Tentokrát se seznámíme s fotografem a vydavatelem, ing. Danielem Fikerem (www.fiker.cz), autorem nového kalendáře, který věnoval Ústí n. L. Jde o 12 vybraných fotografií, tzv. originálů, jimž se město může skutečně chlubit. Můžeme tu obdivovat Větruši, most Mariánský i dr. Edvarda Beneše, kostel Nanebevzetí Panny Marie, hrad Střeliv, Erbenovu vyhlídku, Severočeské divadlo opery a baletu ad. Nechybějí ani celkové pohledy na město a jeho části, a to vše v kouzelné noční scenérii. Jednotlivé snímky jsou doplněny zajímavým informačním textem. A nyní k jeho vlastní osobě: Narodil se 29. 3. 1974 ve Vlašimi a v kraji pod Blaníkem prožil dětství. Základy k životní zálibě - fotografování - položila maminka, která také fotografovala, pravidelně spolu chodili do přírody. Dalším důležitým místem, jímž byl na řadu let ovlivněn a rád na ně vzpomíná, byl astronomický kroužek. Ustaven byl r. 1961 při vlašimské hvězdárně, jeho členem se stal v 15ti letech. Pod vedením p. Jana Zajíce (*1910 - †2004), zakladatele a vedoucího hvězdárny, se tu vytvořila dobrá parta. Zde také vznikaly jeho první fotografie, získal i několik ocenění (v soutěžích časopisů Kozmoz, ABC, Fotografie a Photo Life). K dalším patřila hra na trumpetu a pozoun v orchestru F. Kmocha. Ve Vlašimi navštěvoval SPŠ strojní (maturoval v r, 1992) a pokračoval na ústecké Univerzitě J. E. Purkyně, na fakultě sociálně ekonomické - obor ekonomie podnikání. Promoval r. 1997 a jako metodik účetnictví začal na finančním ředitelství v Ústí n. L. Již při studiu (v r. 1995) si chtěl vyzkoušet podnikání v praxi, nechal si vystavit živnostenský list a hobby se mu v nove činnosti stává náplní. V r. 1996 vydává první pohlednice a prospekty. Rozhodujícím je ovšem r. 1999, opouští zaměstnání a stává se samostatným podnikatelem. Téhož roku zakládá fotoklub F 99 (www.digisekce.com) - volné sdružení nadšenců fotografie (nyní 15 členů). Zaměřují se na současný stav města i ústeckého kraje. Ústí se mu stává místem, kde se rozhodl trvale působit a přibližovat lidem jednak jeho krásné stránky, ale také upozorňovat na věci všední, viděné nevšedním pohledem. Sám říká: ‘Každý fotograf má svůj způsob vidění věcí kolem sebe, svůj rukopis a styl.’ Zaměřuje na krásy přírody, krajiny a objevuje okolní zapomenutá místa. Velmi na něho zapůsobily fotografie pořízené z balonu v r. 1910 (Dlouhá ul., V. Hradební, Mírové nám. ap.) - to bylo město šťastného měšťanského života, srovnání s r. 2004 v tomto ohledu dopadlo špatně. Dnes má dle jeho slov zjizvenou tvář, některá zákoutí působí depresivně, nová architektura je odtažitá a nevychází z rozměrů člověka. Nadchl ho příklad z Dublinu, kde dokázali starou zdevastovanou část zachránit. Nově takto získali prostory k tradičnímu kulturnímu vyžití, pravé irské hospůdky (Temple Bar), jež navštěvují místní i zahraniční turisté. Jde o vyhlášenou a vyhledávanou dublinskou lokalitu. Příroda je jedinečná a tato vlastnost by se měla vyzdvihnout. Každý spíše ocení originální věci. Tím se při fotografování řídí i Daniel. K výstavbě u takových míst, jako je kostel se šikmou věží, ale i prostor před kinem Hraničář, by se mělo přistupovat velmi citlivě. Pokud dojde k jejich nevhodnému promrhání, nebude tu možno dalších 100 až 200 let nic pěkného postavit. Všichni přece chceme bydlet v hezkém a příjemném prostředí, které nás naplňuje. Čemu dál se věnuje? Pohlednice a panorámata, člověk krajinu nejpřirozeněji vnímá panoramaticky, vychází proto způsobu tohoto lidského nahlížení vstříc. Vydal již 60 krásných panorámat, rád je srovnává se snímky, co vznikly již před 100 lety. Navíc veškeré práce mají přesné popisky, které slouží k bližšímu poznávání. K tomu se váže příběh - na hradě Košťálov se setkal se skupinou zkušených turistů, přeli se, jestli v dáli před nimi je Milešovka nebo Lovoš, o ostatních vrcholech nemluvě. Vznikl tak nápad popisovat v panorámatech vrchy a tím znalosti o krásách Českého středohoří prohloubit. Mezi další patří např. Litoměřice, děčínsko, Tiské stěny, Českosaské Švýcarsko aj. Koho si váží a s kým spolupracuje? Obdivuje fotografie Karla Gottsteina (*1911 - †1979), vznikaly na známém Bednaflexu. Podobný přístroj na profesionální úrovni a se špičkovým objektivem zhotovil i ústecký fotograf Vladimír Dobiáš, jenž je mu také velkým vzorem a učitelem. Některá tímto aparátem Daniel také fotografuje. O zajímavých koutech a jejich historii se radí s ředitelem Archivu města Ústí n. L., PhDr. Vladimírem Kaiserem. Dále jmenoval p. Vlastimila Koloucha, ústeckého starožitníka, Františka Málka, známého turistu a znalce, Karla Punčocháře - nadšence pro staré Ústí. S ním spolupracuje při vytváření obrovské fotografie bývalých žáků školy v Předlicích. Plánují i zdokumentovat 100 výhledových míst na Ústecku. Na jedné straně budou znalosti K. Punčocháře a na druhé realizace fotografií. Máme se určitě na co těšit. Závěrem se vracím ke kalendáři. Dokazuje, že i město Ústí dokáže zazářit a snad i někdy v budoucnu zašlou slávu dohnat. Volba zůstat po ukončení studií v našem městě se mi líbí, stejně tak i jeho pohlednice a panorámata. Přesvědčte se sami. Přejme mladému umělci další úspěchy.
Mgr. Marie Peterková
Tentokrát se seznámíme s fotografem a vydavatelem, ing. Danielem Fikerem (www.fiker.cz), autorem nového kalendáře, který věnoval Ústí n. L. Jde o 12 vybraných fotografií, tzv. originálů, jimž se město může skutečně chlubit. Můžeme tu obdivovat Větruši, most Mariánský i dr. Edvarda Beneše, kostel Nanebevzetí Panny Marie, hrad Střeliv, Erbenovu vyhlídku, Severočeské divadlo opery a baletu ad. Nechybějí ani celkové pohledy na město a jeho části, a to vše v kouzelné noční scenérii. Jednotlivé snímky jsou doplněny zajímavým informačním textem. A nyní k jeho vlastní osobě: Narodil se 29. 3. 1974 ve Vlašimi a v kraji pod Blaníkem prožil dětství. Základy k životní zálibě - fotografování - položila maminka, která také fotografovala, pravidelně spolu chodili do přírody. Dalším důležitým místem, jímž byl na řadu let ovlivněn a rád na ně vzpomíná, byl astronomický kroužek. Ustaven byl r. 1961 při vlašimské hvězdárně, jeho členem se stal v 15ti letech. Pod vedením p. Jana Zajíce (*1910 - †2004), zakladatele a vedoucího hvězdárny, se tu vytvořila dobrá parta. Zde také vznikaly jeho první fotografie, získal i několik ocenění (v soutěžích časopisů Kozmoz, ABC, Fotografie a Photo Life). K dalším patřila hra na trumpetu a pozoun v orchestru F. Kmocha. Ve Vlašimi navštěvoval SPŠ strojní (maturoval v r, 1992) a pokračoval na ústecké Univerzitě J. E. Purkyně, na fakultě sociálně ekonomické - obor ekonomie podnikání. Promoval r. 1997 a jako metodik účetnictví začal na finančním ředitelství v Ústí n. L. Již při studiu (v r. 1995) si chtěl vyzkoušet podnikání v praxi, nechal si vystavit živnostenský list a hobby se mu v nove činnosti stává náplní. V r. 1996 vydává první pohlednice a prospekty. Rozhodujícím je ovšem r. 1999, opouští zaměstnání a stává se samostatným podnikatelem. Téhož roku zakládá fotoklub F 99 (www.digisekce.com) - volné sdružení nadšenců fotografie (nyní 15 členů). Zaměřují se na současný stav města i ústeckého kraje. Ústí se mu stává místem, kde se rozhodl trvale působit a přibližovat lidem jednak jeho krásné stránky, ale také upozorňovat na věci všední, viděné nevšedním pohledem. Sám říká: ‘Každý fotograf má svůj způsob vidění věcí kolem sebe, svůj rukopis a styl.’ Zaměřuje na krásy přírody, krajiny a objevuje okolní zapomenutá místa. Velmi na něho zapůsobily fotografie pořízené z balonu v r. 1910 (Dlouhá ul., V. Hradební, Mírové nám. ap.) - to bylo město šťastného měšťanského života, srovnání s r. 2004 v tomto ohledu dopadlo špatně. Dnes má dle jeho slov zjizvenou tvář, některá zákoutí působí depresivně, nová architektura je odtažitá a nevychází z rozměrů člověka. Nadchl ho příklad z Dublinu, kde dokázali starou zdevastovanou část zachránit. Nově takto získali prostory k tradičnímu kulturnímu vyžití, pravé irské hospůdky (Temple Bar), jež navštěvují místní i zahraniční turisté. Jde o vyhlášenou a vyhledávanou dublinskou lokalitu. Příroda je jedinečná a tato vlastnost by se měla vyzdvihnout. Každý spíše ocení originální věci. Tím se při fotografování řídí i Daniel. K výstavbě u takových míst, jako je kostel se šikmou věží, ale i prostor před kinem Hraničář, by se mělo přistupovat velmi citlivě. Pokud dojde k jejich nevhodnému promrhání, nebude tu možno dalších 100 až 200 let nic pěkného postavit. Všichni přece chceme bydlet v hezkém a příjemném prostředí, které nás naplňuje. Čemu dál se věnuje? Pohlednice a panorámata, člověk krajinu nejpřirozeněji vnímá panoramaticky, vychází proto způsobu tohoto lidského nahlížení vstříc. Vydal již 60 krásných panorámat, rád je srovnává se snímky, co vznikly již před 100 lety. Navíc veškeré práce mají přesné popisky, které slouží k bližšímu poznávání. K tomu se váže příběh - na hradě Košťálov se setkal se skupinou zkušených turistů, přeli se, jestli v dáli před nimi je Milešovka nebo Lovoš, o ostatních vrcholech nemluvě. Vznikl tak nápad popisovat v panorámatech vrchy a tím znalosti o krásách Českého středohoří prohloubit. Mezi další patří např. Litoměřice, děčínsko, Tiské stěny, Českosaské Švýcarsko aj. Koho si váží a s kým spolupracuje? Obdivuje fotografie Karla Gottsteina (*1911 - †1979), vznikaly na známém Bednaflexu. Podobný přístroj na profesionální úrovni a se špičkovým objektivem zhotovil i ústecký fotograf Vladimír Dobiáš, jenž je mu také velkým vzorem a učitelem. Některá tímto aparátem Daniel také fotografuje. O zajímavých koutech a jejich historii se radí s ředitelem Archivu města Ústí n. L., PhDr. Vladimírem Kaiserem. Dále jmenoval p. Vlastimila Koloucha, ústeckého starožitníka, Františka Málka, známého turistu a znalce, Karla Punčocháře - nadšence pro 
staré Ústí. S ním spolupracuje při vytváření obrovské fotografie bývalých žáků školy v Předlicích. Plánují i zdokumentovat 100 výhledových míst na Ústecku. Na jedné straně budou znalosti K. Punčocháře a na druhé realizace fotografií. Máme se určitě na co těšit. Závěrem se vracím ke kalendáři. Dokazuje, že i město Ústí dokáže zazářit a snad i někdy v budoucnu zašlou slávu dohnat. Volba zůstat po ukončení studií v našem městě se mi líbí, stejně tak i jeho pohlednice a panorámata. Přesvědčte se sami. Přejme mladému umělci další úspěchy. 
