aneb 'Z Oslo na Nordkapp a zase zpátky...' 23. 7. - 21. 9. 03 = VOLDA/NORSKO (3. - 13. 8., Lauvstad) - Po ‘rybářském’ přivítání rodinou p. Leidulfa a pí Ingeborg se 4. 8. seznamujem s vysokozdvižnou plošinou, výtahem potřebným k oškrábání a namalování přilehlého kravína (foto) v ‘nadžebříkových’ částech. Za 9 dnů strávených přes den se škrabkou a štetcem v ruce, večer pak často s prutem a vlascem ponořeným do norského moře, máme padla. Srpnové teploty šplhají do výše kolem 30° C a to se na Norsko sakra nechá (i když to léto bylo vydatný po celý Evropě). Navíc mnoho lidí žije s mylnou představou, že severská země přece musí být chladná. To není tak úplně pravda, neb podnebí do značné míry ovlivňuje teplý Golfský proud (západní pobřeží) a rovněž záleží, v kterém z 19ti krajů se nacházíte. V den Per Magneových 40tých narozenin vystoupá norská vlajka na stožár, což je tu při takovýchto příležitostech zvykem (vč. největšího norského svátku 17. května). Pakliže někdo umře, vytáhnou jí pouze napůl. V neděli dostáváme zákaz vyvíjet jakoukoliv pracovní činnost, protože dnes se dělaj jen ty nejnutnější věci (např. dojí krávy) a den je věnován odpočinku, příp. výletu. Spolu s Anne, Perem a hafanem Rappem vylezeme menší kopeček, abychom pozdravili další výletníky - vzhledem k jejich věku (chlapíci a pani +- 60 až 70 let) - v pro nás těžko uvěřitelné kondici a já - nejen tu - došel k závěru, že ačkoli tělo vypadá řekněme opotřebovaněji, v obličeji se jeví tak o 10 - 20 let mladší… Nemluvě o jejich neuvěřitelně bílých zubech! Po visitě jezírka, který tu nechal zbudovat sourozenec Jon (soukromý podnikatel) + návštěvě jeho chatky, míříme k vrcholu cca 1000 m vysokého kopce. V parném dni ještě pod vrcholem láká sněhová pokrývka a věřte, radosti bylo jak na starym bělidle… Výhled ze Sunnmorsalpene nabídne jak móře moře, kopce a hory kam oko dohlédne, tak i spíš vesnici Lauvstad a dál hřebenem rozdělená ‘sourozenecká’ městečka Volda og (‘a’) Orsta. Cestou dolů neodoláme průzračnému horskému jezírku a v lese pak houbám, kterých je všude tolik, že o ně div nezakopnete. Však taky můj dosavadně největší úlovek pochází právě odsud - mohl mít +-30 - 40 cm v kloboučku! Škoda obavy Norů z těchto lesních plodů (odůvodňujíc to ‘historkou’ o přiotrávené rodině). Nicméně ‘taťku’ Olava - poté, co zjistil, že po první várce stále dýcháme - jsme později k ochutnání smaženice zlomili (ačkoliv si nepřidal…)
(POKRAČOVÁNÍ
PŘÍŠTĚ) Emilio (emiliod@seznam.cz)
a Mychadlo (vopi.ce@seznam.cz)
0. díl Vikingské anabáze 1. díl Vikingské anabáze 2. díl Vikingské anabáze 3. díl Vikingské anabáze 4. díl Vikingské anabáze 5. díl Vikingské anabáze 6. díl Vikingské anabáze 7. díl Vikingské anabáze 9. díl Vikingské anabáze 10. díl Vikingské anabáze 11. díl Vikingské anabáze 12. díl Vikingské anabáze 13. díl Vikingské anabáze 14. díl Vikingské anabáze 15. díl Vikingské anabáze