Potom, co jsme (skoro) všechny tradice odhodili do propadliště
dějin, se k nim vítězoslavně vracíme. Jenže už pořádně nevíme, k
čemu se vlastně chceme vracet. Dávno opuštěné tradice se
nesnažíme křísit, ale aktualizovat. Bereme si z nich pouze to, co se
nám zrovna hodí, a přitom je ohýbáme a kroutíme tak, že s
původními tradicemi mají jen pramálo společného. Znovuobnovené
svátky, slavnosti a rituály pak působí samoúčelně a trapně. Pro
příklady nemusíme chodit daleko: masopustní slavnosti se v Ústí
letos uskutečnily až po Popeleční středě, navzdory církevnímu
kalendáři. Organizátorům totiž ve skutečnosti nešlo o vzkříšení
tradice, ale o tučné zisky, které pomohlo navýšit příhodnější datum.
Ze stejného důvodu se letos pálily čarodějnice v Letním kině už 27.
dubna, poněvadž byl pátek a v pátek, jak známo, chodí Ústečáci
„kalit“. Jejich pořadatel lákal nejen na hvězdy muzikálu Děti ráje, ale
drze na první pálení čarodějnic v kraji. A studentský majáles, který
odjakživa patřil k prvnímu
květnu a který má „máj“ ve svém názvu, se v Ústí
letos uskutečnil 25. dubna. Lidí na něj dorazilo
hodně, takže volba data byla správná, už kvůli
hektolitrům vytočeného piva. Koukal jsem, že
Štědrý den letos vychází na pondělí. Nebylo by ho
proto lepší posunout už na pátek 22. prosince, aby
se nestalo, že do všech hospod, restaurací, barů a
klubů, které plánují na vánoce otevřít, nedorazí lidi?
Tržby s příchodem ekonomické krize přeci hodně
klesly. A jestli 21. prosince 2012 nastane konec
světa, neměly by se vánoce radši přesunout do listopadu, nejlépe někam k půlce měsíce,
kdy se berou výplaty? A vůbec: organizuje už někdo na 21. prosince ohňostroj na Větruši
a promítání přímého přenosu z konce světa na velkoplošné obrazovky na Míráku?
Půjdete tam taky fandit?