A VÝZNAČNÉ OSOBNOSTI - XLIII.

   Psala se padesátá léta. Budovatelská. Lid s úsměvem na rtech po svých pracovních hodinách odcházel na brigády nejrůznějšího druhu - povinně, zadarmo. Nebo na politická školení. Či hledal jakékoliv zaměstnání, to podle politické příslušnosti. Na jaře 1950 vypukla akce K = likvidace katolických klášterů. V Ústí n. L. kláštera dominikánů, v Trmicích kláštera salesiánů. Zařízení bylo rozprodáno nebo zničeno, řeholníci zatčeni a internováni mimo Ústí n. L.. Ve stejném roce byla zničena ústecká šatlava ve Velké Hradební postavená roku 1589. V září 1954 začala výuka na nově založené Vyšší pedagogické škole. Studium bylo dvouleté se závěrečnou státní zkouškou. 1955 až 1957 byla postavena nynější stará tržnice u kostela sv. Vojtěcha, který tehdy sloužil jako skladiště Mototechny. Byl také určen ke zboření. 30. 8. 1957 začala výstavba tlakové plynárny v Užíně. Provoz byl zahájen v září 1961. Tvrdilo se, že zásoby hnědého uhlí v okolí jsou na dlouhou dobu. 1958 byl dán do provozu druhý železniční most jako náhrada za původní poškozený bombardováním. A kdo byl tehdy v čele našeho města? Soudruh Josef Grolmus, narozený 1. 2. 1918 v Březně u Mladé Boleslavi. Nejprve byl zvolen předsedou Jednotného národního výboru. Starostoval od 3. 10. 1950 až do správní reformy 26. 5. 1954. Pak byl zvolen předsedou ONV. Padesátá léta nebyla jen budovatelská. Přitvrdila v předělávání svobodné demokratické země na zemi socialistickou s nástupem ke komunismu a to všemi prostředky v myšlení, slovech i skutcích. Pro napravování elementů, které rušily politický a hospodářský rozvoj našeho okresu ještě dobře sloužil bývalý internační tábor ve Všebořicích. Přírůstky se tam posílaly bez soudů, podle potřeby politických představitelů. Jejich jména se pranýřovala na nárožích města. Začaly politické procesy. I mladí je mohou znát z televize a filmů. Do procesů byli nuceně zapojováni i občané. V Severočeských tukových závodech probíhal politický proces v závodní jídelně, na který byli povinně naháněni zaměstnanci podniku.
   Připomeňme si dalšího postiženého Ústečana: František Zajíček se narodil v Ústí n. L. 5. 2. 1896. Za války vedl odbojovou skupinu na Pardubicku. V Ústí n. L. byl po válce veřejně činný v evakuační komisi, později v Okresním národním výboru. Byl odpůrcem fašismu a zastáncem důsledného odsunu Němců. Poúnorový režim ho odsoudil podle § 78 zákona na ochranu republiky č. 231/48. Byl popraven v Praze 7. 7. 1954. a rehabilitován až v roce 1990. Městské zastupitelstvo rozhodlo 15. 4. 1993 udělit F. Zajíčkovi čestné občanství města Ústí n. L. in memoriam.
Helena Borská
Popisek:
Masarykova třída ještě celá
(Fučíkova ul. Pohled od Londýnké ul.)
Revoluční ul.
(Komerční banka, herna, kdysi Baťa)