aneb 'Z Oslo na Nordkapp a zase zpátky...'
1. DEN - 15. 7. 03: V 8.55 odjíždíme z ústeckýho bus nádraží a jen tak tak to oba stíháme. Michal do rána non-stop balil, já si zdřím na 2 hoďky... Halt je to hodně přemejšlení, uvážíte-li, že jedete někam na neurčitou dobu a v báglu obsahu 70 - 80 litrů chcete mít všechno potřebný (a stejně musíte spoustu věcí vyhodit, pak zase vyhodit...). Norsko - jako cílová destinace - nám bylo jasný takřka od začátku roku - zvítězila příroda, hory a v neposlední řadě to, co jsme o této severské zemi a jejích lidech slyšeli. Že se tu zdržíme až do října nikdo z nás netušil, i když jsme oba chtěli vydržet co nejdýl. Původní záměr: podniknout túru na Lofotech a pak možná v dalších parcích - až dojdou zásoby a naškudlených 100 Euro, dojdem i my, do Čech... V Petrovicích vysedáme u jednoho z mnoha vietnamských stánků, ale já se záhy rozbíhám za zpět ujíždějícím autobusem - zapomněl ledvinku. Mam ho, mam radost! Doufám, že nic takovýho už se nezopakuje. Utahujem popruhy, lokáme vody, vykračujem k hraničnímu přechodu, před nimž pořizujem první snímky. Německý celník se ptá, kolik Euro máme, odpověď ho vcelku uspokojí a tak můžem projít. Odpočívadlo kousek za celnicí směrem na Drážďany láká k zaujmutí stopařské pozice, a tak du na to. Poprvý v životě, budu to vůbec 'umět'? Za 20 minut u mě brzdí postarší chlapík - bágle do kufru rvem, jedem! Kecal by, což já ostatně taky, ale s němčinou zas tak velký kámoši nejsme a on zas pro změnu s angličtinou. Mírný zdřímnutí vystřídá stoják na výpadovce směr Berlín, kde nás v +-12.30 Němčour vyšoup. Dlouho nic, až pak zastaví mlaďas, že prej za 8 Euro za jednoho by do toho šel, ale na nás, kluky český, si nepřijde... To Felix je jinačí pasta - maník v našich letech, co do Čech občas zajede na Freetekk a teď zrovna do Berlína veze asi 25 let starou dodávkou zn. Mercedes pódium do divadla. Nabízíme retko, což nejen, že na Felixově tváři vyvolá široký úsměv, ale i hlášku 'aaah, START...' Dokonce Ústí prý navštívil asi 3 - 5x se školním výletem, nebo rodiči na dovolené. Za 365 ujetejch kiláčků nás vysazuje u jedný z mnoha pump na dálničním propletenci - kruhu kolem Berlína. Ještě zkusíme xy kamioňáků a pár osobáků, nikdo ale na Rostock nejede (nebo možná jo, ale ne s náma...). Altánek úplně na konci zdá se být ideálním pro přespání, zejtra je taky den...
2. DEN - 16. 7. 03: Za měsíc přesně se žení Michalův brácha a můj kámoš Doli. Na parkovišti se se 'zákošema' pytel zrovna neroztrh, a tak oba civíme od 8 do 12.00 u výjezdu. Pozdějc měníme ceduli s nápisem Rostock na bližší cíl, ale bez úspěchu. Dvě Litevandy po chvíli stání kousek od nás valí na dálnici, aby se do +-hoďky vrátily s policejním dohledem. Láká je Dánsko a nikde prý zatim nestály dýl než 5 minut, tady je bere za 60 jeden mladší chlápek. Ženská (jedna hodná) nás 'vysvobozuje' kol 14. h kousek dál k městečku Blumberg. První flek - nic, berem aspoň vodu; změna polohy - hovňajs; zpět a jinam - zvědavej poliš, co do Rostocku nefrčí; flekujem pod širákem za barákem (po svolení majitele).
3. DEN - 17. 7. 03: Ráno se plni odhodlání vracíme na místo činu, ale místo Schimanskiho nás za deště bere 'pan montérka' do Pankowa, vrchní části Berlína. Za 40 min. přibržďuje menší osobáček a v něm naše generace, o níž jsem si celou dobu myslel, že je to kluk... Domlouváme výsadek před odbočkou na Lübeck, kam Katinka jede učit Italy a Němce plachtění. V Hamburgu, odkud pochází, jsou prý lidé uzavření a ne moc přátelští v porovnání např. s Polskem, nebo Čechy, kde má kámoše. Ostatně do Prahy, kterou viděla 'pouze' jeden w-end, by se v budoucnu ráda přestěhovala. U pumpy, kde se naše cesty rozcházejí, obdržíme pozvání do Berlína - děkujem a snad jednou přijedem. Hned druhej pokus je šťastnej - házíme krosny do autokaravanu s postarším německým párečkem směřujícím po E55 do Rostocku. Paní: 'Du hast glück, hm?', já: 'Ja ja, glück für dich...'. 15tá hodina přístavní, jen změníme polohu a jsme tu: u nájezdu na trajekt proplouvající Baltským mořem směrem k dánskému Gedseru, anebo švédskému Trelleborgu. Tak, vlastně, kam? Kdo první první veme nás, ten cíl zvolí snáz...
Emilio (emiliod@seznam.cz) a Mychadlo (vopi.ce@seznam.cz)
0. díl Vikingské anabáze
2. díl Vikingské anabáze
3. díl Vikingské anabáze
4. díl Vikingské anabáze
5. díl Vikingské anabáze
6. díl Vikingské anabáze
7. díl Vikingské anabáze
8. díl Vikingské anabáze
9. díl Vikingské anabáze
10. díl Vikingské anabáze
11. díl Vikingské anabáze
12. díl Vikingské anabáze
13. díl Vikingské anabáze
14. díl Vikingské anabáze
15. díl Vikingské anabáze