Švýcarsko: za Baulmes - čtvrtek 28. 6. 2007, den třetí, 8.15, tachák 8.796 km. Vstáváme, flek byl 10 km severozápadně od Neuchatelského jezera. V noci se z Petrova stanu ozývalo vzdychání a převalování, asi se trápil kvůli ztrátě telefonu. Ráno mobil našel v kabelce na řidítkách, do který se asi 3krát večer koukal, blbec. Vaříme kuskus, čaj a kafe. Vyrážet jsme chtěli co nejdříve, ale nedařilo se, zatím jsme se před 8. nevyhrabali. Po úbočí Jury sjezd k městu Neuschatel, vesničky a příjemná krajina, vinice, pěstují tu prý výborná vína, která se nedají koupit nikde jinde než jen ve Švýcarsku, domu jsem ale žádné nedovezl. S kolem kolem jezera to je horší, jezdí tu moc aut a vše je něčí, nebo někoho, třeba zrovna ten Schumacher z F1 tu má baráček, ale vedle silnice vedou zpravidla cyklostezky. Ve městě nákup v samoobsluze. Na oběd jsme si zajeli na nábřeží jezera, kde jsme nákup zčásti zlikvidovali. Na Bern jsme frčeli mezi polema se zeleninou, žádná krása to nebyla a Petr zase píchal, pro jistotu přední kolo, to poprvé, před tím to byly jen zadní. Trochu sem se naštval, protože jsem mu dal už druhou duši, kterou při výměně zase urval u ventilku, jako tu první. Steky sem s ní šlehnul do lesa, no ani sem ji po svém uklidnění nemohl sebrat, protože se zachytla na větev stromu, asi tam visí dosud, pardon. Na mapě je ve městě Kerzers vyznačená cykloopravna, tak jsme tam jeli. Byly tam 2, jedna normál, druhá kamarádštější, asi jako u Johnyho v Ústí, ale větší a samozřejmě dražší. Petr mi koupil novou duši za 11,- frantíků, ale při pozdějším defektu mi jí stejně vzal. Je programově hodný chaosář, když mu třeba po ubalení cigarety řeknu, jestli nemá zapalovač, protože nevím, kde ho mám a jsem pohodlný ho hledat, tak se se slovy ‘to víš že jo Mílo’ začne plácat po kapsách a koukat do kabelky na řidítkách, skoro vždy ho našel na posledním místě a ochotně kámošovi zapálil. Tím mě, jestli mi rozumíte, zároveň ponížil… za mojí pohodlnou neomalenost i lenost. Večer se dohadujeme kvůli místu na spaní, a to nejen dneska, důvod sváru to byl většinou. Petrovi to bylo asi jedno, nikdy nic, co byl s námi (nevím proč), nekomentoval. Dominik říkal, že mu je to jedno, ale asi mu to jedno nebylo, chtěl mít věci na noc připravený co nejdřív a babrat se s fotkami, vařičem nebo mokrýma hadry. Jirka - podřizuje se většině, buď je hodně veselý, nebo hodně kyselý, ale do 2 hodin se zprůměrňuje a je to OK. Já furt jen hledám rovinu s více pod hlavou. Dneska byl Jirka i já šťastný, les za loukou, večer vlahý, rovina s více pod hlavou a zázrakem - bez deště. Petr stavěl stan, my jsme šli na ‘dobrodrůžo’ pod širák. Únava, vaření, od chlapů sem měl gulášovou polévku s bagetou (přežil jsem to). Pěkný večer, flek, povídání, 5 km před Bernem. Ujeto 98 km. Nastoupané metry nestojí za řeč.
Před Bernem - pátek 29. 6. 2007, den čtvrtý, 7.45, tachák 8.894 km. Lehká snídaně a odjezd na hlavní město, který prý, jak pravila má 85letá máma, není hlavní. Důvody neznám, ale věřím jí. Při návratu na cyklostezku č. 8 přes most, který vedl přes řeku Aare, jsem koukal (z mostu), že je Petr nahatý. Koupal se, je to hodně čistotný kovář! My ostatní jsme zatím jeli na ‘čistotu’ z domova. V předměstské samoobsluze jsme se dlouho zdrželi, něco pojedli a začali s blouděním po Bernu, jako v každém cizím velkém městě. Je pěkné, plné kol, jsou zaparkované snad všude, a jsou jích tisíce. Nekecám. Projeli jsme zátarasy, hlídkou vojáků a policie, kolem ambasády USA k řece, podél ní pokračovali kolem malého letiště (tam jsme trochu odpočívali) na město Thun, kde začalo 16 km stoupání do sedla (1.167 m n. m.) Snědl jsem matesy, co jsem si koupil ráno a olejem namazal řetěz, dříve - když sem nebyl ‘chabrus na pajšl’ - jsem ho pil, při své krkavosti jsem byl rád, že posloužil alespoň tak. Bylo vedro, v půlce se mi udělalo hrozně blbě, asi to bylo z hladu. Ve vesnickém krámku jsem si nakoupil koblihy, dort a sladkou limonádu. Jiří chytnul jediný klíště expedice. Dominik jede do kopců první, Petr ho honí, pak mezera a já s Jirkou. Já jedu ‘na důchodce’ (převod 28:34), Jirka (22:32) jede pomaleji a pořád, já ho předjedu, ale víc odpočívám, tak se potkáváme a vzájemně i hlídáme. Chlapi jsou zatím hodný, čekají na kopcích a odbočkách. Ze sedla padáme na 840 m n. m. Při sjezdech si to moje unavené tělo na pohodlné svezení rychle zvykne a jak začne stoupání, tak se vzpouzí a odmítá šlapat. Nevím, jestli je to pohodlností, stářím nebo čím, ale jak říká jeden můj kamarád: kopce… to je koření cyklistiky. A koření, pro různorodé vůně, aroma nebo štiplavé pálení, mám rád. Třetí stoupání ale tělo už hodně odmítalo a ve vesnici, kde byla odbočka naším směrem, byla cedule - Camping 4 km, zavolal sem hele a ukázal prstem, žádný protest. Za hodinku teplá sprcha, vaření - jídlo, čaj, kafe. Nabíječky se roztočily jako kola 5tiletek. Lidová cena za kemp - pro 4 osoby a 2 stany 30.- CHF. Nad námi majestátní skalní masiv, za námi horská řeka, vše trochu kazilo věčné poprchávání. Ujeto 77 km. Převýšení 1.050 m. Fota k této části: usti.blog.cz/galerie/juralp2. (Pokračování příště) Milan, Pekky, Míla, Tlustej, Bouška (pekky@dbdent.cz) na usti.blog.cz
Švýcarsko: za Baulmes - čtvrtek 28. 6. 2007, den třetí, 8.15, tachák 8.796 km. Vstáváme, flek byl 10 km severozápadně od Neuchatelského jezera. V noci se z Petrova stanu ozývalo vzdychání a převalování, asi se trápil kvůli ztrátě telefonu. Ráno mobil našel v kabelce na řidítkách, do který se asi 3krát večer koukal, blbec. Vaříme kuskus, čaj a kafe. Vyrážet jsme chtěli co nejdříve, ale nedařilo se, zatím jsme se před 8. nevyhrabali. Po úbočí Jury sjezd k městu Neuschatel, vesničky a příjemná krajina, vinice, pěstují tu prý výborná vína, která se nedají koupit nikde jinde než jen ve Švýcarsku, domu jsem ale žádné nedovezl. S kolem kolem jezera to je horší, jezdí tu moc aut a vše je něčí, nebo někoho, třeba zrovna ten Schumacher z F1 tu má baráček, ale vedle silnice vedou zpravidla cyklostezky. Ve městě nákup v samoobsluze. Na oběd jsme si zajeli na nábřeží jezera, kde jsme nákup zčásti zlikvidovali. Na Bern jsme frčeli mezi polema se zeleninou, žádná krása to nebyla a Petr zase píchal, pro jistotu přední kolo, to poprvé, před tím to byly jen zadní. Trochu sem se naštval, protože jsem mu dal už druhou duši, kterou při výměně zase urval u ventilku, jako tu první. Steky sem s ní šlehnul do lesa, no ani sem ji po svém uklidnění nemohl sebrat, protože se zachytla na větev stromu, asi tam visí dosud, pardon. Na mapě je ve městě Kerzers vyznačená cykloopravna, tak jsme tam jeli. Byly tam 2, jedna normál, druhá kamarádštější, asi jako u Johnyho v Ústí, ale větší a samozřejmě dražší. Petr mi koupil novou duši za 11,- frantíků, ale při pozdějším defektu mi jí stejně vzal. Je programově hodný chaosář, když mu třeba po ubalení cigarety řeknu, jestli nemá zapalovač, protože nevím, kde ho mám a jsem pohodlný ho hledat, tak se se slovy ‘to víš že jo Mílo’ začne plácat po kapsách a koukat do kabelky na řidítkách, skoro vždy ho našel na posledním místě a ochotně kámošovi zapálil. Tím mě, jestli mi rozumíte, zároveň ponížil… za mojí pohodlnou neomalenost i lenost. Večer se dohadujeme kvůli místu na spaní, a to nejen dneska, důvod sváru to byl většinou. Petrovi to bylo asi jedno, nikdy nic, co byl s 
námi (nevím proč), nekomentoval. Dominik říkal, že mu je to jedno, ale asi mu to jedno nebylo, chtěl mít věci na noc připravený co nejdřív a babrat se s fotkami, vařičem nebo mokrýma hadry. Jirka - podřizuje se většině, buď je hodně veselý, nebo hodně kyselý, ale do 2 hodin se zprůměrňuje a je to OK. Já furt jen hledám rovinu s více pod hlavou. Dneska byl Jirka i já šťastný, les za loukou, večer vlahý, rovina s více pod hlavou a zázrakem - bez deště. Petr stavěl stan, my jsme šli na ‘dobrodrůžo’ pod širák. Únava, vaření, od chlapů sem měl gulášovou polévku s bagetou (přežil jsem to). Pěkný večer, flek, povídání, 5 km před Bernem. Ujeto 98 km. Nastoupané metry nestojí za řeč. 
Camping 4 km, zavolal sem hele a ukázal prstem, žádný protest. Za hodinku teplá sprcha, vaření - jídlo, čaj, kafe. Nabíječky se roztočily jako kola 5tiletek. Lidová cena za kemp - pro 4 osoby a 2 stany 30.- CHF. Nad námi majestátní skalní masiv, za námi horská řeka, vše trochu kazilo věčné poprchávání. Ujeto 77 km. Převýšení 1.050 m. Fota k této části: usti.blog.cz/galerie/juralp2. (Pokračování příště) Milan, Pekky, Míla, Tlustej, Bouška (pekky@dbdent.cz) na usti.blog.cz
