V dnešním vyprávění si nejdříve uvedeme slavný dům na Mírovém náměstí, a to v č. 210 - kavárnu a cukrárnu Sokol (Falk). Jednak se v tomto domě r. 1728 narodil Anton Rafael Mengs, slavný malíř na několika evropských nejmocnějších panovnických dvorech. V drážďanské galerii je vystaveno 7 jeho obrazů, vesměs portrétů osob společensky vysoko postavených. Jeho otec Ismael Mengs - dvorní malíř z Drážďan - namaloval jako poděkování za poskytnutí útulku při narození syna vdově Fischerové obrázek Madony del dito - Madony s palcem podle obrazu Carlo Dolce z Říma. Originál ústecké Madony je v litoměřickém biskupství, v kostele Nenebevzetí Panny Marie v Ústí n. L. se nachází kopie. Kostelu ji vdova Fischerová věnovala r.1737. V r. 1836 dům zakoupil za 3.600 zlatých Josef Hoyer. Starou budovu nechal strhnout a na místě nechal postavit vůbec první dvoupatrový dům v Ústí. Při jeho přestavbě bylo ve sklepě nalezeno 32 zazděných zlatých mincí z doby předbělohorské. Byl to poklad závratné ceny, majitel dostal třetinu. Kdo byl Josef Hoyer? Jeho otec Franz byl v r. 1809, jmenován zkoušeným magistrátním radním. Josef se nardil 10. 1. 1800 v Děčíně, studoval práva, 9. 1. 1829 získal ústecké měšťanské právo a jako kancelářský pomocník působil na magistrátu. V r. 1832 byl jmenován hospodářským správcem města, později justiciárem na panství Střekov a Velké Březno. Zajímavá je i další jeho činnost. Ve 30. letech stál v čele amatérské divadelní společnosti a s ním v ní působili i další radní a vážení měšťané. V tehdejším hostinci U Zlatého anděla na severovýchodní straně náměstí se hrála dobová díla. Zájem byl značný, divadelní spolek dokonce významně přispěl na zakoupení nové hasičské stříkačky. Na dobročinné účely věnoval peníze i v dalších letech. Starostou města Ústí byl J. Hoyer zvolen 11. 6. 1838. Zasloužil se zejména o rozvoj paroplavby a o výstavbu železnice. Nechal také zbořit renesanční radnici a vystavil novou pozdější budovu okresního soudu. V r. 1849 se vzdal úřadu starosty. V l. 1850 - 51 byl prvním okresním soudcem v Ústí n. L., v této funkci byl později přeložen do Rumburku, Králík a Úštěku. V Králíkách byl za zásluhy vyznamenán čestným občanstvím. Zemřel jako penzista v Litoměřicích r. 1881. Ještě se vrátíme k historii slavného domu č. p. 210 na Mírovém náměstí. V r. 1886 jej za 2.7000 zlatých koupili manželé Falkovi. Otevřeli tu cukrárnu ‘Café Falk’ - po válce Sokol. Pamětníci vzpomínají, že se tam například třikrát týdně tancovalo a venku bylo i zahradní posezení. Kavárna a cukrárna Sokol byla zbořena r. 1978 za účelem výstavby budovy Krajského národního výboru. Mgr. Marie Peterková