A VÝZNAČNÉ OSOBNOSTI - XLI.

   Na 26. srpna 1945 připravila Okresní správní komise spolu s MNV národní pouť k pomníku Přemysla Oráče ve Stadicích. Byly na ní slavnostně předány vlastnické dekrety na příděl půdy a zemědělských usedlostí nových osídlenců ústeckého okresu. Dekrety předávala předsedkyně OSK Ústí n. L. Marie Vobecká. Pořadatelskou službu obstarali ústečtí skauti, úpravu a výzdobu místa zajistil městský stavební úřad. Marie Vobecká se narodila 11. 9. 1889 v Ústí n. L. jako nejstarší z pěti dětí továrního dělníka Adolfa Nováka. Stala se prodavačkou a politickou pracovnicí. Působila v odborovém hnutí, v tělovýchově DTJ (Dělnická tělovýchovná jednota), hrála ochotnické divadlo. V roce 1920 zorganizovala pro chudé ústecké děti táborový pobyt zdarma na řece Střele. Její manžel František Vobecký, truhlářský dělník, byl jedním z českých městských radních zvolen v roce 1934. Bojoval za práva české menšiny zejména ve školství. S přispěním manželů Vobeckých byla založena Okresní péče o mládež. Po nástupu Hitlera k moci pracovali oba v antifašistické akci na převádění emigrantů do zahraničí, za války organizovali podpory rodinám politických vězňů a pomáhali ukrývat pronásledované. 20. 1. 1941 byla M. Vobecká zatčena a po výsleších na Pankráci odsouzena ke 3 rokům káznice ve Waldheimu. Pro onemocnění TBC kostí byla 15. 11. 1943 propuštěna. Ihned navázala ilegální spojení. V květnových dnech 1945 se v Ústí n. L. ujala funkce předsedkyně Okresní správní komise. Byla první a dlouho jedinou předsedkyní v osvobozené republice. Nedbala na zdraví a bez oddechu pracovala na všech poválečných problémech. 11. 7. 1947 podlehla v lázních Poděbradech srdečnímu záchvatu. Ústečané se rozloučili se svojí rodačkou 16. 11. 1947 na ústeckém náměstí.
   Poválečné soboty a neděle byly převážnou většinou obyvatelstva věnovány brigádám na odstraňování trosek města, na sklizeň obilovin i výrobě v místních továrnách, které zápasily nejen s nedostatkem surovin, ale i pracovníků. Všude byly zapojeny i obnovené organizace Junák a Sokol. V říjnu 1945 byla zahájena jednání o vytvoření Velkého Ústí n. L. spojením dosud samotářských měst a obcí: Střekova, Trmic, Předlic, Bukova, Hostic a Stříbrníků. Spojením v jedinou městskou aglomeraci bylo potvrzeno Úředním listem vlády ČSR ze 17. 2. 1946. V lednu 1946 vydala bytová komise MsNV již desetitisící dekret na přidělení bytu. Začátkem roku 1946 obdrželo město od státu podporu 5,5 mil. Kčs na opravu objektů zničených nálety.

   Tři myšlenky bývalého ústeckého archiváře dr. Umlaufa z jeho knihy o 'německém městě Ústí n. L.' vydané již v Bayreuthu: 'Man merkte nun, dass neue Ústí eine Stadt ohne Tradition wurde' 1), po oslavách osvobození ČSR Rudou armádou v Ústí n. L.: 'Sie ahnten aber noch nicht, dass sie doch ihrer eigenen Freiheit beraubt wurden' 2). Poukazoval dále na fotografickou publikaci F. Vopata 'Ústí n. L. ve fotografii' - 'Wahr aber bleibt, dass die Steine reden!' 3). Myslel tím, že se chlubíme německými stavbami. Neuznal, že i v nich byla také práce rukou a že např. městská poliklinika byla postavena český státem koncem roku 1938 a již nestihla být kolaudována. To s velkou slávou provedli Němci v roce 1939.

   A kdo byl v čele města v době od 3. 7. 1946 do 18. 6. 1949? Ladislav Dušek, narozený 14. 1. 1906 v Budyni n. O. Po osvobození pracoval jako tajemník MNV. Při nových volbách ze 3. 7. 1946 byl zvolen předsedou MNV za KSČ. Tuto funkci vykonával až do správní reformy 18. 6. 1949, kdy zde vznikl Jednotný národní výbor. Potom byl úředník KNV. Zemřel v Ústí n. L. 31. 12. 1983.
      Helena Borská
1) 'Zdá se, že nové Ústí bude město bez tradic'; 2) 'Netuší ale ještě, že je oloupili o jejich vlastní svobodu'; 3) 'Pravdou ale zůstává, že kameny mluví'

Popisky k foto:
1. máj 1946 v Ústí n. L.
předsedkyně Okresní správní
komise Marie Vobecká
Ústecké skautky ve Stadicích