úvodník
program - obsah
bylo, je či bude...
kino
primátoři
komunitní nadace UL
hvězdné okénko
nad dopisy čtenářů
náš tip na výlet
zoo
chválíme & káráme
ústecké hospody
rozhovor
státní vědecká knihovna
demo recenze
činoherní studio
naše soutěž
vaříme s jirkou
různé
kontakty
odkazy

   Bavíme se s Lenkou Havlíkovou

Krysu jsi napsala jak? V lázních… muchomůrky, veverky… Chodila jsem na procházky, neměla co dělat a tak jsem začala psát. Je Krysa vzpomínka na tvé dospívání v kruhu rodinném? Dala jsem to přečíst rodičům a ti řekli, že jim to nevadí. Každopádně jsem byla o dost šťastnější než Marie. Souhlasíš s tím, když říkáme, že Krysa je vlastně hra o schizofrenii? Já nevím. Proč ne…? Kde se postava Krysy vzala? V lázních jsem neměla žádnou kamarádku. Já nevím, slíbila jsem Jiřímu (Pokornému), že něco napíšu, a už předtím nešlo uhnout. Nejdříve vznikla taková ta realističtější část, pak jsem najednou nevěděla jak dál - no a objevila se Krysa. Kdo to je Krysa? Něco zevnitř, k čemu se postava Marie může obracet. Nesnesitelná osamělost vede k tomu, že se něco musí stát, že se někdo musí objevit. Přijde Krysa a, ať je to cokoli, je to to jediné, co Marie má, je to vztah. Máš deprese? Mám. Ale už jsem se naučila s nimi existovat. Dřív jsem třeba nemohla vůbec vyjít z domu. Proseděla jsem hodiny a hodiny u dveří a odhodlávala se. Jít ven. Kamkoli. Pak se to podařilo, ale po pár metrech jsem se musela vrátit. Tak to už dnes nemám. Normálně chodím, kam chci. Lenko, kolik vás je? Já, Lenka, pak Stetnerová, Důra, teď máme ještě novou kamarádku Marcelu, ta je hodně pitomá. Velma zemřela... Od té doby, co dělám K.U.L.T. (informační bulletin Linhartovy nadace) nám vznikla další - zuřivá reportérka, ta ještě nemá jméno. Proč to? Je to hra. Možná i nebezpečná. Chvílemi nevím, která z nás zrovna mluví. Jaký jsi měla dojem z první čtené zkoušky své hry? Připadala jsem si jako na hezké návštěvě. Je to zvláštní pocit, jak ta věc žije svým životem a už mi tak úplně nepatří. Jak jsi začala s psaním? V šestnácti píše každý básničky. A dál? Vlastně je píšu dodnes. Potom je spousta věcí, které souvisí s profesí dramaturga - od různých úprav, dramatizací (Les divokých sviní), s Jiřím jsme napsali Valašskou čtverylku, což byla adaptace hry známého grafomana Františka Sokola Tůmy. Takže logicky to vyvrcholilo Krysou. Je to taková hříčka, ale hrozně mě baví, jak o tom mluvíte - jak jsi třeba říkala, že je to autistické drama, to mě okouzlilo. Když jsi dopsala Krysu, měla jsi z toho radost? Spíš jsem byla překvapená.