správního rozdělení ČSR. Severočeský kraj vznikl sloučením tehdejšího Libereckého a Ústeckého kraje. Aby se krajští úředníci měli kde usadit, pracovali stavbaři na nové budově (nynější magistrát) i v nočních směnách. Vyšel také nový plán města. Nynější ulice Churchillova, předtím Vladimírská, Rooseweltova, Stromovka, Millionengasse atd., byla označena jako Krčkova. Tisk předběhl dobu, ulice se nikdy nedočkala oficiálního přejmenování, ani instalace pouličních tabulek. Jméno A. Krčka, funkcionáře KV KSČ, se objevilo jinde. Na postě vedoucího tajemníka Prahy. Psal se rok 1962 a ředitel podniku Stavby silnic a železnic dostal od tohoto pracovníka strany příkaz odstřelit sochu Stalina na Letenské pláni, zvanou 'fronta na maso'. Tak daleko došla změna politiky. Příkaz k utajované akci zněl: 'Musí to jít rychle, nesmí to moc bouchat, musí to vidět co nejmíň lidí!' Byl to zatvrdlý oříšek s dlouhodobými následky. Údajně kvůli balvanům z tohoto pomníku, které byly pohřbívány poblíž libeňského mostu do Vltavy, museli v naší době odklonit budovanou prodlouženou trasu metra B kvůli bezpečnosti stavebních strojů.
   Od 24. 6. 1960 vystřídal s. Smolaře ve funkci s. Jiří Mohaupt. Narodil se 22. 5. 1922 v Holicích v Čechách. Původním povoláním byl soustružník kovů. Byl totálně nasazen v letech 1942 až 1944 ve Vídni - Neudorf, odkud později utekl. Květnového povstání 1945 se údajně zúčastnil společně s partyzánským oddílem Mistra Jana Husa v Holicích. Členem KSČ byl od července 1945. V únoru 1948 byl předsedou ZO KSČ a předsedou ROH v Teplických strojírnách. O té době řekl: 'Historické únorové události jsem prožíval ve funkci předsedy strany a ROH současně. Závodní radu této doby ovládanou pravicovými sociálními demokraty bylo nutno rozbít. Vynutili jsme si volbu nové ZR. Otevřeně a tvrdě jsem postupoval v této době proti nepřátelským elementům v závodě, hlavně pravicovým sociálním demokratům a měšťáckému vedení podniku. V boji proti těmto živlům jsem vytrval až do konce mého působení v Teplické strojírně. Stáli jsme před úkolem očistit podnik od nespolehlivých živlů ve vedení, což se nám dařilo. Veškerý svůj volný čas věnuji soukromému studiu marx-leninismu a práci pro stranu.' Od 15. 4. 1950 působil jako kádrový referent v Severočeských tukových závodech, od roku 1951 do 1960 jako funkcionář KV KSČ. Na místě předsedy MěNV pracoval od června 1960 do dubna 1967. Krátce měl zodpovědnou funkci ve Spolchemii. Pak byl odvolán OV KSČ a pověřen činností v komisi pro školství a kulturu. 1969 byl zvolen tajemníkem, později místopředsedou MěNV. Tam se aktivně podílel na provádění normalizace. Později byl plenárním zasedáním uvolněn z funkce pro nedostatky ve své práci.
      Helena Borská



K

Archiv:


 


Copyright © 2001 KK & UKP'98