úvodník 
  program - obsah 
  bylo, je či bude...I. 
  bylo, je či bude...II. 
  primátoři 
  hvězdné okénko 
  káráme & chválíme I.  
  státní vědecká knihovna
  nová bystřílna 
  ústecké hospody 
  teplické hospody 
  zoo 
  kontakty 
  odkazy 
  podporují nás 
  návštěvní kniha

 
   

Jste

návštěvník

Kde natankovat
v Ústí n. L.?

Počasí v Ústí n. L.

TEPLICKÉ HOSPODY


   Takovou hospodu si může otevřít v podstatě každý, ale protože bydlím v Teplicích, patří tedy i mé sídlo mezi Teplické hospody. Žiji již delší dobu ve starém secesním činžovním domě, jehož půdní prostory se pozvolna mění na byt. V dobách, kdy jsem tam bydlíval sám, bývalo zvykem mezi teplickou stínovou smetánkou navštěvovat nejen moje prostory, ale i střechu nad nimi. Za čas se stalo panství Southfork (jak jej skromně nazývám od dob, kdy běžel v televizi kultovní seriál Dallas) místem častých návštěv rozličných skupinek lidí, a protože se při tom často konzumoval alkohol i jiné lihoviny, nečiní mi problém zařadit moje bydlení mezi hospody svého času regulérní. Toaleta i umyvadlo se v hospodě nacházely, stejně tak jako sprchový kout. Kamna na tuhá paliva, blahé paměti, vytvářela mnohdy velmi štiplavou atmosféru. Oblíbeným hospodským sportem byl skok na nižší střechu sousedního činžovního domu či lezení na věž tyčící se nad mou tvrzí. Hygienu jsme při popíjení na střeše dodržovali svědomitě, my kluci jsme čurali na tu nižší střechu a holky chodily za komín. Popíjelo se nejčastěji pivo, někdy však i víno a tvrdý alkohol, kouřilo se bez problémů a vajgly se expedovaly okapovou rourou do dvora. Jednou opilý básník Patrik Lumumba Linhart hodil do dvora i flašku od vína a za to mu bylo hrubě vynadáno slovy: 'Ale no tak, Patriku.' Na naší letní terase, nazývané lidově 'střechou světa' se vystřídalo mnoho postav obou pohlaví, několika národností (mj. SRN, USA, GB, Bel atd.), rozličných profesí a dokonce i jeden zloděj, jehož jsme si na mejdan pozvali s mou tehdejší milenkou, jistou MM z Ústí. Tento se jmenoval Alfréd Koch a do rána, zatímco my spali spánkem spravedlivých, nám stačil naší hospodu-můj byt zcela vybílit. Nejpočetnější skupina lidí se v této hospodě sešla při oslavách mých třicátých narozenin a zejména bych chtěl pochválit mého osobního hospodského trubadúra pana Závodného Jiřího z Chomutova, který celou oslavu ukončil s prvními paprsky slunce sovětskou písní Pusť vsěgdá bůdět sólnce. Od sklonku roku 1998 začíná činnost hospody polevovat a stává se z ní obyčejný byt, proti čemuž zejména protestoval např. pan Martin Pražák z Oldřichova, ale on v ní bydlet nemusel. V současné době je tato hospoda otevírána pouze příležitostně.   hRvN




K

Archiv:



Copyright © 2001 KK & UKP'98