úvodník
program - obsah
bylo, je či bude...
kino
primátoři
komunitní nadace UL
hvězdné okénko
nad dopisy čtenářů
náš tip na výlet
zoo
chválíme & káráme
ústecké hospody
rozhovor
státní vědecká knihovna
demo recenze
profily ústeckých kapel
naše soutěž
vaříme s jirkou
různé
kontakty
odkazy

   Začátkem měsíce června proběhlo na některých ústeckých školách tzv. "POSLEDNÍ ZVONĚNÍ". Zřejmě se jedná o nějaké zakončení školy nebo tak něco. Chlapci a děvčata se proto jako vždy vydali do ulic v maškarním a podstrkovali chodcům klobouky se slovy 'přispějte nám na poslední zvonění'. Potkalo to i mě. Má představa o tom, abych NĚKOMU na NĚCO přispíval je však na hony vzdálená té jejich. Tak trochu mně to připomíná dřívější 'přispívání' na tzv. "rozvojové země". Pominu-li tu skutečnost, že minimálně polovina těchto dětí chodí takto žebrat v botech za 5 000 Kč z Londýnské módy, tak jsem ochoten hodit peníz do klobouku pouze tomu, kdo mi předvede nějaký happening nebo divadelní scénku apod. Proto u mě ani letos neuspěli a náš rozhovor vypadal poté takto: "Přispějte nám na poslední zvonění" (žebrota). "Proč?" (já). "Vy jste neměl poslední zvonění?" (žebrota). "Ještě ne" (já). J. B. Š.

   Poté co vlně brain-drainu podlehl i Dr. Bartolšic, strach o úbytek intelektu v českých zemích opět vzrostl. Rýsuje se zde však jistá naděje vychovávat geniální osobnosti již v ranném věku. Na snímku je pětiletý pyroman a vynálezce Matěj Plecháč z Teplic spolu se svým psem Broxem a novým vynálezem. Na takovýchto vědcích pak může naše společnost ušetřit podstatný peníz, neboť se spokojí s dětskými přídavky svých matek.

   Dne 27. května zazářil (ostatně jako vždy) severočeský radikální balet Vyžvejklá Bambule na jakémsi plese místních jabloneckých boháčů v restauraci Na střelnici. Jako předkapela vystoupil 'soubor kreténů' Tři sestry, který zahrál svou tradiční moderní taneční hudbu, protože lidé při ní tancovali. Pak přišly na řadu jakési modelky se svým spodním prádélkem, z nichž některým 'táhlo' už na třináct (!) a se kterými V. B. příznačně sdílela i šatnu. V té pak bylo možno vzájemně srovnávat spodní i vrchní prádýlko garderóby borců z V. B. a mladých "bárbínek". Baleťáci zvítězili na celé čáře, jelikož jejich modely byly mnohem progresivnější a 'příjemnější na nošení'. Plánovaná a předem domluvená produkce, která měla trvat přibl. 1,5 hod. se však zkrátila na slabou půlhodinku! Po několika úvodních a v minulosti velmi osvědčených scénkách (Žlutý kosmonaut, Velký + Tupý mysliveček, rozhovor s J. Jágrem, go go tanečník(ce), ukázka z českých dějin, reklama na tatranky Opavia atd.) navštívil šatnu borců jakýsi svalnatý a zlatem ověšený člověk, který našemu baletu oznámil, že by "to mělo skončit dřív" a "že se to tam po těch 3 sestrách nehodí". Když jsem se našich baletních umělců ptal, co mohlo tolik popudit jinak velmi chápavé jablonecké publikum, tak odpověděli, že vše zřejmě začalo TÍM Jágrem (protože ON = MISTŘI) a ani nápisy na tričku "Švejk Is Dead" a "p. Wérich Is Dead" nepřidaly na líbivosti. Též úvodní 'podbízivá' báseň "Jablonec nad Hnisou" nebyla pochopena. Fanánkovi & spol. se to však líbilo, protože Vyžvejklá Bambule je v podstatě také rock'n'rollová kapela. VŠECHNO JE TO JENOM ROCK'N'ROLL! Už pouze z těchto důvodů se jednalo o jedno z nejzdařilejších vystoupení a o další pokus V. B. vedoucí k zákazu souboru. Naposledy to borcům přislíbil teplický starosta p. Kubera. "Snad se někdy dočkáme", řekli mi borci na závěr.

   Nedá mi to, abych i já nezmínil redaktora TV Nova, p. I. Berku, kterého má v této rubrice 'na starosti' kolega HRvN. Dostalo se mi totiž do rukou jeho soukromé video z jeho soukromí. Ani mne moc nepřekvapilo, co se na něm odehrávalo. Několik laboratorních pitbulů ('psí rasa' s nůžkovým skusem o tlaku až 1500 atm.) skákalo na Berkově pozemku na zavěšené pneumatiky, na kterých si trénovali své životní poslání - ZABÍT A NEPUSTIT! Půjdu-li ještě více k 'jádru pudla', tak se pak není co divit, že i drtivá většina Berkových reportáží je stejného ražení, tj. KREV, VRAŽDY, VYŽVEJKLÁ BAMBULE.

   Stejně jako má můj kolega HRvN na starost v této rubrice svého I. Berku, tak já mám zase na starost blízké okolí své vilky. LESNÍ SKEJT PÁRTY se odehrávala ve volné přírodě, v březovém háji nedaleko Dobětické výšiny, ve dnech 9. až 11. června. Na tom by ještě nebylo nic divného, avšak stalo se opět to, co jsem kritizoval minulý měsíc po oslavách tzv. "pálení čarodějnic". Lidé pochopitelně hledají únik z města, pouze si jeho atributy berou sebou i do přírody. Umělohmotná SPOUŠŤ a metr nad zemí upižlané kmeny bříz, prostě vše, co po sobě chlapci a děvčátka zanechali, mě hodně překvapilo. Vsadím totiž krk na to, že se mezi nimi najde mnoho těch, kteří protestují při různých antiglobalizačních STREET PÁRTY apod., kde většina z nich vůbec nemá v úmyslu řešit problémy tohoto světa, ale jejich cílem je "prostě se TOHO zúčastnit" a KALIT s ostatními. Vždycky mě u záběrů z podobných akcí rozčaruje jejich volání o tom, že jsme 'policejní stát'! Nezastávám se vůbec některých dnešních policejních a mocenských praktik současných aparátčíků, ale co to byl ve skutečnosti POLICEJNÍ STÁT, tak o tom nemají ani potuchy, stejně jako nemají potuchy o významu slova "globalizace". V Husákovo policejním státě by ani nestačili rozdělat oheň (a už by byl na střeše).
Když to teda všechno v GLOBÁLU shrnu, tak si po sobě příště VY PRASATA ukliďte ten bordel a odvezte si svoje umělý hmoty zase zpátky do města.
PS - každopádně díky Vikimu za zapůjčení rožně.

    Rádi bychom vás informovali o existenci nového kulturního magazínu na Internetu, který najdete na adrese www.literarvarna.cz. Mnoho zajímavého čtení vám přeje

   RIZOTO.baz@r. Také V. ročník Ceny Miroslava Proška, který pořádá Galerie E. Filly a spřízněné výtvarné instituce (katedra výtvarné výchovy PF a Institut výtvarné kultury UJEP) dává tušit, že uměnímilovný vychutnávač výtvarných počinů si zase přijde na své. Nejen nástrahy velkoměsta, globalizující společnosti a volných radikálů, ale i výtvarné umění splétá své sítě, chystá tenata a klade pasti na smysly diváků, na Vaše smysly! A RIZOTO právě tohle umí dokonale. V nepřehledné změti na kousky nakrájených pochutin narážíte na vybraná sousta, pravé perly, které polaskají Vaše (nejen) chuťové pohárky. Zdravá, vyvážená, a přesto rafinovaná záležitost. Pohlédnout na svět prizmatem Rizota můžete také při čtení jimi vydávané drobné revue, která Vás naladí a zároveň připraví na výstavu baz@r (k dostání v Galerii E. Filly, Činoherním studiu a Suterénu). Výstavní, multiatraktivní show baz@r připravený právě partičkou RIZOTO to je ale ještě něco navíc! To je překvapení v překvapení, past v pasti jiné pasti, prostě něco nevídaného, neskutečného, nezapomenutelného, neoddiskutovatelného. Troufám si tvrdit, že takové akce nejsou v Ústí nad Labem zrovna na denním pořádku (i když happening kolem plastiky srpu a kladiva na Mírovém náměstí se tomu hodně podobal), a tak zveme všechny smyslově, kulturně a jinak vyprahlé diváky na červencovou výstavu do Galerie E. Filly.
Pod vlivem RIZOTA

   Ústecký sborník historický 2000 - Muzeum města Ústí nad Labem 2000, 287 s. - ISBN 80-902241-7-2, Cena: 95,-Kč + poštovné a balné, Adresa: Muzeum města Ústí nad Labem, Masarykova tř.1000/3, 400 01 Ústí nad Labem, telefon: 047/521 09 37, 520 11 16, fax: 047/521 12 60, e-mail:muzeum.usti@ecn.cz
Z obsahu: K. Kaiserová: Vzpomínka na Petra Jančárka, P. Jančárek: Frekvence křestních jmen v Zubrnicích ve 2.polovně 19.a na počátku 20.století, H.Houfková: Bibliografie prací Doc. PhDr. Petra Jančárka CSc., V. Houfek: Zemřel historik Karel Král, H. Houfková: Bibliografie Karla Krále, D. Koutecký: Poznatky k pohřebnímu ritu v mladší době bronzové a halštatské v severozápadních Čechách, Miloslav Toman: Přírodní podstata pozdně osídlených prostor mezi Kladnem, Mělníkem, Litoměřicemi, Bílinou a Louny a problematika Turského pole, Jiří Úlovec: Příspěvek k dějinám a stavebnímu vývoji bývalé tvrze a zámku v Tašově, Marta Cvrková: Středověké nálezy z Ústí nad Labem - Bílinské ulice, V. Houfek: K oltářním deskám z kostela sv.Václava v Roudníkách, P. Hlaváček: Svatý Jan Kapistrán a Kadaň, P. Hrubý: Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, M. Neudertová: Jiří Popel z Lobkovic a prostředky rekatolizace na sklonku 16. století, J. Kvapil: Augustinus Sartorius: Mariánský Atlas, Praha 1717, M. Grisa: Válečné škody na dědičné usedlosti čp. 23 ve Stříbrníkách u Ústí nad Labem za napoleonských válek, P. Koukal: Dělnická jednota v Chabařovicích, M. Cichý: Cikánský internační tábor v Ústí nad Labem, V. Hladíková V. Kaiser: Restituce majetku ústecké židovské rodiny Picků 1945-1961, J. Horský: Příspěvek k diskusi o luterství v Čechách v 16. a na počátku 17.století, H. Houfková-R.Slepičková: Bibliografie historiografie severozápadních Čech za rok 1997, J. Němec: Malíř August Otto a kaple navštívení Panny Marie u Mirkova, dále též oddíly recenze a zprávy.

    VÁCLAV KOUBEK uvádí… Kulturní léto Červená Lhota. Vašek Koubek (který byl v květnu k vidění a slyšení v restauraci Doma a 2. července se stane hvězdou třetího dne letošního Litoměřického kořenu) už dnes není "jen" známým písničkářem, hercem a režisérem, ale i pořadatelem sympatické prázdninové akce Kulturní léto na jihočeském zámku Červená Lhota (poblíž Kardašovy Řečice, Soběslavi a Jindřichova Hradce) Je to sice trochu bokem, ale mihnete-li se kolem, ochutnejte…
PÁTKY (hlavní kapely od 21,00): 30. 6. Psí vojáci, 7. 7. Švihadlo, 14. 7. Už jsme doma, 21. 7. Tony Ducháček a Garage, 28. 7. Echt!, 4. 8. Krausberry.
SOBOTY (písničkáři od 21.00): 1. 7. Jaroslav Hutka, 8. 7. Sváťa Karásek, 15. 7. Oldřich Janota, 22. 7. Václav Koubek, 29. 7. Jakub Noha, 5. 8. Letní slavnost - hudebně divadelní a výtvarně taneční sešlost (Petr Váša, Koňmo, Jiří Konvrzek, Traband, S. Assione, V.Vrtek a další…), 12. 8. Vlasta Třešňák, 19. 8. Jiří Schmitzer, 26. 8. Vladimír Merta.
VÍKENDY - pohádky (od 11.00 a 15.00) 1. a 2. 7. Buchty a loutky - 'Žabák Valentýn', 8. a 9. 7. V. Marčík - 'Šípková Růženka', 15. a 16. 7. Kvelb - 'Stará pověst', 22. a 23. 7. Dell´arte - 'Popelka', 29. a 30. 7. Bořivoj - 'Jak se hledají princezny', 5. a 6. 8. Koňmo - 'Vodnická pohádka', 12. - 13. 8. Teatr V. Marčíka - 'Všudybyl', 19. a 20. 8. Elf - 'O kalifu čápovi', 26. a 27. 8. Kejklíř - 'Tři zlaté vlasy děda Vševěda'.

   PORUCHA ZVUKU (nes)portovní. 'Chceme obohatit Portu,' přiznali Kpt. Kidovi na děčínském finále oblastní Porty '89 v tamním divadle 4 domácí zvukoví rušiči a dali tři ulítlý kousky. Prý 'Správnej Ital, nemá rád metal, v létě nedělá a v zimě je na horách' či 'Chraňte všechny živé vody, nedrbejte s nima schody' - toť slova do pranice! Ó ano, o tom a ještě ledasčems jiném je CD/ MC 'PORTA Live' (The Best Of B., 2000), vzpomínající na portovní účasti Poruchy z let '89 - '92. O folku to snad bylo zkraje, pak už šlo o country či bigboš… a každopádně o provokačky poroty. I sám Biafra by se bavil, slyšel-li by jak mu zkotlíkařili klasiku DK 'Let's Lynch The Landlord' (v bookletu celý text jako 'Natrhnout prdel domácímu'), ale ocenil by i slova Drsnýho Billa Part II. 'Všichni se bojej Husajnů, to já si sbalím usárnu, čutoru, krumpáč rejžovací misky a jelení sádlo na omrzlý pysky… Dalajláma v lomu láme skály, táborový oheň září v dáli…'. Zelená verze Poruchy zvuku se zkrátka nikdy nebrala moc vážně (viz lidová 'Hovězí': 'Vedl Véna vedl krávu, kol panskýho pivovaru, zacpával jí prdel pěstí, by nesrala po náměstí…'). A proč taky?!

    TATA BOJS and MAMA GIRL. S hostující Klárkou Nemravovou u mikrofonu v pondělí 19. června vůbec poprvé do Ústí dorazilo dnes již dospělé trio bigbítových kluků Tata Bojs. Zhruba sto návštěvníků koncertu v restauraci Doma ten večer tancovalo především na muziku z posledního alba TB 'Futuretro', na kterém trojka osobitě a na naše poměry neslýchaně (?) namíchala to nejlepší ze svého rocku s dnes tak mód(er)ními rytmy všech možných elektronických mašinek. Až na jednu výjimku se sice Doma předem ohlášená show robotů nekonala, ale zato si mediální hvězda Mardoša neodpustil přehršel výskoků s baskytarou a zpívající Milan Cais dal vzpomenout na éru Pepíčka Melena a Víti Vávry. Jak zpívající bubeníky (vč. Collinse) nesnáším, tohle bylo těžce v pohodě. A na závěr coby bonus megahit 'Jaro'

   NEKLIDNÁ SITUACE V KRUŠNOHORSKÉM VELKOVÉVODSTVÍ - zatím není zcela zřejmé, jedná-li se pouze o jednotlivce, či o organizované skupiny, nicméně centrum odporu bylo zaznamenáno ve Strážkách s podporou ze Chvojna. V brzké době dojde s největší pravděpodobností k ustavení 'Národní snahy'. Podle vyjádření účastníků prvního utajovaného zasedání v kavárně 'U Haška' v Habrovicích se všichni čtyři delegáti shodli bohužel pouze na jednom, na druhé straně však naprosto zásadním bodě: svrhnout monarchii J. A. velkovévody Náhlovského. Naopak se neshodli na tom, kdo a) bude jeho nástupcem, b) obsadí další funkce, c) převezme jeho majetek. Ve vzrušené diskusi padaly návrhy, aby současné velkovévodství nahradil např. emirát, císařství, chanát a někteří chvojnocentrističtí lokál-patrioti dokonce protěžovali koncepci jakéhosi 'chvojnátu'. Jakmile bude plné znění 'Habrovické deklarace' dokončeno, nabídneme informace veskrze podrobnější i konkrétnější. Za účelem objektivního monitorování krizového vývoje hodlá redakce v NÚP nadále vyčlenit pravidelnou speciální rubriku, jejímž šéfredaktorem bude náš zvláštní zpravodaj, p. J. Bešta. Doposud přísně utajované stanoviště ústecké pobočky Koordinačního centra informačních služeb se nachází v hospodě 'U zlaté medajle'.

   D Smack U Promotion: Po více než roční přestávce k nám opět do České republiky přijíždí ZION TRAIN (5. 7. Praha - ROXY; 6. 7. Český Brod - Rock for people ; 7. 7. Brno - free párty; 8. 7. Kopřivnice - Šlahouny) Kdo z nás by si nepamatoval jejich strhující vystoupení v rámci festivalu Jelení Příkop, často považované za jeden z vrcholů festivalu. Počátky ZION TRAIN spadají do konce 80tých let, kdy začali vystupovat jako jeden z prvních dub-technových soundsystémů na britských ostrovech. V roce 92 pak skupina vydává svůj první singl "Power One", který je okamžitě vyprodán a etabluje Zion Train jako jednu z elementárních kapel tohoto žánru.Jejich debutové album "Passage to Indica", vydané na jejich značce "Universal Egg" mělo v následujícím roce ještě mnohem větší úspěch než do té doby vydané singly a proslavilo Zion Train mimo hranice ostrovů. Pote vydávají ještě dvě alba na Universal Egg - "Natural Wonders of the World in Dub" a Siren a dvě desky na značce China rec. "Homegrown Fantasy" , které se dostalo až na 6. místo nezávislého žebříčku v Británii a "Grow Together" (No. 5) . V roce 99 pak skupina vydává našlapané "Love Revolutionary", které vydává opět na své vlastní značce "Universal Egg". K albu "Homegrown Fantasy" v roce 95 též vychází interaktivní CD Rom plný samplů, tracků pro remixy a kde se také nachází interview s grafickým umělcem Sex Pistols Jamie Reidem. Celý CD Rom byl vyhlášen jako nejlepší CD Rom roku podle prestižního časopisu Wire. Zion Train mimo jiné vydávají svůj vlastní časopis Wobbler a provozují svůj vlastní undergroundový klub "Bass Odyssey" V případě zájmu Vám rádi poskytneme další informace David Urban 02 2482 6296

   SKVĚLÝ LITOMĚŘICKÝ ŠRAML. Jak už je na podobných akcích zvykem, 10. června se v litoměřickém Letním kině začalo později, ale alespoň tak bylo dost času na ochutnání výborné uzené ryby s hromadou skvělýho podřipskýho bramborovýho salátu, na místě prodávané doslova za hubičku. Zkraje akce byla na malém pódiu nejprve vyhodnocena cyklistická soutěž ne nepodobná ústeckému Tour de Úštěk: jelo se od hospody k hospodě na čas a všude museli závodníci 'udělat' jedno pivko. Vítěz jich vypil 15 a získal mj. cenu 'Houba'. Během vystoupení pětičlenného bandu Kapitán Kajman zazněl hospodský židovský šraml, country, snad šansón i lidovky a zpěvák v kloboučku a s vousy a la Šlapeto pěl a dul do saxíku jedna radost. A ta harmonika - no zkrátka pohoda. Jen krapet se proměnila sestava muzikantů pro live show následujícího Monty Pičusova létajícího psa. Místy víc zadumanýho klídku, krapet bluesové rozervanosti, hraní do skoku a repertoár na velmi slušné album (představovací 'Tak to sem já: Jsem podlej jako slunce, který vás nutí stále pít…') - tak se dnes jeví partička okolo plnovousého kytaristy Pitchuse. A zase ta garmóška… stejně jako v sestavě poslední kapely, dnes velmi (a zaslouženě!) oblíbeného Neočekávaného dýchánku. Ti, kteří se za ním a spřátelenými partičkami sjeli z blízka i daleka, ovšem dobře věděli, co do tohoto osmičlenného orchestříku zdařile a s obrovským nasazením interpretujícího židovskou hospodskou (? - no šraml, ne?) muziku, mohou očekávat. Na Dýchánek se pod pódiem tradičně tančilo, křepčilo, zpívalo s sebou a kdo chtěl, mohl si zde koupit i jejich první CD vlastními silami vydané. Mimochodem, nechybí na něm ani můj Dýchánkův song z nejoblíbenějších, 'Hosporář'. Ten měl premiéru na loňském Litoměřickém kořeni, kde se tato osma blejskne i letos. A tak na šramlakci nedolétly jen Barový mouchy, které tak jen potvrdily že na ně vůbec není spolehnutí. A to nejfajnovější a nejulítlejší na konec - one man band maltoinstrumentalisty Jirky Konvrzka to uhraje za celou kapelu! A jak! Je sranda, lidi na něj fakt tancujou a stejně dobře se baví i tenhle crazy týpek. Jen tentokrát zůstal 'pouze' u dupáku, foukačky a nabobtnalé kytary a na harmoniku asi zapomněl. A na závěr jedno opravdu radostné konstatování: Dýchánek, Kajman a Konvrzek nevynechají (nevynechali) ani letošní Litoměřický kořen 30. června až 2. července v Letním kině.

   Ústecké časopejsky: TLACHA POST je na ústecké poměry poměrně nevídaný a nečítaný časopis. Vydávají ho na Gymnáziu Ústí nad Labem, ul. Stavbařů (na netu www.gym-ul.cz/tlachal), je tam hromada zábavy a něco poučení a jak jsem se sám na své staré unavené oči přesvědčil, dá se v pohodě přečíst od začátku až do konce. Stokrát vtipnější než německý Pardón informuje o dění na gymplu (kupodivu?), nechybí tu testy a soutěže a luštění, citáty, školní vzkazy, duchaplnosti, Biglesova hitparáda, profily ústeckých kapel, povídky z vlastních zdrojů… Ale dost okecávání a popisnosti, máte-li někoho známého či blízkého na severoterasním gymplu, vražte mu do ruky bůra, hezky poproste a pak už se jen těšte. A jestli na vás jeden z 200ti kousků nákladu zbyde, tak si to užijte.

   BOHEMIACON 2000: hi-fi sci-fi… 6. ročník tradičního setkání fanoušků sci-fi, fantasy a hororu Bohemiacon se uskuteční 17. - 20. srpna 2000 v tradičních prostorách Pedagogické fakulty UJEP v Ústí nad Labem. Čeká na Vás bohatý program, účast přislíbili O. Neff (viz foto), V. Ríša, F. Vrbenská a mnozí další, jednáme o účasti zahraničních hostů, čekají na Vás turnaje a soutěže všeho druhu s možností vyhrát lákavé ceny, bohaté materiály, videoprojekce sdružení Rigor mortis, připravujeme premiéru nového sci-fi filmu a promítnutí několika starších, výstavu obrazů akademického ilustrátora Ikarie Jiřího Lhoty, prodej nových knih, her, herních doplňků a plakátů, burzu knih, tradičně ochotnou a atraktivní obsluhu bufetu. Pokud patříte k fanouškům, kteří sami něco organizují nebo připravují, rádi Vás do našeho programu zařadíme. Informace získáte na adrese: Miroslav Sábo, poste restante, pošta 11, Ústí n. L. 11, 400 11, přihlášky jsou též v pražských knihkupectvích a je možné se hlásit přímo přes internet: http//bohemiacon.misto.cz/. Veškeré dotazy rádi zodpovíme na adrese bohemiacon@email.cz. (pozn. eks: zde měl být původně rozhovor s pořadateli Bohemiaconu 2000, kteří mj. přiznávají, že letos akce bude o to lepší, páč loni to nevyšlo s prostory a akce se nekonala. Z hostů přibyla i německá spisovatelka, jedna z autorek sci-fi série o Perry Rhodanovi: jméno si nepamatuji. Výše uvedené řádky jsou z webových stránek Bohemiaconu, které někteří ohodnotili následovně: ggfhgf děl 'Máte tady hovno informace!' a Gudrun přidal(a?) 'Ahoj, stranecky, jsou krasny, jdu strcit hlavu do pisku…' Navštivte a uvidíte!)

   PIVNÍ SKAUTI SBĚRATELI? Jak bylo vidět i na 32. Mezinárodním setkání sběratelů pivních etiket 27. a 28. května ve Velkém sále DK, členové ústeckého Labolg Clubu se o pivo zajímají víc než jen přes dna svých půllitrů. Na oné jimi pořádané dvoudenní akci totiž bylo na prodej, ke koupi či ke směně doslova všechno, co se 'zrzavý vody' týče. Dorazili nadšenci mj. z Čech i Slovenska, z USA, Litvy, Holandska či Estonska. Na snímku Radka Strnada Jihočech Miroslav Škarvada těsně poté, co svou sbírku úspěšně rozšířil o cenné pivní etikety z Vietnamu.

   100-letý rekord sluneční aktivity byl překonán právě v den MDH (to není mezinárodní den holek, nýbrž) NÉCO CO STE NEVĚDĚLI Ve středu 21.6. 00 se na Mírovém náměstí konala hudební sešlost přátel, kteří právě v tomto dni oslavili MEZINÁRODNÍ DEN HUDBY. Ve 14.30 moderátor a organizátor této akce Dušan Bitala přivítal na pódiu první hráče - Zuzanu Šabatovou a Pavla Slavíčka, absolventy hudební konzervatoře (obor klasická kytara). Ti předvedli svůj um nejen v hudbě klasické, ale také prostřednictvím písně "Housenka", Ježek - Voskovec - Werich (3xJ). Později jsme se přenesli až za oceán songem Erica Claptona. Lidi překvapili svou hrou, zpěvem, i příjemným vystupováním. Po nich nastoupila sama samotinká nadějná písničkářka Monika Junová, která zahrála na akustickou kytaru, předvedla své folkově-písničkářské umění v písních o životě svém i svých bližních. Při zpovědi moderátora této sešlosti, jsem se dozvěděl, že se na kytaru začala učit na škole v přírodě, kde viděla své spolužáky lámat laciné kytary přes koleno. Při technické pauze jsem se zeptal Dušana, proč akci zorganizoval. "Chuť hrát, pomoc kolegům a přátelům prosadit se, možnost připojit se k mezinárodní akci Svátku hudby. Chci tady tak trochu pomoc lidem dát najevo, že když se chce, dají se zařídit různé věci," odpověděl. (J. K.:) "Já o této akci nevěděl, měla nějaký komerční účel, nebo tak něco?" (D. B.:) "Jinými slovy, ptáš se kolik sem na tom vytřískal? Neni to bežná záležitost, ale my všichni tady hrajem zadarmo, bez jakékoliv komerční podpory." (J. K.:) "Si vedoucí funky-rockové kapely 7 O'CLOCK, která se představila také na festivalu Hudba.Ústí.00. I zde na Míráku ste dnes zazářili vokálními zpěvy, ale i velmi kvalitní basovou hrou, technikou, Radka Strelky, který je srdcem a hybnou silou hard rockové kapely DISTORTION..." (D. B.:) "V této kapele dělám hudbu a texty částečně s Monikou J. a Zuzkou Š., která hrála na cello v naší třetí kapele Dynamis. Zároveň působím jako písničkář. Prakticky sme všichni tak nějak v těchto skvadrách propleteni, stejně jako v tomto dni." Výčet účinkujících na MDH zahrnoval i taneční skupinu Good Future z Ústí doprovázenou sólovým zpěvákem. Protože zbylo ještě trochu času, všichni účinkující si na konci společně zadžemovali. Kdo tam byl, může potvrdit, že to stálo za to. Všichni muzicíři to dělali zdarma, z lásky k muzice, umění a mizivé ústecké kultuře vůbec. Tak to je to něco, co jste možná nevěděli.

   ZEN - Všechno špatný k něčemu dobrý. Nadějná kapela, která zahrála i na velké scéně festivalu Hudba.Ústi.00, má kořeny ve ztracené a dávno minulé kapele Na-Ex (Z tohoto kvarteta si naštěstí do nového tria nevzali nic. - pozn. aut.). Muzikantský trisámbl měl po vcelku krátké době na ústecké poměry nebývale velký ohlas. Momentální existenci této kapely drží nad vodou (a to velmi zkrátka) lídr, bicák a zároveň i zpěvák Špejbl Piškot, který svým velmi příjemným, čistým, zvláštním hlasem exceluje. Přestože zkušenosti Járyna a Marťana jsou celkem malé, tak se v hudbě díky své 'pilné nadrženosti' určitě někam dostanou (třeba do pr.a.hy). "My totiž vyvíjíme svoji hudební zdatnost pod feudálním tlakem Johnnyho Kokose a jak pevně věříme, zvětšujeme si tím tak muzikantské schopnosti v druhé kapele Glory Days." (Staré dobré časy). (J. K.:) Kdo dělá hudbu, texty a zmínka pro děvčata - váš věk? (Piškot:) "O hudbu dělím se s Járynem (19 let, sv.). Mně je 18, svobodný, student. Marťan - 17, basa, sv." (J. K.:) Vaši hudební kariéru může pěkně zmařit vojna, co? Zen: "3x civilka! Budeme raději hrát lidem a kulturně je uspokojovat, nežli po nich střílet." (J. K.:) Máte nějaký vyšší hudební cíle? Zen: "Zahrát si na Woodstocku, v Seattlu a tak různě na velkých festivalech." (J. K.:) Dostali ste už po festivalu nějaké větší nabídky? Zen: "Zatím ne, ale většinu našich koncertů, za což jsme velmi vděční, nám zařídil Fred (Milan Pištěk) z Ústeckých přehledů." (J. K.:) A čtete je vůbec? (Zen:) "Pravidelně. Je to výborný plátek, hlavně bohatá nabídka kulturního vyžití a informací, které jsme se ani ve škole nedozvěděli. Děkujem Přehledům za naše nenucené vzdělávání." (Zen:) "A teď se chcem my zeptat na něco tebe." (J. K.:) "Já dávám otázky, vy odpovídáte." (Zen:) "Aha, proti gustu žádnej dišputát." (J. K.:) Proč hrajete se mnou v tom mém kvartsábmlu Glory Days? (Špejbl:) "Pro mne je to dobré odreagování. Jsou to dobrý věci, jak od tebe, tak i od zaniklé grůpy Stories." (Járyn:) "Hraju to, protože se mi to opravdu líbí, jsou to melodické písně, které by bylo škoda zahodit a v neposlední řadě proto, že se tam všichni prakticky učíme hrát." (Marťan:) "Maj recht." (J. K.:) "Správný přístup!"

    Legendární čajovna v novém kabátku! Konečného a oficiálního otevření se Lukášova L.Č. dočkala namísto avizovaného 31. 5. až 12.6. a to z důvodu neúspěšné první kolaudace. Novou adresu už asi všichni znáte (Masarykova 49, naproti Vladimíru, nad policajtama, pod kolama, mezi...), nebo zvenku poznáte podle černý vlajky, či uslyšíte z repráku muziku. Provozní doba o prázdninách je od 15 do 23.00 hod., od září se opět najede na tzv. studentskou otvíračku 11-23.00. Na ploše 150 m2 (dřív 60 m2) najdete 3 kamrliky: 1) obchod, 2) temnou/dračí místnost (kresba draka na zdi by Jirka Lhota) a 3) modrý pokoj. Od září přibude 4 cimrung - žtutý pokoj neboli knihovna a tak pryč s obavami ze stísněného prostoru (klaustrofobie). Novinky: nový 12-ti str. nápojový lístek zprac. s popisem čajů a rozšířenou nabídkou, na hajzlu sou repráky, (obrazy atd. stále by Skalák, Jářek, Lhota - možnost vystavovat všem mladým autorům - se ozvěte), nabídka oříšků a sušeného vovoce, spolupráce s Koktejlem, která se díky přestěhování stane bližší a užší... "Spadl mi velký čajový kámen ze srdce, že už se otevřelo...," přiznává Lukáš a začíná se nemilosrdně rozpovídávat, zatímco já balim penál a mastim o dům dál.

   Zdeněk Košek v Paříži! V listopadu loňskýho roku sem se na těchto stránkách zmiňoval o ústeckém umělci Z. Koškovi, který onehdá vystavoval v Albisu. Čas letí a při vernisáži fotek týdeníku Sever v městském muzeu, ke mně Zdenda přikročil s otázkou "Emilio?" JÁ sem dozvěděl toto: Od 7. do 10. května se malíř na základě pozvání účastnil sedmého kongresu W.A.P.R. 2000 (Word Asociation Psychological Rehabilitation) konajícím se v pařížské kongresové hale La Villette. Zastoupeno bylo 140 děl z celého světa, Košek vystavoval dva originál obrazy a na plátno promítal 35 diáků, úspěch prý dobrý. 51-letý "štětečkář" byl ve Francii poprvé, zato prý byl už 2x na ČT 2 a 1x na Nově. V současné době chystá vtipy na plátno 130 x 90, na které se v září můžete přijít podívat do Biografu U Fratniška.

   Girls Show 2000 ve Fillovce! "Holčičí šou 2000" se od 7. do 29. června upíchla ve výstavní síňi Emila Filly a pokoukáníčko to bylo v jistých ohledech zajímavé. Třeba za sklem vystavené Monday - Friday kalhotky Martiny Klouzové (zda byly její vlastní, netušíme) nazvané "Týden", nebo "Pohled" Veroniky Bromové (pohled takříkajíc až do krku ženského). Dále se účastnily: Nathalie Prévot, Erika Bornová, Milena Dopitová...

   Obrázky ze Severu v Muzeu! Na pozvání Radka Strnada, našeho radila, Severáckýho spolupracovníka a Domovníkova šéfredaktora, sem se v úterý 13. června v 17.00 hodin ocitl v Městském divadle na fotografické výstavě Týdeníku Sever pořádané u příležitosti jeho čtvrtých narozenin. Na vernisáži byla přítomna většina z vystavujících autorů, krom R. S. také šéfredaktor Ondřej Hrčiak (foto: "Momentka ze staré ústecké patologie"), severácký "sporťák" Ondra Bičiště, Zbyněk Ptáček a zbytek sem neznal. Přibližně 80 barevných fotografií formátu 30 x 40 cm zachycovalo krom jiného i oslavy města ÚL, zviřátka ze Zoo, významné i významnější osobnosti, sportovní události atd. Pokud ste do Muzea v červnu zavítali, dáte mi snad za pravdu, že to nebylo vůbec špatný. Emilio Z výstavy Fotografie ze Severu pochází i letní foto na obálce (pozn. eks)

   FESTIVAL HUDBA.ÚSTÍ.00: Radosti, překvapení, mrzutosti… Za pokračování tradice rockových festivalů, jíž nastartoval předloni blátivý a loni smolný Habrák Open Air, lze považovat 1. ročník hudebního festivalu Hudba Ústí 00 17. června v Letním kině. Potěšil na něm především fakt, že SKUTEČNĚ BYL. A též precizní show taneční party Skyline, temně dravý, kytarově elektronický set tria Despondancing (cover zeppsongu Immigrant Song si půjčili od Minimal Compact), ústecké hardrockové, opět Zeppeliny poučené Labe (se skvělou dračicí Zuzkou 'Tinou' Fenglovou u mikrofonu) i vřele femalepunkoví Rose Means Rose, jejichž muziku velká kvalitní aparatura ještě umocnila (a považte - zvukař 'zkrotil' i zpěvačku Romanu, čímž z Rose nebyl 'doprovodný band'). Ovšem na akci, pořádané v rámci Dnů města Ústí a magistrátem díkybohu finančně podpořené, vůbec potěšil fakt, že tu dostalo prostor široké spektrum domácích kapel. Jiná věc ovšem byla, zda šlo o prostor ODPOVÍDAJÍCÍ. Vždyť třeba nadějní ústečtí betAversion (Mr. Chip promine) se zatím hledají a jejich zpěvák na velkém pódiu nebyl ve své kůži: klidně si to mohli zkusit na Malé scéně. A dramaturgický omyl 'usazení' setu skvělých páněpořadatelových Rose'n'Kranz mezi hvězdy J.A.R. a Hypnotix? Co tě nezabije… K mrzutostem festivalu patřily graficky zajímavé, leč nevýrazné a tudíž přehlédnutelné plakáty, problémy s lístky (předprodeje byly prakticky jen na dvou místech) a lidi lezoucí do Leťáku přes plot. Překvapil zahraniční repertoár J.A.R., kteří tu hráli dost jiné věci než loni Doma. A překvapivě (?) potěšující je i fakt, že pořadatelé z Hero Zero Negro a Českomoravského podpůrného spolku i přes letošní prodělek slibují, že HUDBA.ÚSTÍ.01 za rok určitě bude. Potlesk, prosím!

25 kapel na dvou scénách v čele s J.A.R. a Hypnotix - povedený festival s nepovedenou návštěvností

   Neřiká (nepíše) se mi to snadno, ale dost pochybuju o tom, že v Ústí zas někdy ňákej pořádnej festival bude. Protože i když je a vypadá dost k světu, stejně vám na něj nepřijde potřebný množství lidí tak, abyste mohli všechno s klidem poplatit. Hovoříme-li o 1-denním festiválku HUDBA.ÚSTÍ.00, kterej v areálu Letního kina propukl v sobotu 17. června původně od 12.00 hodin, pak se těch návštěvníků očekávalo alespoň (a to neni nikterak přehnaná suma) tisíc, přišlo jich však "pouhých" (uvozovky lze vypustit) 600! Slabota, že? Povídejte o tom chvíli nadšeným pořadatelům, klukům z Hero, Zero & Negro a pánům z Českomoravského podpůrného spolku + CV Key a Radical Production. Halt Ústí je Ústí, já řikám furt, že v tomhle městě se vyplatí něco dělat (ironie). Nevypočitatelná non-kulturní ďoura, kde si lidi zřejmě už dávno odvykli chodit za zábavou. Sestupná návštěvnická tendence, jakýsi (nejen) ústecký fenomén poslední doby, se podepsal i na této akce a je to opravdu velká škoda, protože... Jinak byla HUDBA slušně zorganizovaná, slušně hudebně obsazená a dopřálo ji i slušné počasí, tož, pojďme na samý začátek...
    Chvíli po dvanáctý (a po drobných potížích s mou akreditací) přicházím horním vstupem do Leťáku a žádný velký rozruch zatím neregistruju. Publikum mnoga hlav nečítá a program se vzhledem k technickým potížím zpožďuje cirka o hodinku. Jako první na to vlítnul osmičlennej www.DIVOKEJBILL.cz, kterýmu v těchto dnech vychází debutová platňa "Propustka do pekel". Vliv keltské hudby a českého folklóru (housle, harmonika, banjo) byl v jejich zemitějším bigbítu sakra znát, kluci sou mj. i dobře pohybově nadaní (na Lunetiky ale nemaj!), takže na úvod dost dobrej rozjezd. Rozhovor čekejte možná v dalším čísle nÚP, anebo dřív na www.musicpage.cz. Nezapomínejme ani na druhou, vedlejší, scénu, která se zabydlela dole pod schody a na pódiu kapánek menšího ražení dala téměř synchronizovaně s hlavní scénou prostor 12 ústeckým kapelám a 1 teplické. Punk-rockový mlaďasové DV 12° (Děti velkobřezenské dvanáctky) zkoušej apáru a zvukářské schopnosti Láďi Veselýho po poledni. Dolní plácek zatím moc lidí neobývá, pívo tu točej a na pokud možno bezproblémový provoz celou dobu dohlíží Johnny Kokos. Následuje Jazz-Tau-Race, doomově laděná Kristýna s materiálem z "Jednou nohou v ráji" a "Lišaje Drtihlava" upomínající na sebe hlavně drsně zpívající baskytaristkou, profláknutější ÚL kapoška Houba, teplickej Model 77 (punk-rock) a bígbítový Labe. V názvu naší řeky se zabydleli také ex "Ajerdallíci" David Bušek a Zuzka Fenglová. Zpět nahoru: V obsazení dochází k jedné změně, němečtí GOLDRUSH se prohazují s ústeckými ZEN, kteří měli původně vystoupit dole. Překvapil hlavně zpívající bubeník Michal Pižl, jehož hlas se po leťáku rozléhal skoro jak na Woodstocku. "Brambůrkova" betAversion ve mně zas tolik nadšení nevyvolala, nevim proč, ale nemůžu týhle elektronický muzice ňák přijít na chuť. Tříčlenní HOUPACÍ KONĚ jsou slušně profláklou kapelou nejen v Ústí (viz. turné v Holandsku) a letos bychom se měli dočkat jejich nového, třetího, alba. "Napiš si tam, že Houpáči hráli asi 4 nový skladby," upomíná mne kolega Strnad. Když se otočíte zády k pódiu, zjistíte, že na lavičkách se zabydluje stále více h(H)udby - chtivých a "žlutej škopek" na nebi se činí obstojně. Sobotní teploty si, nechci kecat, šplhaly kolem 25 stupňů Celsia, takže takový příjemný teplíčko, žádnej extrémní pražák ("Pražákům, těm je hej…"). Plácek uprostřed, kde se nechalo nažrat a napít, sem si pojmenoval jako náměstí. Stála tu velká cisterna s ústeckým mokem, v které prý pivo (Kč 15,-) zteplá "jenom vo jeden stupeň za den", "buřtovci", "hamburgrovci" atd. Otázka pro výčepáka: "Tak co, jak to de?" - Odpověď pro zvídavce: "Nic moc, kotlíkáři chlastaj víc." Dole (Down) pokračují My Mixture (viz. Campostella), zřejmě nikomu nic neříkající 7 o'clock ladící ve stejném vohozu a čapkách + jejich druhá půlka, dovolim si říct, příšerní Distortion. Náladu zvedli až "Boomáci" - pod pódiem paří nejvíc lidí - klasika od Beatles zabýrá spolehlivě. Po hard-coreářích F. S. se představují drážďanští Goldrush označující svůj sound jako "dirty rock´n´roll" (rozhovor s nimi - příště). Velkou smůlu měli Mladí a neškodní, kteří hráli v tu samou dobu co J.A.R., tudíž slabá posluchačská účast. Do hry vstupuje policie, která Letním kinem proplouvala už od odpoledne, a na stížnost "nějaký babky co támhle bydlí" žádá o dřívější ukončení reprodukce. Jednoho chlápka to pěkně namíchlo, naběh tedy na pódium a mumlav tak ňáký nesmysly, pochopil sem, že se chce k tomuto problému hlasitě vyjádřit. Nezadařilo se. Než byla scéna utípnuta, stačil si ještě Kokos vrznout se "Zeňáky" v bokovce Glory Days a úplně poslední slovo patřilo UDG. Na chvíli se zastavím u problému, se kterým se u vstupu potázal nejeden návštěvník. Po opuštění prostory a následném návratu, mu prý bylo sděleno, že podruhý už to nepude, dovnitř ho nepustěj. Tak nevim, co je na tom pravdy. Nemaje umělohmotnou "masážní" V.I.P. kartičku s fotkou, na kterou se od poledních hodin do min. 16.00 čekala fronta, pobíhal sem si svobodně tu a tam s pocitem, "že já, velký Emilio z Přehledů", prostě můžu (kurňa, tady něco smrdí, nezdá se vám?). Někdy po 5. hoďce odpolední roztancovávají na hlavní scéně DESPONDANCING pár lidí a dětí. Sound tzv. představitelů alternativního rocku s černou duší mi po chvíli docela nudí a zní stále stejně. Nastupuje "Fredova" partička ROSE MEANS ROSE s Romanou Doležalovou u mikrofonu a do varu se dostává pár maníků v příkopě. Pětičlenná partička z Rakovníka kombinující bigbítek s elektronikou (občasné "tucy-mucy"), tedy ZIMA soudě podle ohlasu moc lidí nevzala. S něčím jiným přicházejí pražští SKYLINE, prý objev české taneční scény. Nechybí jim saxofon, cello, nebo živý bicí, to vše silně podepřené hlasitým "kompjůtrem". Dost slušná music, lidi - velký trsádo. Hlavní tahák celého festivalu, kapela, za kterou sem asi většina přišla, začíná kol 22.00 hoďky a šlape do toho přibližně 90 minut. Na J.A.R.y pařej snad úplně všichni, kapela zdraví Ústí a do jednoho rapu také název města vkládá, publikum hlasitě odpovídá. Jádro této pražské formace tvoří Roman Holý (klávesy, zpěv), Dan Bárta, Michal Viktořík a Ota Klempíř (všichni zpěv), k tomu přidejme dechovou sekci a rytmiku a před očima se vám míhá deset muzikantů. Povedenej koncert zakončují přídavkem "Bulhaři". Málem bych zapomněl na člověka, který měl původně celý festival moderovat, tedy provázet jím posluchače od začátku do konce - Michal Viktořík alias Vrtulník Michael V. Ten se v úvodu pokoušel o pár vtípků, které se dle něj zřejmě nesetkaly s patřičným ohlasem a tak jednoduše vodpad (prej se někde zhulil). Příště by se dle mého názoru této úlohy měl zhostit někdo lidem bližší, kdo umí posluchače oslovit a přirozeně pobavit. Třeba takovej Šolich loni na Habráku nebyl vůbec špatnej. Jinak na place už slušně přikosilo a na pódiu se chystají místní ROSE'N'KRANZ. Kapela, stavějící převážně na převzatém repertoáru (Garbage, Bowie atd.), zaznamenává slušný úspěch, lidi tleskají a chtějí přídavek. Ten dostávají v podobě druhé hl. hvězdy - HYPNOTIX. Jedna z nejoriginálnějších tanečních skupin na české scéně, ovlivněná rastafariánskou kulturou, jamajským reggae, dubem a hudbou severní Afriky, startuje zhruba v 1.30 a po J.A.R. zaznamenává logicky největší úspěch. Dojem umocňuje také světelná show. Po Hypnotix prý ještě zahráli DJ's Babe LN a Nika a pak se to všechno rozprchlo do svých domovů.
    Počet prodaných lístků se nakonec odhaduje k 750 a počet všech přítomných ke dvěma tisícům. Špatnou zprávou pro pořadatele byla ochranka pouštějící údajně některé lidi za padesátku (jak jinak, než do kapsy). Poslední zprávy také hovoří, že se příští rok můžete těšit na další HUDBU, což je velmi potěšující. Festival totiž potřebuje mít hlavně tradici, pak na něj budou lidi houfněji chodit a pořadatelé mohou být spokojeni. HUDBA.ÚSTÍ.OO, volně navazující na povedený fesťák Habrák 98 a distancující se od nepovedeného Habráku 99, návštěvníkům za slušný peníz (Kč 200,-) nabídla cirka 25 kapel a snad i pocit, že také my, Ústečáci, máme svůj vlastní festival. To přece neni málo, pokud vás ovšem nepřijde málo.
    PS. Areál Letního kina by měl znovu ožít pravděpodobně v polovině září, kdy zde Johnny Kokos chystá třídenní fesťáček pracovně nazvaný "Pod Střechou".