úvodník
program - obsah
bylo, je či bude...
kino
primátoři
komunitní nadace UL
hvězdné okénko
nad dopisy čtenářů
náš tip na výlet
zoo
chválíme & káráme
ústecké hospody
rozhovor
státní vědecká knihovna
demo recenze
profily ústeckých kapel
naše soutěž
vaříme s jirkou
různé
kontakty
odkazy

   Cesta za člověkem,
   Doposud byly naše výlety takříkajíc MATERIALISTICKÉ. To znamená, že jsme chtěli ať cíleně nebo pudově DOSÁHNOUT VRCHOLU tím, že naše boty budou šlapat po nějaké skále, hradu, zámku, podzámčí, travičce, živici, asfaltu, kočičích hlavách apod. Prostě po něčem NEŽIVÉM (pochopitelně jen zdánlivě). Nyní pro změnu navštívíme KONKRÉTNÍ FYZICKOU OSOBU, kterou jsme již dokonce přijali do našich vlastních řad. Myslím, že není vůbec na škodu, když Vám postupně v budoucnu představíme jednotlivé členy našeho měsíčníku, abychom si o nich stručně popovídali, ale hlavně abychom vůbec věděli, jak se K NIM DOSTANEME! Někdy je to opravdu velmi zajímavé a poučné. Tímto prvním navštíveným je autor našich HVĚZDNÝCH OKÉNEK a občasných KRITIK - hrabě R. von NEUVIRT. Spěchejme již tedy na nádraží, protože náš šlechtic bydlí v nedalekých družebních Teplicích.
    Metody nastupování + samotnou jízdu vlakem není snad potřeba popisovat. Snad jen to, že si jí můžeme zpříjemnit pochvalnou poznámkou k průvodčímu, typu "vy tak hezky štípete". Nádraží v Teplicích je stejně HNUSNÉ jako všechna ostatní. Čpí zde zápach z pražců, zavazadel a moči. Proto jím v rychlosti proběhneme a staneme na VRCHLICKÉHO TŘÍDĚ. Tohoto problematického obrozence ponechme také stranou. Přes frekventovanou vozovku se dostaneme v místě, kde jsou napříč namalovány BÍLÉ pruhy. Přejdeme jí na ZELENOU, pokud funguje semafor. Po levé straně míjíme asi 3 stánky, které nám nabízejí čerstvé, několik dní staré všemožné BURGRY. Na rohu Vrchlického se můžeme zajít JEN TAK poptat na nový PRACÁK na nějakou práci a pokud žádnou neseženeme, tak zahneme doleva na MASARYKOVU TŘÍDU. Ten, kdo vyšel všechny třídy ZŠ, tak ví, co to bylo za člověka. I jeho proto ponechme raději stranou. Nalezneme zde FÍZLÁRNU, dům radního Fujdiaka (autora nechvalně známého výroku 'je jiná doba'), SEKÁČ, ve kterém jsou levné věci ještě více zlevněny. Asi po 100 metrech zahýbáme doprava, do krátké ulice BAAROVA. J. Š. (myšleno BAAR a né já) má svůj pomník v Klenčí pod Čerchovem, kam jsem mu v době své vojenské služby nosil čerstvé květiny a pokoušel se číst na lavičce z jeho knih, což mne tak psychicky rozhodilo, že jsem nějaký ten týden nasluhoval). Touto ulicí proto také vždy procházím nejraději a to i přesto, že na jejím rohu je sídlo ČSDH, tedy rozpadlé SOC. DEM. Co toto označení znamená, tak o tom už raději ÚPLNĚ pomlčím! Gádžové si v této ulici stěžují na údajně extrémně nepřizpůsobivou rómskou komunitu, což je škoda, obzvláště je-li to pravda. Příjemná večerka na rohu s nepříjemnými prodavačkami nás však již zavede do ulice WOLKEROVA, který prý zemřel na TÁBES PARALÝZA (lid. syfilis), což však nemusí být pravda, ale ani škoda. Zde však nalezneme jinou zajímavou věc, kterou je hospoda MAROKO, IX. cenové skupiny. Konečně zahýbáme do ulice ČAPKOVA, kde v čp. 26 bydlí náš HRABĚ (dále pouze HRvN). Proti předposledně jmenovanému (Čapkovi) nemám vůbec nic i když v rámci kontinuity s interiérem domu čp. 26 by lépe seděl název ČEPKOVA, jehož morbidní role více korespondují s vnitřkem domu, který jeho budoucí (?) dědic nazval SOUTHFORK.
    V přízemí nalezneme POHYBOVÉ STUDIO MUDr. Kleplové, které ještě kupodivu z HRvN NEKLEPLO. Chod Southforku řídí paradoxně právě z PŘÍZEMÍ jeho majitelka, hraběnka NEUVIRTOVÁ. Jejími poddanými jsou zde MAJORDOMUS M. Horváth, P. Draboňová (s extrémně nepřizpůsobivým a NEPŘIHLÁŠENÝM podruhem, který byl na p. hraběnku drzý a tak ani NIKDY přihlášený nebude!). V I. patře nalezneme dále bratra ústeckého zlatníka p. Ruferta (býv. celníka) a p. Pernera, ve II. patře pak bydlí p. Rašková, p. Rakovický a nádražák p. Novotný (ten v zimě otevírá okno na chodbě a koleduje si o stejný osud jako podruh p. Draboňové z přízemí). III. patro už je poměrně zajímavější, protože zde bydlí ing. Majk K. Ihle z NDR (ten umí z celého domu nejlépe německy, avšak nejhůře česky), p. V. Plecháčová (ti dva se spolu kamarádí) a Zbíralovi. Na půdě pak bydlí samotný HRvN, za kterým můžete kdykoliv vyrazit i VY, protože se BRAŠÍ S KAŽDÝM (dokonce i se svým nedávným zlodějem KOCHEM, který se těsně před krádeží v bytě vyfotil a foťák nechal na místě). S ním zde přebývá i přihlášená družka E. Hlavničková, vykastrovaný kocour Mikeš, fena Lhasa Apso Woody, brouci, gekon, motýli a červotoč.
    Celý dům je také jakousi STÁLOU CHODBOVOU expozicí HYPERNAIVNÍHO UMĚNÍ s obrazy typu "G. Brom a Š. Haničincová, Člověk Opicír, Stroj na zlato, Stroj na smrt, Stroj na výrobu mýdel ze živých zvířat" apod. O chodu domu se dozvíte z pečlivě vedené nástěnky v I. p., která je nazvána "Pan domácí chválí - pan domácí kárá", tedy stejně jako naše dvě rubriky.
    Výlet je to velmi příjemný a můžete zde i zadarmo přespat.