NOVÉ ÚSTECKÉ PŘEHLEDY vydává občanské sdružení ÚSTECKÁ KULTURNÍ PLATFORMA ’98, Hrbovická 182, 400 01 Ústí n. L. Korespondenční adresa: ÚKP ’98 - PŘEHLEDY, Hradiště 4, Dominikánský klášter, 400 01
Ústí n.L., Tel.: 739 312 901 - info + reklama (E. Dvořák), e-mail: info@ukp98.cz, www.NUP.cz, FACEBOOK - PREHLEDY, IČO: 68298587, bank. spojení: ČSOB 615180343/0300). Registrace: č. j. US/1-1/35871/98-R,
reg. č. titulu: MK ČR E 12939 • Vychází: 1x měsíčně (s výjimkou prázdninového 2čísla) Distribuce: Mediaprint & Kappa, s. r.. o. (Chuderov 117, 400 01 Ústí n. L., tel.: 475 621 070) + Severočeská distribuční, s. r.
.o. (Havířská 327, 400 10 Ústí n. L., tel./fax: 475 259 040) • Tisk: Ústecká kulturní platforma ’98 (M. Jedlička, tel.: 723 348 431) • Grafická úprava: Rozka, rozka@ukp98.cz • rumenka.k@seznam.cz • UZÁVĚRKA 
vždy k 10. předchozího dni měsíce (změna programů vyhrazena). Možné příspěvky nejlépe e-mailujte na: info@ukp98.cz. • Redakční rada: M. F. Pištěk, E. Dvořák, Rozka, B. Bímová, M. Jedlička, Mgr. M. Peterková,
MUDr. J. Pichlík, R. von Neuvirt, J. Balvín, ZDDR, RS, ing. J. Vojtek, P. Hušek, H. Borská (in memoriam). Kromě četných novinových stánků v UL,TP, LT, DC a okolí je PŘEHLEDY možno zakoupit i na těchto místech:
UL: INF. STŘEDISKO, BÁRKA KAFE, BIOGRAF U FRANTIŠKA, CAFÉ ALIBI, SUTERÉN, NÁRODNÍ DŮM, TRAFIKY: ZDAR, NA PŘEDMOSTÍ, NA HVĚZDĚ, MAHA4ALL, TP: TRAFIKA V KRUPSKÉ BRÁNĚ; DC: SNĚŽNÍK Část
programové sekce finančně podporuje Město Ústí nad Labem.
DUBNOVÁ KULTURA V MĚSTEČKU T. - 11. IV. se tu zas po několika desítkách let objevil
C & K Vocal a předvedl v kostele Jana Křtitele na Zámeckém náměstí
něco svých produktů adekvátních době, jak ze své desky přímo
pašijovým písním věnované, tak ze starší „Veslo a růže“ čili rockové
legendy o sv. Vojtěchovi. A kdo zná trochu tohle těleso (já teda jenom
asi 40 let), byl hned zpočátku udiven nezvyklostí : kromě zobáky si
otvírajících tří dam a dvou pánů se konala i živá doprovodná kapela.
Toť vskutku inovace! Těmi třemi muzikanty byli Vilém Bernáček -
violoncello, Jana Hollmanová - piano a Jakub Klár - flétna. Téměř
dvouhodinová produkce byla jako obvykle profesionálně precizní, což
musí uznat i ten, komu se jejich rockové polohy
líbily vždycky daleko víc. (Zase ten já, no...) Jen
občas trochu zradila kostelní akustika, v níž se klávesy rozléhaly až
přespříliš a někdy prostě ty holky převálcovaly. Cerhu ne, ten by tím
svým hlasem mohl probourávat v kostelních zdech nový okna. ● Dva
dny nato jsme byli svědky krásnýho mejdanu v Jazzclubu. Původně
mělo jít o kapelu Kybabu (kytara-basa-buben), z níž ale ten poslední
(Šimon Kotek) najednou nějak nemohl a byl nahrazen Petrem
Skoumalem (!) Ti ostatní dva jsou Olin Nejezchleba a Norbi Kovács.
Kdo je někdy spolu slyšel, jistě nezapomněl. Tady nemůže dojít k
žádný mejlce, natož nudě. Je jen otázkou, kterej z nepřebernýho
množství svejch kousků předvedou zrovna tady a co si nechají na jindy jinde. Je to ten typ
večera, kdy si opravdu přejete, aby to trvalo ještě aspoň jednou tak dlouho. A k dvojce
Olin-Norbi pasuje strejda Skoumal tak, jako kdyby s nima hrál celej život. Ono vlastně totiž
jde o muzikanty, z nichž každej by byl schopen hrát s kýmkoliv jiným, a to bez ohledu na
styl či dokonce žánr. O Olinově multiinstrumentální zručnosti ví snad každej. Norbiho, zdá
se, tady na severu ještě tolik lidí nezná, ale jeho brilantní instrumentálky vzbuzujou hned
při prvním seznámení respekt. No a Skoumal je prostě génius. Zdánlivá jednoduchost,
hudební i textová, ale koho to takhle napadne ? Největší radost jsem měl ze „Starýho
pána“. To je swing, jakej můžu za všech okolností. Škoda, že kulturák nevyždímal
odněkud prachy na zajištění zastávky dvou „rozpadlých dvojic“ v našem okrese v rámci
jejich letošního jednorázového turné. Vodňanský & Skoumal a Burian & Dědeček se už
možná nikdy znova takhle nesejdou. ● No a 21. IV. na velký Hvězdě se konal jeden z
posledních koncertů Půlnoci před údajně definitivním rozchodem. Předkapela Ryba v
Pasti Underground Band vymázla pro jistotu pro ten den ze set listu všechny věci od
Půlnoci, aby zabránila srovnání. Myslím, že tolik se zas bát nemuseli, ale aspoň jsme nic
neslyšeli dvakrát. Ry(i)bolovcům (zas už nevím, jestli je to ten s měkým „i“ nebo s tím
druhým) to hrálo přinejmenším tak dobře, jako jindy a pokud jsem mohl pozorovat, i
půlnoční parta, sedící v rohu, poslouchala celkem soustředěně a zpěvačka Míša
Němcová s přítelem i kytarista Křivka k rybí hudbě tančili. Maximum čísel od Velvetů nejen
mě skvěle naladilo. A zvuk byl na zdejší poměry celkem ucházející. Pak se do toho bez
větších průtahů dali ti temní dekadenti a - patriotismus stranou - nutno říct, že zvuk a
energie šly ještě slyšitelně nahoru. Téměř klasická sestava - Němcová, Janíček, Schilla,
Křivka, Michálek, Kumandžas - už jsem si nemyslel, že je ještě někdy takhle uvidíme. Tak
teda na rozloučenou zazněly všechny zásadní „hity“ - Je to nebezpečný, Podivná je
podivná, Nikde nikdo, Hochu zlatej, City Of Hysteria atd., přídavky dle očekávání Kanárek
a Houby. Teď ještě nějakej ten koncert v Praze a jestli se po 19. květnu ještě někdy Půlnoc
temná rozprostře nad krajem, tak dle sdělení přímo z nitra kapely jedině jednorázově při
nějakým výročí. Yarda Pichlík (jpichlik@centrum.cz)
STRÁNKA 3/6
Kulturní servis města