u DĚJINY SKAUTINGU NA ÚSTECKU - 31. část - Tentokrát si představíme nadějného ústeckého skauta z 1. střediska Bílý javor, je jím Milan Langer (Indy). Letos v létě se připravoval na čekatelské zkoušky, koncem srpna absolvoval týdenní kurz a jako hlavní jejich část byla vytvořena práce, která přibližuje osobní život slavného letce, Otty Hanzlíčka. Téma navrhl Petr Svoboda (Důče), předseda okresní rady Junáka. Nápad výborný a výsledek více něž úspěšný. Velmi náročný test proběhl o víkendu 17. 11. 07. Účastník je prověřován vedoucími, kteří jsou specializováni v různých oborech: např. zdravověda, pedagogika, psychologie, metodika, myšlenkové základy skautingu ap. K tomu se hodnotí i samostatná práce. Zdařila se, nechyběla pochvala, a to jistě potěší. Začneme krátkým představením - Milan se narodil 18. 1. 1992 v Ústí n. L. a má ještě o 2 roky mladšího bratra. Otec pracuje v dopravním podniku ČSAD Semily jako řidič. Matka je referentkou odbytu u Severočeských vodáren a kanalizací. Jak sám přiznává, v dětství byl živé dítě, a tak otec rozhodl, aby energii vložil do něčeho smysluplného, činnosti v kolektivu a pravidelného kontaktu s přírodou. Tak před několika lety začalo jeho členství ve skautu. Po roce skládal na letním táboře slib vlčete a následujícího (opět na táboře) slib skautský. Takto postupoval pod vedením P. Svobody a Vlasty Laube (Svišťa) - nejdříve vedoucí družinový, nyní oddílový - a nyní s ještě dalšími 2 skauty: V. Laube a Martin Myška (Myškin) vedou družinu vlčat. Velkou láskou mu zůstává příroda, kde tráví takřka veškerý volný čas, věnuje se cyklistice (za každého počasí). Na cestách je mu společníkem digitální fotoaparát, bud pro účely osobní nebo snímky k projektu. Necelé 2 roky se věnuje také tzv. airsoftu (www.airsoft.cz), speciální týmová záliba, ve které se vlastně připravuje na budoucí povolání. Je sice fyzicky i jinak náročná, ale je to kolektivní hra, účastníci se naučí spolupracovat a získávají specializované vědomosti. Milan je žákem 9. tř. (14. ZŠ, ul. SNP v Ústí n. L.) Plány má veliké, chtěl by v Junáku absolvovat vůdcovské zkoušky (to ale závisí na dovršení 18ti let), pokračovat maturitou na průmyslovce a pak na škole vysoké. Zajímá ho práce u policie - buď dopravní, nebo kriminální. Jeho volný čas je skutečně nabitý, neboť se i zapojil do pomoci při jednom z projektů v Domě dětí a mládeže. Nelze ovšem zapomenout na školní přípravu, je náročná a nesmí se podceňovat. Vraťme se však k čekatelské práci věnované O. Hanzlíčkovi. Chtěl vytvořit rozšířený životopis, kde by byl více zdůrazněn osobní život a podrobněji zmapovat soukromí. Dosud to takto nikdo nezpracoval. Jak postupoval? Nejdříve se seznámil s ing. Jiřím Hanauerem (Hráškem), synovcem O. Hanzlíčka a pravidelně k němu docházel, výhodou bylo, že bydlí blízko sebe. Některý materiál si vypůjčil a okopíroval a jiné vzácné dokumenty si mohl přímo ofotografovat. Hned na začátku rozhovoru zdůrazňoval, že práci nedělal sám, podílela se na ní též skautka Eva Svobodová (Efka), zhostila se stránky grafické, zřejmě má výtvarný talent po otci, P. Svobodovi. Ve většině věcí se shodli. Eva studuje 2. tř. gymnázia a v budoucnu by se chtěla věnovat výtvarné výchově. Zatím talent rozvíjí ve výtvarném oboru ZUŠ E. Randové. Výsledkem společného úsilí je CD obsahující všechny materiály a dokumenty, se kterými pracovali. Např.: Ottův rodný list, fotografie z dětství, výuční list, vysvědčení, úryvky z deníku, válečná vyznamenání a mnoho dalšího. Milan nadšeně mluvil o tom, jak vlastně hrdinův život a osud poznával. Obdivuje jeho odvahu, velké riziko při útěku za hranice, leteckou účast v boji… Chtěl stávající články i vyprávění obohatit a rozšířit. Nesmírně si váží Hráška, důvěřoval mu a důležité dokumenty zapůjčil, spolupráce byla bezvadná. K čemu by měl výsledek sloužit? Jednak Milan splnil čekatelskou zkoušku a s tím, jak se líbila, je spokojený. Rozhodně by se mohl hodit ke studijním účelům, skautům i veřejnosti. Dělal ji také pro Hráška a Babču (*1908) - sestra O. Hanzlíčka, aby nemuseli nic z tak závažných věcí půjčovat a při tom by informace o slavném Ústečanu byly dostupnější i ostatním. Co na závěr dodat? Seznámení s mladým skautem je určitě potěšující. Ráda sem se s ním poznala a vyslechla. Výborný nápad dotáhli naprosto bezvadně. Co jim popřát? Ať v aktivitách nepolevují a daří se jim. Mgr. Marie Peterková
nadějného ústeckého skauta z 1. střediska Bílý javor, je jím Milan Langer (Indy). Letos v létě se připravoval na čekatelské zkoušky, koncem srpna absolvoval týdenní kurz a jako hlavní jejich část byla vytvořena práce, která přibližuje osobní život slavného letce, Otty Hanzlíčka. Téma navrhl Petr Svoboda (Důče), předseda okresní rady Junáka. Nápad výborný a výsledek více něž úspěšný. Velmi náročný test proběhl o víkendu 17. 11. 07. Účastník je prověřován vedoucími, kteří jsou specializováni v různých oborech: např. zdravověda, pedagogika, psychologie, metodika, myšlenkové základy skautingu ap. K tomu se hodnotí i samostatná práce. Zdařila se, nechyběla pochvala, a to jistě potěší. Začneme krátkým představením - Milan se narodil 18. 1. 1992 v Ústí n. L. a má ještě o 2 roky mladšího bratra. Otec pracuje v dopravním podniku ČSAD Semily jako řidič. Matka je referentkou odbytu u Severočeských vodáren a kanalizací. Jak sám přiznává, v dětství byl živé dítě, a tak otec rozhodl, aby energii vložil do něčeho smysluplného, činnosti v kolektivu a pravidelného kontaktu s přírodou. Tak před několika lety začalo jeho členství ve skautu. Po roce skládal na letním táboře slib vlčete a následujícího (opět na táboře) slib skautský. Takto postupoval pod vedením P. Svobody a Vlasty Laube (Svišťa) - nejdříve vedoucí družinový, nyní oddílový - a nyní s ještě dalšími 2 skauty: V. Laube a Martin Myška (Myškin) vedou družinu vlčat. Velkou láskou mu zůstává příroda, kde tráví takřka veškerý volný čas, věnuje se cyklistice (za každého počasí). Na cestách je mu společníkem digitální fotoaparát, bud pro účely osobní nebo snímky k projektu. Necelé 2 roky se věnuje také tzv. airsoftu (www.airsoft.cz), speciální týmová záliba, ve které se vlastně připravuje na budoucí povolání. Je sice fyzicky i jinak náročná, ale je to kolektivní hra, účastníci se naučí spolupracovat a získávají specializované vědomosti. Milan je žákem 9. tř. (14. ZŠ, ul. SNP v Ústí n. L.) Plány má veliké, chtěl by v Junáku absolvovat vůdcovské zkoušky (to ale závisí na dovršení 18ti let), pokračovat maturitou na průmyslovce a pak na škole vysoké. Zajímá ho práce u policie - buď dopravní, nebo kriminální. Jeho volný čas je skutečně nabitý, neboť se i zapojil do pomoci při jednom z projektů v Domě dětí a mládeže. Nelze ovšem zapomenout na školní přípravu, je náročná a nesmí se podceňovat. Vraťme se však k čekatelské práci věnované O. Hanzlíčkovi. Chtěl vytvořit rozšířený životopis, kde by byl více zdůrazněn osobní život a podrobněji zmapovat soukromí. Dosud to takto nikdo 
nezpracoval. Jak postupoval? Nejdříve se seznámil s ing. Jiřím Hanauerem (Hráškem), synovcem O. Hanzlíčka a pravidelně k němu docházel, výhodou bylo, že bydlí blízko sebe. Některý materiál si vypůjčil a okopíroval a jiné vzácné dokumenty si mohl přímo ofotografovat. Hned na začátku rozhovoru zdůrazňoval, že práci nedělal sám, podílela se na ní též skautka Eva Svobodová (Efka), zhostila se stránky grafické, zřejmě má výtvarný talent po otci, P. Svobodovi. Ve většině věcí se shodli. Eva studuje 2. tř. gymnázia a v budoucnu by se chtěla věnovat výtvarné výchově. Zatím talent rozvíjí ve výtvarném oboru ZUŠ E. Randové. Výsledkem společného úsilí je CD obsahující všechny materiály a dokumenty, se kterými pracovali. Např.: Ottův rodný list, fotografie z dětství, výuční list, vysvědčení, úryvky z deníku, válečná vyznamenání a mnoho dalšího. Milan nadšeně mluvil o tom, jak vlastně hrdinův život a osud poznával. Obdivuje jeho odvahu, velké riziko při útěku za hranice, leteckou účast v boji… Chtěl stávající články i vyprávění obohatit a rozšířit. Nesmírně si váží Hráška, důvěřoval mu a důležité dokumenty zapůjčil, spolupráce byla bezvadná. K čemu by měl výsledek sloužit? Jednak Milan splnil čekatelskou zkoušku a s tím, jak se líbila, je spokojený. Rozhodně by se mohl hodit ke studijním účelům, skautům i veřejnosti. Dělal ji také pro Hráška a Babču (*1908) - sestra O. Hanzlíčka, aby nemuseli nic z tak závažných věcí půjčovat a při tom by informace o slavném Ústečanu byly dostupnější i ostatním. Co na závěr dodat? Seznámení s mladým skautem je určitě potěšující. Ráda sem se s ním poznala a vyslechla. Výborný nápad dotáhli naprosto bezvadně. Co jim popřát? Ať v aktivitách nepolevují a daří se jim. Mgr. Marie Peterková 
