SPOLČENÍ HLUPCů - ‘SUDETENMUSIC ’ (Ears & Wind Records, c. 2007 Sopel Lzv. Prod.) Název je zavádějící. Nebojte se, že uslyšíte bavorskou dechovku nebo henleinovský pochody. Teplická šestka Spolčení hlupců (www.spolcenihlupcu.wz.cz) produkuje čistokrevný ethno či world music. Ale nepředstavujte si nic na efekt a kšeft vypočítanýho, jako byli třeba kdysi ostravští Bukanýři, nebo velkokapelovou estrádu ve stylu Čechomoru (jako že ho můžu). Tihle vyzařujou pocit, že je to prostě baví kvůli tý hudbě a hráli by to takhle jistě i v případě, že by na ně nikdo nechodil. (A chodí.) Nahromadění (nikoliv zmatení) jazyků je tu úctyhodné - čeština, rumunština, cikánština, ruština, srbochorvatština, francouzština, španělština. A jejich mix v některých skladbách není vůbec násilnej. Instrumentace - kytara, basovka, bicí, sax, housle, akordeon - použita úsporně a funkčně, v neoposlouchaných aranžích, které pozornost posluchače stoprocentně udrží a neunaví. Zpěv - Karel Šidlo a Vejdulka Šrýtrová - bez problémů, hlasy k sobě pasujou a navzájem se nepotírají. Deska byla nahrána XII. 06 - I. 07 ve studiu A-ZYL v Teplicích, masterovalo studio ATF tamtéž. Věkový průměr kapely, někde kolem 1/4 století, překvapí. Celý to totiž zní, jako kdyby se touhle hudbou živili aspoň 20 let. Několik skladeb na začátku desky, kde jsem marně řešil, je-li tohle cikánsky, se nakonec ukázalo být v rumunštině. Podvečerní, tklivá nálada, housle vedou, melodika povědomě vázaná na naši zeměpisnou šířku. Pak přišla 5tá, ‘Palo svetos ’, opravdu cikánská - a tady už se váhat nedalo. Ve francouzské ‘Le Cochon ’ je ta Francie slyšet, i když nejde zrovna o šanson. Instrumentální dojezd trochu dlouhej, možná si zasloužil rozvinout a harmonicky ozvláštnit. ‘Istina ’ je srbochorvatsky, dominují opět housle a akordeon (tyhle 2 nástroje si budete z desky pamatovat nejvíc), Šrýtrová má tady hlas MOC zajímavej, unisono s houslema - vzpomněl jsem si na Jerryho Goodmana, když hrál s Hammerem. V zasněných partiích si libujou a sedím jim to, ale když to rozbalej ( ‘Máj ’), stojí to za to. Tady zasazena citace Máchy. A co to tu vzápětí máme za swing se saxíkem? ‘Letní ’. V textu jeden z mála opravdových příběhů, jednoduchost sama, Ivan Mládek by to líp nevymyslel. Katarze opět lidová. (Ostatní texty tvoří spíš střípkovité obrazy, vždycky se něco mihne a je to pryč, celkový dojem: neuchopitelnost až tajemno.) Najde se i něco pro děti - ‘Krtek ’. V lidovkovém motivu kytarovej riff, kterej by se neztratil v hardrocku. Čtyři výběrově v bookletu uvedené texty jsou prostříhány koláží záběrů muzikantů v akci, na obalu 6 šimpanzů a 28 motýlů - dílo bubeníka Jiřího ‘Chandlera’ Šidla. Zbývá dodat, že basák se jmenuje Josef Bartoň, potažmo ‘Jesus ’, na ten sax hraje Zbyněk Prokop, na akordeon Pavel Kras a na housle nikoliv v bookletu uvedený ‘Stanley’, ale Terka Kadová. Ale do budoucna je už zas všechno jinak, protože přišla nová houslistka Eliška Chaloupková. Deska je precizní, koncerty bývají tvrdší a nadupanější. Ale tak je to přece většinou. Kdyby bylo v NÚP zvykem hvězdičkovat, dal bych z 5ti 4... možná 4 + 1/2. Yarda Pichlík (jpichlik@centrum.cz)
Lzv. Prod.) Název je zavádějící. Nebojte se, že uslyšíte bavorskou dechovku nebo henleinovský pochody. Teplická šestka Spolčení hlupců (www.spolcenihlupcu.wz.cz) produkuje čistokrevný ethno či world music. Ale nepředstavujte si nic na efekt a kšeft vypočítanýho, jako byli třeba kdysi ostravští Bukanýři, nebo velkokapelovou estrádu ve stylu Čechomoru (jako že ho můžu). Tihle vyzařujou pocit, že je to prostě baví kvůli tý hudbě a hráli by to takhle jistě i v případě, že by na ně nikdo nechodil. (A chodí.) Nahromadění (nikoliv zmatení) jazyků je tu úctyhodné - čeština, rumunština, cikánština, ruština, srbochorvatština, francouzština, španělština. A jejich mix v některých skladbách není vůbec násilnej. Instrumentace - kytara, basovka, bicí, sax, housle, akordeon - použita úsporně a funkčně, v neoposlouchaných aranžích, které pozornost posluchače stoprocentně udrží a neunaví. Zpěv - Karel Šidlo a Vejdulka Šrýtrová - bez problémů, hlasy k sobě pasujou a navzájem se nepotírají. Deska byla nahrána XII. 06 - I. 07 ve studiu A-ZYL v Teplicích, masterovalo studio ATF tamtéž. Věkový průměr kapely, někde kolem 1/4 století, překvapí. Celý to totiž zní, jako kdyby se touhle hudbou živili aspoň 20 let. Několik skladeb na začátku desky, kde jsem marně řešil, je-li tohle cikánsky, se nakonec ukázalo být v rumunštině. Podvečerní, tklivá nálada, housle vedou, melodika povědomě vázaná na naši zeměpisnou šířku. Pak přišla 5tá, ‘Palo svetos ’, opravdu cikánská - a tady už se váhat nedalo. Ve francouzské ‘Le Cochon ’ je ta Francie slyšet, i když nejde zrovna o šanson. Instrumentální dojezd trochu dlouhej, možná si zasloužil rozvinout a harmonicky ozvláštnit. ‘Istina ’ je srbochorvatsky, dominují opět housle a akordeon (tyhle 2 nástroje si budete z desky pamatovat nejvíc), Šrýtrová má tady hlas MOC zajímavej, unisono s houslema - vzpomněl jsem si na Jerryho Goodmana, když hrál s Hammerem. V zasněných partiích si libujou a sedím jim to, ale když to rozbalej ( ‘Máj ’), stojí to za to. Tady zasazena citace Máchy. A co to tu vzápětí máme za swing se saxíkem? ‘Letní ’. V textu jeden z mála opravdových příběhů, jednoduchost sama, Ivan Mládek by to líp nevymyslel. Katarze opět lidová. (Ostatní texty tvoří spíš střípkovité obrazy, vždycky se něco mihne a je to pryč, celkový dojem: neuchopitelnost až tajemno.) Najde se i něco pro děti - ‘Krtek ’. V lidovkovém motivu kytarovej riff, kterej by se neztratil v hardrocku. Čtyři výběrově v bookletu uvedené texty jsou prostříhány koláží záběrů muzikantů v akci, na obalu 6 šimpanzů a 28 motýlů - dílo bubeníka Jiřího ‘Chandlera’ Šidla. Zbývá dodat, že basák se jmenuje Josef Bartoň, potažmo ‘Jesus ’, na ten sax hraje Zbyněk Prokop, na akordeon Pavel Kras a na housle nikoliv v bookletu uvedený ‘Stanley’, ale Terka Kadová. Ale do budoucna je už zas všechno jinak, protože přišla nová houslistka Eliška Chaloupková. Deska je precizní, koncerty bývají tvrdší a nadupanější. Ale tak je to přece většinou. Kdyby bylo v NÚP zvykem hvězdičkovat, dal bych z 5ti 4... možná 4 + 1/2. Yarda Pichlík (jpichlik@centrum.cz) 
