úvodník
program - obsah
linka veřejné důvěry
pozvánka do kina
bylo, je či bude...
primátoři
hvězdné okénko
náš tip na výlet
zoo
káráme & chválíme
ústecké hospody
státní vědecká knihovna
činoherní studio
demo recenze
profily ústeckých kapel
naše soutěž
vaříme s jirkou
kontakty
odkazy

    V dnešním čísle pokračujeme v rozhovorech se zajímavými lidmi. Vybrali jsme namátkou dva námořníky českého průmyslu ing. Pavla Kubíčka a pana Martina Pražáka, oba dva zaměstnance mamutího koncernu z Teplic.
    Jak se jmenuješ? PK: Já nejsem Pražák.
    Na to se Tě nikdo neptal, Tvoje pravé jméno a adresa nás zajímá. PK: Já jsem inženýr Kubíček.
    A adresa? PK: Bydlím v Teplicích, v ulici Duchcovské č.p. asi 12 a to druhý si nepamatuju.
    A ty se jmenuješ jak? MP: Martin Pražák.
    A bydlíš? MP: V Teplicích, ulice Trnovanská, číslo 1330.
    Čím se zabýváš ve volném čase? PK: Tláskáním kačerů, seděním u počítačů a tak.
    A Ty? MP: Já piju pivo a miluju svou dívku.
    Piješ pivo často? MP: Ne, jenom když ho mám. PK: Když na něj mám.
    Dozvěděl jsem se, že děláte ve velmi zodpovědné profesi, v podstatném odvětví našeho průmyslu a sice ve sklářství. Jaký je na něj váš názor? PK: No sklářství má jednu obrovskou výhodu, že se v něm vyrábí sklo.
    Dobře. A Tvůj názor na sklářství? MP: Sklo má tu obrovskou výhodu, že se dá kdykoliv rozbít a potom znovu vyrobit. A to si myslím, že je tak úžasné, že naše práce nikdy neskončí.
    Máte nějaké veselé zážitky ze své práce ve Vaší firmě? PK: Jediná veselá věc na celé naší firmě je ta, že tam nejsou žádné veselé zážitky. Jsou tam jen zážitky smutné až tristní. MP: Já jsem sice lokalitou v Naší firmě, ale přesto spadám jako kolega do Jeho firmy a musím potvrdit jeho výpověď.
    Takže žádné veselé zážitky? MP: Ony jsou natolik veselé, až jsou smutné.
    Nedávno jsem se někde doslechl, že budete mít nějakou akci Vaší firmy, na které si tvrdě prosadíš své. Co mi k tomu řekneš? MP: Naše firma - Dží Aj Í se vyčlenilo letos z koncernu Naše firma Czech. A protože se mi trochu zdá, nevím jestli se mi to jenom zdá, že nám serou na hlavu, tak mám jisté úmysly, které hodlám prosadit.
    Můžeš říct něco konkrétnějšího? MP Samozřejmě. Hodlám dodržovat zákony této republiky.
    A jaký je Tvůj postoj k chystanému puči ve Vaší firmě? PK: Nemám rád, když zahraniční firmy a potažmo jejich nečeští šéfové z nás dělají ... (sprosté slovo).
    Prý také trochu děláte do počítačů. Je to pravda? MP: My do nich neděláme, my se o ně pouze staráme. PK: Ano, protože dělat do počítačů je velmi neslušné.
    Samozřejmě, to naprosto chápu, i když čas od času sám u něj dělám. Co pro Vás však počítače jako takové znamenají? MP: Nebýt počítačů, nejsem já takový jaký jsem. PK: Myslím si, že počítače jsou naprostým fenoménem v této civilizaci. Protože tyto škatulky se časem stanou lidmi a lidé se stanou počítači.
    Máte někdy čas, díky vašemu přetechnizovanému zaměstnání si i přečíst dobrou knížku? MP: Záleží na tom, co je to dobrá knížka. V současné době čtu Hubáčka, jehož knihy vlastní má dívka ve velkém množství - Vítězství v Pacifiku. Mohu doporučit. PK: Samozřejmě mám čas i na dobrou knihu. Momentálně je to kniha pana dr. Hausmana o základech mužského šovinismu, a není samozřejmě jediná, naposledy to byly paměti Vasiľa Biľaka, předtím povídky Arthura C. Clarka a jiné.
    Mnoho lidí si osoby ve vašem postavení trochu mytizuje, trochu démonizuje, řekněte mi něco o sobě, jak se projevujete jako obyčejní lidé? MP: Já se projevuji asi tím, že se chovám jako normální člověk. Na rozdíl od mých kolegů.
    A jak to vypadá v praxi? MP: No, tak to nevim jak na tohleto reagovat.
    A ty? PK: I já se občas, nebo většinou, nebo dosti často projevuji jako obyčejný člověk, třeba vyměšuji, pojímám potravu, obcuji se svým děvčetem a tak, prostě.
    Dosti často se setkáváme, že se lidé v manažerských funkcích povyšují nad ostatními. Cítíte nějaký rozdíl mezi sebou a těmi 'ostatními'? MP: To je filosofická otázka. Jsou samozřejmě lidé, nad nimiž se cítím nadřazen, přestože jsou funkčním zařazením nade mnou. A naopak. PK: To mohu jedině potvrdit, protože zásadním rozdílem, který tady vidím mezi sebou a některými ostatními je tom, že se necítím být lopatou, nicméně jsem za své krátké období ve firmě zjistil, že i lopata může být manažerem.
    Napadá Vás něco, nač bych se Vás mohl zeptat? PK: Například na to, kdo není naším vzorem.
    Kdo tedy není Vaším vzorem? PK: Například Mahátmá Gandhí, Grebeníček sr. a jr. A jiní, podobní vegetariánští ocasové. MP: Mým vzorem nejsou komunisti. Pouze oni sobě sami mohou býti vzorem.
    Jaký je Tvůj vztah k Jižním Čechám? PK: K těm mě osobně poutá rodinná vazba, neboť někteří moji předkové odtamtud pocházejí, včetně toho nejvýznamnějšího, jímž byl i brazilský president jménem Juscelino Kubitschek, jenž se během svého funkčního období zasloužil o vznik brazilského hlavního města Brasilia.
    Co by jste chtěli na závěr vzkázat čtenářům NÚP? MP: Že miluji Martinu Januškovou. PK: To bylo velmi osobní, já bych chtěl vzkázat to, aby se vážení čtenáři Ústeckých rozhledů nikdy nenechali zviklat a nenaslouchali takovým vocáskům jako je například pan ministr Dostál a jemu podobní pohůnci ČSSD.
    Děkujeme za rozhovor, a omlouváme se, že z důvodu rozsáhlosti jsme museli vypustit části věnované ČT, homosexualitě a narkomanii    (neu)

TV KOUTEK - TV KOUTEK
RÁDIO DRBY PRDY DUDY
NOVÁ BYSTŘÍLNA
FREEDOM chystá oslavu
OSOBITÉ NEOSOBNÍ OSOBNOSTI
Úplné zatmění měsíce
ZÁKONÍK PRÁCE
Nevyjasněná úmrtí
Zajíček opět ve své jamce
ANDĚL EXIT
Nabídka pro neziskové org.
Rozhovor s ing. a s Pražákem