Jste
návštěvník



regionální internetový magazín
navštivte - www.predprodeje.cz

novinky z kultury na severu Čech

hokej v Ústí nad Labem

aktuální zpravodajství a předpověď počasí (službu poskytuje ČHMÚ UL)

Předpověď pro ČR zítra Předpověď pro ČR pozítří


  ŽILI MEZI NÁMI

Dnešní vzpomínka patří známé ústecké osobnosti, PhDr. Ladislavu Deylovi, prvnímu řediteli Domu kultury v Ústí n. L. Narodil se 13. 9. 1922 v Dolním Bousově u Mladé Boleslavi a zemřel v 51ti letech po krátké těžké nemoci 9. 11. 1973 v Ústí n. L. Do našeho města přišel po skončení války v r. 1945 a asi 2 roky sloužil jako českobratrský farář v kostele apoštola Pavla (Červený). Nadšení nad osvobozením ho přivedlo, stejně jako mnoho dalších v té době, do řad komunistické strany. V 60. letech pracoval v krajské odborové radě - v kulturním odd. Již při závěrečných pracích na stavbě Odborového domu kultury pracujících (ODKP) byl jmenován ředitelem. Před dokončením připravoval věci technické a organizační. Dům byl otevřen r. 1964. L. Deyl se plně a s nadhledem funkci věnoval. ‘Měl ohromný talent sbližovat se s lidmi a pro tuto práci je získávat.’ Tak na něho vzpomíná jeho někdejší zástupce, Zdeněk Friedl (* 1924). ‘Dokázal kolektiv stmelit, takže se tam dobře pracovalo. Od kulturních a ekonomických pracovníků přes údržbáře, uklízečky, šatnářky, dohromady kolem stovky zaměstnanců různých profesí, uznávalo autoritu svého ředitele.’ Sám šel vždy příkladem, uměl v lidech vzbudit nadšení, respektovali jeho vzdělání, nápady, vážili si jeho osobních vlastností. Uváděl v té době tzv. ‘riskantní programy’. Též i jeho zásluhou se mohla před 40ti lety zrodit slavná Porta. Na rozhodující vliv při vzniku vzpomínají ing. Jiří Šosvald, Jaroslav Velinský (Kapitán Kid) i Z. Friedl. ‘Jako ředitel se snažil o pozvednutí kulturního života ve městě. Nadešel však r. 1968 a nesouhlasil se vstupem vojsk i následujícími událostmi.’ Vyprávějí, jak složitě tehdy vše probíhalo. ‘Kdo to neprožil, nemůže to pochopit.’ Z tzv. politických důvodů byl L. Deyl r. 1969 jako ředitel odvolán (Stejně tak i Z. Friedl). Pracoviště musel ihned opustit a nastoupil do Spolku pro chemickou a hutní výrobu. Nastoupil u vlečky, dokonce se vyučil zámečníkem a složil strojvůdcovské zkoušky. Obdivuhodně a bez problémů se se změnou vyrovnal a zapojil do dělnické profese. Nestěžoval si, i když o sledování StB věděl (byl mu odposloucháván telefon, došlo k zásahu do platu a další represálie). Ač velkým realistou, věřil ve změny. Oporou mu tehdy byla rodina, které se nyní mohl více věnovat. Starší syn měl ukončenu vysokou školu, mladší studoval na lékařské fakultě v Praze a nejmladší dcera navštěvovala školu střední. Z pohledu syna Ilji byl otec navenek klidný a vyrovnaný. Často spolu rozmlouvali. Situace nebyla jednoduchá. Jako dělníkovi mu mohli těžko ublížit. PhDr. L. Deyl byl čestný, poctivý člověk a držel se svých zásad. Svou práci měl rád a nadšeně se jí věnoval. Nejbližší spolupracovníci a přátelé na něj dodnes vzpomínají a váží si ho. V anketě Největší osobnost Ústecka, kterou v r. 2006 vyhlásila agentura FOR spolu s Ústeckým deníkem, získal 320 hlasů a tím se umístil na 15. místě.
Mgr. Marie Peterková



 

Copyright © 2001 KK & UKP'98

Archiv:

MAŠURKOVSKÉ PODZEMNÉ - UNDERGROUNDOVÝ MAGAZÍN NEJEN O KONOPÍ - ČASOPIS PRO DĚTI NAD TŘICET - UMĚLECKÝ NEKULTURNÍ OBČASNÍK - ČASOPIS O PODHOUBÍ PODZEMÍ

Virtuální špetka regionálně-lokálního zeměpisu