úvodník
program - obsah
linka veřejné důvěry
bylo, je či bude...
kino
primátoři
komunitní nadace UL
hvězdné okénko
nad dopisy čtenářů
náš tip na výlet
zoo
chválíme & káráme
ústecké hospody
rozhovor
státní vědecká knihovna
činoherní studio
naše soutěž
vaříme s jirkou
různé
kontakty
odkazy

   A VÝZNAČNÉ OSOBNOSTI - XXVI.

    Letopočty prolínají naším životem, ať se nám to líbí, nebo ne. Ani my se jim nemůžeme vyhnout - aspoň těm nejdůležitějším v životě našeho města: 1885 - snesen špitál sv. Materny (Lidické náměstí), 1886 - založena Vyšší obchodní škola. Město mělo tehdy 20 100 obyvatel a 1266 domů. 1887 - otevřen spolkový dům Ressource (poblíž Grandu), 1889 dán do provozu nový labský přístav. 1890 - ukončena stavba vodovodu z Telnice do města. 1891 - 92 postavena "zelená škola" (nejprve to byla měšťanka, pak gymnázium, nyní UJEP) za 221 950,-K. 1893 - pro veřejnost otevřen Tyršův dům (Turnhalle), 1894 - centrální hřbitov na Ovčím vrchu. Stavěl se od 1889 nákladem 300 tisíc K. 1894 zbořen starý měšťanský pivovar v Dlouhé ulici. Tak vznikla Pivovarská ulice. Poslední zbytek pivovaru je Pivovarská restaurace s překrásnými gotickými sklepy na uskladnění piva.
    Starosta JUDr. Franz Ohnsorg nastoupil do úřadu 3. 1. 1895 a poděkoval se na prahu 1. světové války - 16. 7. 1914. Narodil se 1. 4. 1839 v Kosteleckém Dvoře u Jihlavy jako syn mlynáře. Od r. 1872 byl v Ústí n. L. advokátním koncipientem u JUDr. Ignaze Wiena. Po roce si otevřel vlastní advokátní kancelář a další rok byl zvolen do městské rady. Tam úspěšně působil celých 40 let. Zastával ještě četné další funkce ve školství, zasloužil se o výstavbu vodovodu, tramvají, kanalizace, knihovny, městských lázní, divadla, spojení Klíše a Krásného Března s městem a zejména o vyšší úroveň ústeckého středního školství. 1901 obdržel u příležitosti návštěvy císaře Franze Josefa I. v Ústí železný kříž III. třídy, což mu zajistilo 8000 K ročního důchodu. 14. 10. 1924 oslavil svoji zlatou svatbu a v listopadu téhož roku zemřel na srdeční mrtvici. Byl mu vypraven slavný pohřeb z presbytáře městského kostela.
    17. 5. 1895 se ve staré ústecké židovské rodině Neuschulů narodil syn Ernst - Arnošt. Odmítl převzít otcovské obchody a dal se na uměleckou dráhu. Ernst Neuschul studoval na akademii výtvarných umění v Praze, Vídni a Berlíně. Tam se na několik let usadil v ateliéru v Charlottenburgu. Byl předsedou výtvarné skupiny Novembergruppe. Do svého pozdějšího života ještě vtěsnal několik let turné po světě s jawanskou tanečnicí Taka-Taka. Po výhružkách nacistů v roce 1933 se s ženou Christinou vrátil do Ústí n. L. Zde se mu narodil syn. V Praze uspořádal celkem 7 souborných výstav. Dva roky se zdržoval v SSSR na pozvání výtvarných umělců. Po návratu do rodného města uspořádal v Městské knihovně další velkou výstavu. Byla ústeckými nacisty zle poškozena (do pláten vyřezány hákové kříže). 1939 emigroval s rodinou do Velké Británie. Většina jeho obrazů z doby před emigrací byla zničena. Nezachoval se ani známý portrét prezidenta Masaryka z roku 1934 v Lánech, obraz dr. Beneše ani ústeckého starosty Pölzla. Za to, že naše muzeum vlastní několik Neuschulových obrazů, vděčí českému vlastenci Jarošíkovi, který z popelnic před malířovým domem vytahal obrazy určené nacisty ke zničení. Ernst Neuschul zemřel 11. 9. 1968 v Hampsteadu u Londýna. To už měl nové jméno Norland. Jeho syn Peter si před několika lety se zájmem prohlédl zbylé otcovy obrazy a jeho rodinné dokumenty v Městském archivu. Vyprávěl o řadě výstav svého otce za pobytu v Anglii, ale zapůjčit některé obrazy pro ústeckou výstavu ke 100. výročí otcova narození se obával. Snad by bylo vhodné umístit pamětní desku na rodný Neuschulův - Norlandův dům č. 6 v Hrnčířské ulici, který dosud stojí.