Tentokrát je mé vyprávění víceméně gratulací k úctyhodnému
jubileu akademika Karla Kupky a míří až do Slaníku u Strakonic. Že
se o malíři těžko píše, je všeobecně známo, více mluví obrazy a kdo
je viděl, jistě mi dá za pravdu. Plné pestrých, svěžích barev šíří
optimismus a příjemnou náladu. Vynikající osobnost, jež drahnou
část života strávila i v našem kraji, přiblížím postupně: Na svět přišel
19. dubna 1932 v Postupicích u Benešova v rodině akademického
malíře, akvarelisty a krajináře, Karla Kupky (* 4. 7. 1905 Manětín - †
26. 4. 1971 Teplice). Po tatínkovi zdědil nejen jméno, ale i
znamenité nadání. R. 1947 se odstěhovali do Teplic, kde si otec
zařídil ateliér a Karel absolvoval gymnázium. V l. 1950 - 53 studoval
výtvarnou výchovu a dějepis na pražské Pedagogické fakultě
Univerzity Karlovy a posléze (1958 - 63) i výtvarné umění, dějiny
umění a dějepis na filosofii. Jeho profesory byli sochař a medailér
Karel Lidický (* 17. 6. 1900 Hlinsko - † 21. 5. 1976 Praha) nebo
malíř a ilustrátor Cyril Bouda (* 14. 11. 1901 Kladno - † 29. 8. 1984
Praha). Do jisté míry ho ovlivnilo i spolupůsobení s Vincentem
Benešem (* 22. 1. 1883 Lišice - † 27. 3. 1979 Praha) či Aloisem Moravcem (* 5. 1. 1899 Chyšky u Milevska -
† 6. 3. 1987 Praha). Vedle talentu výtvarného sluje Karel Kupka ml. též vlohami hudebními. Za teplických
studií muzicíroval s ústeckými Bendovci na violoncello a takřka každé úterý hrával první housle v rodinném
kvartetu, kde otec třímal cello. Ač se rozhodl pro malování, hudba mu zůstala hlubokou zálibou. Na severu
Čech zprvu kantořil, nejdříve v Hrobu, potom na ZDŠ v Ústí n. L., kde měl i ateliér. V našem městě založil -
jako úplně první v kraji - Lidovou školu umění, počátkem 60. l. 20. stol. v ní vedl výtvarný obor. Krátce externě
působil na katedře výtvarné výchovy ústecké Pedagogické fakulty, později byl přeložen do Děčína. Záhy se
ale osamostatnil a naplno pustil do malování, uchvácen jihočeskou krajinou, jíž poznal v dětství, zejména
okolím Starých Kestřan u Písku, kde Kupkovi za války žili a rodiče jsou i pochováni. R. 1971 si ve Slaníku
vyhlédl převoznickou chalupu na břehu Otavy, opravil ji a v podkroví vybudoval ateliér s výhledem na řeku.
Od té doby tu žije a maluje. Vyjíždí ovšem i na cesty, a sice nejen po vlastech českých, nýbrž i Evropě
(Jugoslávie, Chorvatsko, Norsko, Korsika aj.) a dokonce USA. S přáteli projel téměř celý americký západ a
kus Mexika. Je jedním z mála kumštýřů, kteří pracují venku. Ze svých putování má objemné skicáky se
zápisky. Na každé zastávce vždy usedl na nejbližší pařez nebo kámen a začal malovat. Tvorba zahrnuje
vesměs motivy krajinářské, okouzlilo ho České Středohoří (Slavětín 2003, Kamýk s Milešovkou 1999,
Hazmburk 2003, České Středohoří z Radobýlu - Lovosice, Hazmburk a Košťálov 2002 - vše oleje), také ale
jihočeské chalupy, rybníky, lesy, lodě, mariánské poutní místo Lomec u Vodňan, hrad Zvíkov, hráz rybníka
Markovec u Sudoměře, Boubín od Volyně přes Zlešice, Slanický jez, zřícenina Rabí ad. Sám se nazývá
malířem Otavy. Snad ke každému dílu se váže příběh. Velkou láskou mu jsou květinová zátiší, i přes
realistický projev jásají jeho kytice citlivě vybranými barvami. Krom olejů a kombinovaných technik vytváří i
přesvědčivé akvarely, ilustruje hlavně dětské knihy, ale i básnické sbírky a pohádky. Např. Paleta plná poezie
- Jihočeský kraj v obrazech a verších (verše Alena Melicharová, obrazy Karel Kupka), Petr Novák - Samá
voda - knihy básní. Z Palety plné poezie vybírám řádky pod Hazmburkem: ‘Horké slunce hoří / v kopcích
Středohoří / k západu se zvolna posouvá / Nad střechami domů / v bílé pěně stromů / Hazmburk jak parník
odplouvá…’ Samozřejmě také vystavuje - jak doma, tak v zahraničí. Kéž by se jeho výstava mohla uskutečnit
i v našem městě. Co k neuvěřitelnému jubileu - 80. narozeninám - vlastně popřát? Nechť zůstane citlivým
umělcem, neopustí ho ta krásná vitalita, optimismus, věrnost přírodě a dál rozdává radost… a k tomu
rozhodně pevné zdraví. Použitá literatura: Jaroslav Brožek - Výtvarné Ústí - Kronika výtvarného života v Ústí
n. L. ve 20. stol. 1918 - 98 (Město Ústí n. L., červen 1999; Mgr. Karel Kupka - Malíř od řeky Otavy (Jihočeský
kraj, Strakonice, 2008); Paleta plná poezie: Jihočeský kraj v obrazech a verších - obrazy Karel Kupka, verše
Alena Melicharová (Severočeská vědecká knihovna a Severočeský klub spisovatelů, 2008)