STAVÍME
NA KAFE
Tento
velmi starý a přitom stále oblíbený KARDIOSTIMULÁTOR je neodmyslitelnou
součástí jídelníčku většiny lidí. Nechybí na žádném nápojovém lístku
v žádné restauraci a je podávána (dále už KÁVA) v různých 'vylepšených'
modifikacích (překapávaná, instantní, cikorka, presso, kapučíno, mletá,
druhák a mnoho dalších). Slovo KÁVA se objevuje v nejroztodivnějších
odvětvích. Již v dětství jsme hráli hru zvanou "Cukr, KÁVA, limonáda,
čaj, rum, bum", je-li voda na koupališti TEPLÁ, pak se o ní hovoří jako
o KAFI, pojmenovala se po ní dokonce i jedna anglická hudební skupina
(KAVA KAVA - angličané čárku nepíšou!), rotačním klecím na kolotočích
se říká 'KÁVOMLÝNKY' atd. Káva se vyrábí hlavně v Brazílii. Té se pak
přezdívá 'pravá dobrá brazilská káva'. U nás se pak prodává pod všemožnými
názvy. Já osobně rozděluji kávu na UMLETOU a NEUMLETOU. Umletá je taková,
která je UMLETÁ na HNĚDÝ PRÁŠEK (tím je i snadno rozeznatelná OD KOKAINU).
Neumletá je taková, která se teprve MUSÍ UMLÍT. Okolo obřadného podávání
kávy existuje řada pověr a říkadel. Tak např. na pražském Žižkově se
ustálilo rčení, že 'kafe zdržuje' a pijí se hned panáky, v restauraci
ústeckého vlakového nádraží je poměrně frekventovanou větou 'dám si
jedno s malym' (jedno = kafe = káva), na Teplicku se zase říká 'já
kafe až zas tak moc nemusim', židovská komunita na Jablonecku používá
rčení 'no, jedno si dát můžu' (dvě kávy by už byly moc drahý),
emigranti často říkávají 'všude dobře, kafe nejlíp' atd. Káva
je jak známo spojena s jedním velkým zlozvykem, ba návykem. KAFE = CIGÁRO.
Lidé však dělají všechno pro to, aby se co nejdřív pozabíjeli a k rozumu
přicházejí až po prvním INFARKTU. Nedbají dokonce ani na to, že podle
nejnovějších lékařských výzkumů se prokázalo, že kouření může způsobovat
i RAKOVINU! Je to ale takový určitý požitek, kterého se prostě nikdo
nechce vzdát. Proto by se měl ke každému balení kávy (stejně jako je
tomu u léků) přibalovat LETÁČEK s upozorněním na dávkování, nežádoucí
kontraindikaci, indikaci, interakci a datum poslední revize. Bylo by
to určitě dobrou prevencí např. před zjištěním, že nám tlak vylezl až
na 480/360. Zdravý člověk kávu vůbec NEPOTŘEBUJE a její účinky jsou
pro něj 'převrácené'. Z doby, kdy jsem byl ještě relativně zdráv si
pamatuji, že když jsem potřeboval usnout, tak jsem si vždy uvařil tzv.
SMRŤÁKA, což je zcela evidentní odchylka od normálu.
Dosti mne také 'vytáčí' otázka hostitele nebo číšníka
"chcete to do SKLA nebo do HRNKU?". Nechápu nikdy rozdíl a proto
stejně pitomě odpovídám "dejte mi to do něčeho, aby to neteklo",
nebo "já to chci do železa".
Každopádně si v krátkosti povíme o přípravě nejdůležitější
věci pro přípravu kávy a tou je dobře uvařená VODA. Zatímco si do SKLA
nasypeme UMLETOU (!) kávu, tak dáme vařit vodu. Tu vaříme minimálně
15 min., abychom varem (od 100 stupňů Celsia výše) zaručili, že bude
POZABÍJENO všechno to, co do ní NEPATŘÍ (mikroby, potěr, žabinec, lekníny,
primerosy, šampóny, tampóny, vlasy atd.). Voda pak také není TVRDÁ (ta
je vhodnější spíše na mytí hlavy nebo na nádobí) a je pěkně MĚKKÁ. Těchto
15 minut čekání na smrt již zmíněných nežádoucích ingrediencí si můžeme
např. zkrátit vypracováním seznamu (teoretického!) lidí, které bychom
i my chtěli takto snadno POZABÍJET. Tito lidé pak ani NEFIGURUJÍ na
seznamu těch, které si k sobě na kávu zveme.
Vodu pak lijeme do SKLA tak, aby stékala po vložené
lžičce. Nevím proč, ale DĚLÁ se to tak. Kávu VŽDY sladíme, protože bez
cukru je HNUSNÁ! Pouze INTELEKTUÁLOVÉ říkají, že se sladit NEMÁ. Někteří
jsou dokonce tak ORTODOXNÍ, že tomu věří! Tak ať si jí prostě nesladí
a nás ostatní ať s tím NEOTRAVUJOU! Jako zálivku použijeme mléko nebo
rum. Při pití hodně VZDYCHÁME a VYCHUTNÁVÁME to pravé aroma, protože
je to 'takový' požitek.
Pokud si NEPOSTAVÍTE hlavu, že už tyhle BLÁBOLY dál
číst nebudete, tak Vás teď nechám celý měsíc odpočinout a příště POSTAVÍME
na poměrně rozšířený ČAJ.
Tento
velmi starý a přitom stále oblíbený KARDIOSTIMULÁTOR je neodmyslitelnou
součástí jídelníčku většiny lidí. Nechybí na žádném nápojovém lístku
v žádné restauraci a je podávána (dále už KÁVA) v různých 'vylepšených'
modifikacích (překapávaná, instantní, cikorka, presso, kapučíno, mletá,
druhák a mnoho dalších). Slovo KÁVA se objevuje v nejroztodivnějších
odvětvích. Již v dětství jsme hráli hru zvanou "Cukr, KÁVA, limonáda,
čaj, rum, bum", je-li voda na koupališti TEPLÁ, pak se o ní hovoří jako
o KAFI, pojmenovala se po ní dokonce i jedna anglická hudební skupina
(KAVA KAVA - angličané čárku nepíšou!), rotačním klecím na kolotočích
se říká 'KÁVOMLÝNKY' atd. Káva se vyrábí hlavně v Brazílii. Té se pak
přezdívá 'pravá dobrá brazilská káva'. U nás se pak prodává pod všemožnými
názvy. Já osobně rozděluji kávu na UMLETOU a NEUMLETOU. Umletá je taková,
která je UMLETÁ na HNĚDÝ PRÁŠEK (tím je i snadno rozeznatelná OD KOKAINU).
Neumletá je taková, která se teprve MUSÍ UMLÍT. Okolo obřadného podávání
kávy existuje řada pověr a říkadel. Tak např. na pražském Žižkově se
ustálilo rčení, že 'kafe zdržuje' a pijí se hned panáky, v restauraci
ústeckého vlakového nádraží je poměrně frekventovanou větou 'dám si
jedno s malym' (jedno = kafe = káva), na Teplicku se zase říká 'já
kafe až zas tak moc nemusim', židovská komunita na Jablonecku používá
rčení 'no, jedno si dát můžu' (dvě kávy by už byly moc drahý),
emigranti často říkávají 'všude dobře, kafe nejlíp' atd. Káva
je jak známo spojena s jedním velkým zlozvykem, ba návykem. KAFE = CIGÁRO.
Lidé však dělají všechno pro to, aby se co nejdřív pozabíjeli a k rozumu
přicházejí až po prvním INFARKTU. Nedbají dokonce ani na to, že podle
nejnovějších lékařských výzkumů se prokázalo, že kouření může způsobovat
i RAKOVINU! Je to ale takový určitý požitek, kterého se prostě nikdo
nechce vzdát. Proto by se měl ke každému balení kávy (stejně jako je
tomu u léků) přibalovat LETÁČEK s upozorněním na dávkování, nežádoucí
kontraindikaci, indikaci, interakci a datum poslední revize. Bylo by
to určitě dobrou prevencí např. před zjištěním, že nám tlak vylezl až
na 480/360. Zdravý člověk kávu vůbec NEPOTŘEBUJE a její účinky jsou
pro něj 'převrácené'. Z doby, kdy jsem byl ještě relativně zdráv si
pamatuji, že když jsem potřeboval usnout, tak jsem si vždy uvařil tzv.
SMRŤÁKA, což je zcela evidentní odchylka od normálu. 