úvodník
program - obsah
linka veřejné důvěry
pozvánka do kina
bylo, je či bude...
primátoři
hvězdné okénko
náš tip na výlet
zoo
káráme & chválíme
ústecké hospody
státní vědecká knihovna
činoherní studio
demo recenze
profily ústeckých kapel
naše soutěž
vaříme s jirkou
kontakty
odkazy

Nebyla to revoluce, byl to křen…

    Náhody neexistují. Dům ve kterém naše divadlo 'bydlí' je bývalé kino. Kino Revoluce. Teď se tam hraje divadlo. Hrálo se i letos 11. ledna. Těsně před představením se ale chvíli povídalo a chvíli demonstrovalo. Na podporu televize. Ale nebyla to žádná revoluce, spíš kino.
    Proč jsme podporovali 'tu televizi' a ne 'svatost' zákona? Copak my snad víme, o co 'v tý televizi' jde? Vždyť oni si to 'v tý televizi' nakonec nějak zpytlikují i bez a pojede se dál pěkně po starém. No ne?
    Jestli jsme nakonec 'ty televizáky' nepodporovali právě proto, že nevíme, co se vlastně děje? Protože když člověk neví, tak se zpravidla ptávává: Je normální odvolávat čerstvě dosazeného ředitele a nepřiznat barvu, proč byl odvolán? Je normální vybrat ještě čerstvějšího ředitele během několika hodin, zatímco o jiných věcech (často i o prkotinách) se jedná a rokuje měsíce? Je normální vydávat pětiminutovou nudu, jak se hasičské auto ve Zlíně snaží zacouvat na zasněžené sídliště, za objektivní a vyvážené zpravodajství? Je to normální nasnímat hrstku fanoušků Pepy Nose a bez uzardění tvrdit, že jde o demonstraci na podporu 'vzbouřenců'? Není divu, že každý normální člověk začne fandit tomu, kdo nelže. (Anebo lže obratněji.)
    A když pak člověk nejen neví, ale navíc ani nevidí (víc než černé heslo o vzbouřencích a legitimitě vysílání), začne najednou nějak lépe slyšet. A slova, věřte mi, slova padala. Nejprve o zákonu. Protože jen sebevrah by si troufl ohradit se proti demogratickému zákonu! Proto tu taky máme zákon o lehkých topných olejích, zákon o konkursu, 'zákon' o zlatých padácích, zákon o autosedačkách, zákon o sčítání lidu a chystaný zákon, aby ministerstvo zemědělství vypracovalo nové norimberské zákony, aby se vědělo, do jakého kolene je psí míšenec ještě zbraní a kdy už jen nebezpečnou hračkou. Pak honem přišlo slůvko o korytech. To zabere vždycky. Vždyť už Milouš Jakeš poukazoval na tu Hanku, co ji má tak rád… Ostatně, nechceš-li, aby ti kdo koukal do tvého, honem mu ukaž koryto někoho třetího…
    Po něm zaznělo zaklínadlo o politikaření. Beru! Ale pořád si říkám, proč to slůvko nezaznělo celé? Že si totiž do velína mohl donýst spacák zástupce kterékoli partaje, a že takhle 'zneužitá' poslanecká imunita je opravdu tisíckrát 'smysluplnější', než když se s ní ohání někdo, kdo na dálnici naboural 'neposlance'…
    Nakonec zaznělo to osudové slůvko ulice. Kultivovaný politik (a jeho přátelé) si přece nenechají diktovat ulicí! Tam se mi rozsvítilo. Tak já, bývalý 'vážený spoluobčan', bývalý 'zodpovědný a uvědomělý volič', jenž byl lákán na páreček a volební gulášeček, nafukovací balónky a vtipné či chudovtipné billboardy jenom proto, aby se svým hláskem upsal tomu nejlepšímu ze všech čertů, jsem najednou ulice, luzam, kanál… Ty, ty, ty, voliči! Ty už nejsi hodný chlapeček? Ty už neposloucháš. Ty už nemáš radost ze zákonů? Ty se chceš dokonce ptát? A na co by ses tak asi chtěl ptát, milánku?
    Třeba na to, tatíčku, jestli je férové, říct o někom, že je lump, a pak to nedoříct. Nebo tvrdit, že mám plný kufřík, když plný není a tak… A možná právě a jenom proto podporuju ty, co do toho aspoň občas píchnou, protože, tati, nezlob se, ale moc dobře vidím, jak děsně tě tím štvou a jak u toho ztrácíš nejen glanc, ale i svou příslovečnou 'aroganc'. Protože sundat si brýle a vést hodinový monolog, je sice taky poctivá dřina, ale je to jen divadlo a trochu podvod. A možná i proto, že svoboda slova je zároveň taky odpovědností za ta slova, co vypouštíme z pusy. Zákon nezákon.
    O tom všem a kvůli tomu všemu se mělo toho jedenáctého před naším divadlem, co sídlí v kině Revoluce, diskutovat. Jenomže vtom přišel na balkón i pan Hruška a co čert nechtěl, to uličnické slůvko 'ulice' mu uklouzlo taky. Náhoda fakt neexistuje. Ne nebyla to revoluce, byl to křen. To mi už sotvakdo vymluví. Řekl bych, že celá 'ta televizácká' kauza je jen pikantní kořeníčko, ledva jen křen k tomu ovárku, co si ho budeme muset spapat, kdežto ten poctivej ovar všech vesmírnejch volebních gulášů, ten se smaží v docela jiném kotli… Achab, foto: Honza Hrad

TV KOUTEK - TV KOUTEK
RÁDIO DRBY PRDY DUDY
NOVÁ BYSTŘÍLNA
FREEDOM chystá oslavu
OSOBITÉ NEOSOBNÍ OSOBNOSTI
Úplné zatmění měsíce
ZÁKONÍK PRÁCE
Nevyjasněná úmrtí
Zajíček opět ve své jamce
ANDĚL EXIT
Nabídka pro neziskové org.
Rozhovor s ing. a s Pražákem