- Kdo se účastnil 29. listopadu autogramiády Vladimíra Párala, si možná všiml, že první 3 knihy, které autor podpisoval, pocházely z fondu ústecké knihovny (viz foto). Kolekce knih obsahujících podpisy slavných autorů, ilustrátorů a překladatelů se díky tomu rozrostla o další tituly. V současné době jich je více než 200, přičemž pochopitelně převládají podpisy umělců, kteří mají vztah k severním Čechám. Z již zemřelých můžeme jmenovat Otu Duba (1909 - 87), Annu Sedlmayerovou (1912 - 95), Miroslava Sameše (1934 - 2000) či Helenu Borskou (1928 - 2004), z dosud žijících Alenu Melicharovou (1938), Václava Panochu (1940), Marcelu Zlatohlávkovou (1962) či Ivonu Březinovou (1964). Nejmladší generaci zastupuje litoměřický Jan Malinda (1982), který se nám předloni podepsal do svého románu Lepší než prstem do oka. Nejvíce (12) se však najde v knihách Ladislava Mušky (1928). Ten předsedá Severočeskému klubu spisovatelů, s nímž knihovna úzce spolupracuje. Většinu knih podepsaných severočeskými autory uchovává literárně vědní studovna či regionální studovna. Ta však má i podpis Antonína Klášterského (1866 - 38), básníka a organizátora literárního života v Praze. Do sbírky básní Thomase Aldricha, kterou přeložil, navíc vepsal v r. 1903 věnování ve formě básně další osobnosti pražského kulturního života - příteli J. Vrchlického a překladateli české literatury Friedrichu Adlerovi (1857 - 38). Jak se taková rarita do knihovny dostala, se už asi nikdy nedozvíme… Knihy s nejcennějšími podpisy se pochopitelně domů nepůjčují a jsou uloženy ve studovně výtvarného umění (viz foto). Najdeme tam podpisy autorů historických románů Zikmunda Wintera (1846 - 1912) a Aloise Jiráska (1851 - 1930), básníků Petra Bezruče (1867 - 1958) a Jaroslava Seiferta (1901 - 1986), malíře Karla Svolinského (1896 - 1986) či cestovatele Ladislava Mikeše Pařízka (1907 - 88). Zatímco zmínění romanopisci a básníci ústeckou knihovnu nikdy nenavštívili, L. M. Pařízek rozdával podpisy a věnování při besedě s ústeckými čtenáři v lednu 1966 (mimochodem, besedy se také zúčastnil autor těchto řádků a knihu s Pařízkovým podpisem stále doma opatruje). Některé podepsané knihy jsou dokonce volně vystaveny v regálech a můžete si je půjčit domů. V půjčovně beletrie tak při troše štěstí můžete narazit na publikace podepsané Ludvíkem Vaculíkem (1926) či Petrem Šabachem (1951). Jeden exemplář životopisu herečky Dany Medřické nese dokonce podpis jejího syna Václava Vydry a její snachy Jany Bouškové. Darovala nám jej čtenářka, která se s D. Medřickou osobně znala. Ze skladu půjčovny odborné literatury si můžete nechat přinést knihy podepsané německými i francouzskými autory. Mimořádně zajímavý je exemplář Historie současné francouzské literatury (vydáno v Paříži 1946), protože jej autor věnoval Jaroslavu Pochovi (1893 -1 958), překladateli próz, divadelních her i vědeckých a populárně-vědeckých prací z francouzštiny. V knihovně si můžete přečíst Pochův překlad Tří mušketýrů nebo Zolova Zabijáka. Autorem francouzské knihy je přitom neméně významný René Lalou, jenž do francouzštiny překládal díla Edgara Allana Poea a upozornil svět na literární kvality Georgese Simenona. V posledních letech se nám podepsalo i několik britských spisovatelů díky akcím, které u nás pořádala Britská rada (www.britishcouncil.org). Knihy s autogramem autora novel Douglase Dunna (1942), či detektivek Simona Bretta (1945), dramatika Davida Edgara (1948) nebo novelistky Bernardine Evaristo (1959) si můžete půjčit v odd. anglické literatury. (Pokud neumíte dobře anglicky, v knihovně jsou k dispozici i překlady Bretta a Evaristo.) Zda počet podepsaných knih poroste, záleží i na vás návštěvnících. Pokud je máte ve svých knihovničkách a rozhodnete se je věnovat, knihovna takový dar určitě neodmítne. (abr)