Tenhle úvodník vyjde v únoru. To je dvojka
roku 2002. Dvojky jsou numerologicky strašně citový... - Jo?
Tak zrovna! Přelom roku se vždy nese ve znamení nejen přiblblých
předsevzetíček (probráno minule), leč pro mnohé, zvl. vedoucí
pracovníky, i v duchu nutnosti vyplňování všelikých smysluneplných
celoročních výkazů a jiných paskvilních tiskovin. Nikdy jsem
nebyl vedoucím pracovníkem. Ale mám kamarády. Kupodivu. (Jó,
i mě má někdo rád - představte si to!) Jeden takovej (kamarád,
co mě má taky rád, přičemž o mé 96tiprocentnosti neradno pochybovati),
se mnou jednou, přímo kdysi, kdesi seděl. A vyprávěl. Byl totiž
vedoucím pracovníkem v jedné z velkých pražských nemocnic. A
bylo to už po tý hedvábný, saténový, atlasový nebo jaký revoluci.
Taky dělá roční výkaz. A z toho, co líčil, se mi oči protáčely
kolem dokola, dovnitř do hlavy a zpátky a dírama ven. ..
'To máš tak, prde: Z dílu I. Toho výkazu se
součet cifer ve sloupci 1 musí rovnat součtu čísel ve sloupcích
2, 3a 4. Číslo ve sloupci 5a musí bejt stejný nebo menší než
numero ve sloupci 2 z dílu II. U sloupce 5b dílu I. platí totéž
ve vztahu ke sloupci 3 dílu II. Z dílu III., sl. 1 se musí shodovat
nebo být větší čísla než čísla ve sl. 6a dílu II. A ve sl. 2
dílu III. Obdobně pro shodu se sl. 6b dílu II. Atd. Podobnejch
zákonitostí jsou tam 3P (= tři prdele, kdyby někdo nevěděl,
pozn. pic). Výpočetka nám něco vyjede, ale zdaleka ne všechno
a z toho co jo, ne všechno dobře. Například tuhle jim vyšlo,
že za poslední rok bylo u nás ošetřenejch celkově úrazů 5752,
z toho zlomenin 8211 a z toho dětskejch 9608. To mi bylo divný.
Ovšem jen trochu, protože vím, kdo dělá na výpočetce. No a pak
tam musíš dát ještě legendu, proč to a to bylo tak a tak, proč
se letos občané míň bodali do břich a víc chytali třeba za krk
holejma rukama, kolik z nich z toho bylo ožralejch hodně a kolik
jen trochu, kdo si ublížil sám, komu ublížili jiní, kdo to měl
ze sportu, kdo z blbosti a snad i kdo se při tom posral nebo
komu se z toho posral někdo jinej - a tak podobně, já ani nevím,
co voni všechno vlastně chtěj…' 'Proboha, jak to děláš? Jak
to můžeš všechno spočítat?', žasl jsem a v posvátné bázni k
němu vzhlížel. - 'Ty bláhový!', protáhl - a potáhl z havana
za 380,- Kč. 'Nic nepočítám. Všechno si musím vymyslet. Vždyť
to ani jinak nejde, když se na žádný ambulanci v týhle republice
nevede žádnej součet, kolik tam čeho a koho bylo. Jenom musíš
ty čísla tak ňák uzpůsobit, aby se zas tak moc nelišily od těch
loňskejch, nesmíš toho za ten rok ošetřit o moc míň, aby neřekli,
žes dělal hovno, ani zase o moc víc, aby ti nezvedli kvóty…
no a hlavně musej sedět ty součty v těch posranejch sloupcích.
Nejdůležitější je prostě vymyslet to tak, aby nebylo znát, že
je to vymyšlený.' 'A co se s tím pak dál děje?', vyzvídal jsem.
'Ty bláhový!', opakoval se a zažnul druhý havano. 'Jednou za
rok to odevzdáme, pak to leží na statistice špitálu, pak snad
někde vejš. Jednou za 10 let to všechno odvezou někam do archivu.
To je někde na ňáký půdě, není to tam ani podle abecedy, kdyby
chtěl někdo něco zpětně najít, musel by si na to vzít dovolenou
asi tak za 3 roky dopředu'. 'Vyhodnocuje to nějakej statistik?',
pojal jsem trapné podezření. 'Ses zbláznil? Copak na to jsou
lidi?', utrhl se havanofil. 'No a jednou za 100 let se to prej
pálí - to zatím za mýho života nenastalo, ale těším se na to.'
Špitl jsem: 'Nechci domyslet, že podle Murphyho zákonů se po
tom musí ten 101. rok někdo začít shánět!' Kolega odplivl a
pravil: 'Murphyho mám rád, ale v tomhle je vůl.' Rozhovor mnou
otřásl, nicméně mi dal pozitivní náboj v tom smyslu, že mi nic
podobného nehrozí, nemám-li vedoucí funkci a milostivý Bůh snad
dá, že ji ani nadále snad nikdy mít nebudu, neboť nehodlám…
Svět se pootočil - a je to tady! Vedoucí místo
od července 2001. Čili teď poprvé postaven face to face podobnému
problému. Takže račte propardónovat, ale už se nemohu více zaobírat
mrzkým úvodníkem. Aspoň pro tento měsíc ne. Jdu vytvářet roční
výkaz. Zejtra to má bejt odevzdaný. Jarda Pichlík
|
